Předávání Oscarů bude připomínat film, Soderbergh zakázal zoom

ČTK Reuters Kultura ČTK, Reuters, AP, Kultura
24. 4. 2021 16:59
V noci z neděle na pondělí středoevropského času budou v americkém Los Angeles uděleny ceny americké Akademie filmového umění a věd neboli Oscary. Kvůli pandemii se ceremoniál koná téměř o dva měsíce později, než bývá obvyklé.
Pouták na letošní ceny Oscar nedaleko Dolby Theatre v Los Angeles, kde se uskuteční část ceremoniálu.
Pouták na letošní ceny Oscar nedaleko Dolby Theatre v Los Angeles, kde se uskuteční část ceremoniálu. | Foto: ČTK/AP

Koronavirus poznamená i slavnostní udílení, které se poprvé uskuteční na dvou místech naráz. Letošní 93. ročník je podle médií význačný různorodostí nominovaných filmařů, v nejprestižnějších kategoriích patří mezi favority rekordní počty žen a tvůrců tmavé pleti či asijského původu.

Nejvíce nominací má snímek z hollywoodské historie Mank, který se uchází o deset zlatých sošek včetně té za nejlepší film. Sedm nominací má soudní drama z 60. let minulého století Chicagský tribunál.

Dále na nejlepší film aspirují příběh o pomstě nazvaný Nadějná mladá žena, Minari o osudech korejských imigrantů, lidskoprávní Judas and the Black Mesiah, drama The Father zabývající se demencí, Sound of Metal o hluchém bubeníkovi a Země nomádů. Právě tento snímek, odehrávající se v době ekonomické recese, je podle většiny kritiků favoritem. Uspěl už na festivalu v Benátkách, britských cenách Bafta i Zlatých glóbech a obdržel hlavní cenu Sdružení amerických producentů.

Pokud by Země nomádů zvítězila v nejsledovanější kategorii, znamenalo by to, že Oscar za nejlepší film opět uteče streamovací službě Netflix, která vyrobila Manka i Chicagský tribunál. Snímky od Netflixu přitom již druhý rok v řadě mají nejvyšší celkový počet nominací, pětatřicet.

"Letošní nominované tituly nejsou veřejnosti tak široce známé, paradoxně jsou ale dostupnější než dřív, protože je všechny lze vidět na streamovacích platformách," upozorňuje Pete Hammond, filmový kritik časopisu Deadline Hollywood. "Spousta z nich se ale zabývá závažnými tématy, které publikum tak nepřitahují, a v mnoha případech jde o menší, pomalejší filmy," dodává.

Největší komerční úspěch z nominovaných měla Nadějná mladá žena, která v USA utržila 6,3 milionu dolarů, v přepočtu 134,4 milionu korun, doplňuje agentura AP.

Podle ní je toto nízké číslo způsobené zaprvé faktem, že kvůli pandemii byly biografy po většinu roku zavřené, a zadruhé je to důsledek boje mezi streamovacími službami. Každá produkuje vlastní filmy, které se však v záplavě nabídky dostanou jen ke zlomku předplatitelů. Málokdo si zároveň předplácí všechny videotéky jako Netflix, HBO, Amazon Video Prime, Apple TV+ nebo Hulu.

Podle nedávné analýzy společnosti Guts + Data většina Američanů letošní nominované tituly neviděla, 35 procent jich dokonce neslyšelo ani o jediném z osmi snímků usilujících o hlavní sošku. Nejlíp si vede Judas and the Black Messiah, o jehož existenci tuší 42 procent respondentů, vidělo ho ale jen 12 procent.

Čím dál pestřejší

Na Oscary je letos navrženo nejvíc lidí různého původu v dějinách. Devět z 20 nominovaných herců a hereček připadlo zástupcům etnických menšin.

O cenu pro nejlepší herečku se ucházejí dvě černošky, což se naposledy stalo před 50 lety. Nejlepším hercem se poprvé mohou stát dva muži asijského původu. A dvě ženy rovněž bojují o sošku za režii.

Autorka Země nomádů Chloé Zhaoová je navíc první ženou jiné než bílé barvy pleti, která nominaci v prestižní kategorii získala. Mnoho médií ji považuje za favoritku.

Autorka Nadějné mladé ženy Emerald Fennellová je zase první ženou, která hned za svůj debut získala nominaci na režii. Celkem ženy napříč kategoriemi obdržely 76 nominací, nejvíc v dějinách, doplňuje agentura Reuters.

Ta dále upozorňuje na snímek Judas and the Black Mesiah, první s kompletně černošským štábem, který byl navržen na Oscara, nebo na šance Rize Ahmeda coby prvního muslima, jenž může získat sošku za herectví. Z muslimů dosud dvakrát uspěl jen Mahershala Ali, vždy ale v kategorii za vedlejší herecký výkon ve filmech Moonlight a Zelená kniha.

Pozornost vzbuzuje také drama o asijských imigrantech v USA nazvané Minari. Herečka Youn Yuh-jung, která v něm účinkuje, byla na Oscara za herectví nominovaná jako první Jihokorejka. A další herec z Minari, Steven Yeun, je pro změnu prvním americkým Asiatem nominovaným za herectví.

Favoritem na cenu pro cizojazyčný film je podle Reuters dánský Chlast o unavených středoškolských učitelích, kteří se rozhodnou zaexperimentovat a celý den udržovat hladinu alkoholu v krvi. Chlast natočil renomovaný dánský režisér Thomas Vinterberg známý jako spoluzakladatel hnutí Dogme 95, které prosazovalo oproštění kinematografie od nadbytečných efektů. Uspět muže také v kategorii za režii.

Žádné zoomování

Nejasné zůstává, jak bude kvůli koronavirovým restrikcím vypadat samotný ceremoniál. Producenti v čele s filmařem Stevenem Soderberghem již dříve uvedli, že chtějí zachovat zdání honosného galavečera, ačkoliv se akce nezúčastní tolik lidí jako obvykle.

Všem hostům však tvůrci předem oznámili, že děkovné řeči nebudou moci pronést přes aplikaci Zoom. Právě problémy při vstupech na dálku provázely nedávné udílení Zlatých glóbů a způsobily nemálo rozpačitých okamžiků.

Stejně tak se hosté mají slavnostně obléct, aby ceny jako na Zlatých glóbech nepřebírali v domácím úboru. "Oscary jsou jedním z nejprestižnějších a nejblyštivějších večerů. Myslím, že po tom, co jsme uplynulý rok zažili, nám trocha toho třpytu neuškodí," říká stylistka Cristina Ehrlichová, která v minulých letech navrhovala oscarové róby pro herečky Lauru Dernovou nebo Tinu Feyovou.

Podle agentury AP má ceremoniál pod taktovkou Stevena Soderbergha připomínat spíš film než předávání cen, ostatně je natáčen s filmovou rychlostí 24 snímků za vteřinu.

Oscaři již třetí ročník v řadě nemají hlavního moderátora, jednotlivé kategorie namísto toho uvedou různé skupiny celebrit. Show přitom podle producentů bude přímo pracovat s pandemií covidu-19 a jejími ničivými dopady na kinematografický průmysl. Výrazným motivem údajně budou roušky. A celý večer se má nést v povznášejícím optimistickém tónu jako pocta těžce zkoušenému oboru, doplňuje agentura Reuters.

"Chceme dokázat, že na filmu záleží a že za něj musíme bojovat," říká jedna z producentek Stacey Sherová v době, kdy zhruba čtvrtině amerických kin hrozí, že v důsledku pandemie zkrachuje.

Ceremoniál se poprvé odehrává na dvou místech, klasicky v hollywoodském sále Dolby Theatre a zároveň v budově losangeleského nádraží Union Station, která má prvky stylu art deco.

Druhým dějištěm Oscarů je budova losangeleského nádraží Union Station, která má prvky stylu art deco.
Druhým dějištěm Oscarů je budova losangeleského nádraží Union Station, která má prvky stylu art deco. | Foto: ČTK/AP

Nízká sledovanost

Média i přes snahy producentů očekávají, že letošní ročník bude provázet rekordně nízká sledovanost, s níž se potýkaly i jiné ceremoniály. Na Oscary se dříve dívalo 35 až 45 milionů diváků, ve sledovanosti se tak nacházely hned za Super Bowlem, tedy finále zámořské ligy amerického fotbalu, které je tradičně největší televizní událostí USA.

Loni však sledovanost Oscarů meziročně spadla o 20 procent na 23,6 milionu diváků, což bylo ještě před začátkem pandemie covidu-19. Sledovanost letošních Zlatých glóbů, které se konaly v novém formátu vyhovujícím koronavirovým restrikcím, pak byla dokonce o 63 procent nižší než předešlý rok, a to 6,9 milionu sledujících. Podobný propad zaznamenaly hudební ceny Grammy. Letos měly nejnižší sledovanost, meziročně klesla o 51 procent na 9,2 milionu diváků.

Vítěze jednotlivých kategorií vybere zhruba 9000 členů pořádající Akademie filmového umění a věd. Přenos slavnostního předávání Oscarů začíná na televizi ABC a vybraných streamovacích platformách v pondělí ve dvě hodiny ráno, na ČT2 ho budou komentovat filmoví novináři Pavel Sladký a Šárka Gmiterková.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Merkelová podpořila na mítinku svého stranického kolegu Lascheta, varovala před levicovou vládou

Německá dosluhující kancléřka Angela Merkelová na mítinku ve Stralsundu osobně podpořila svého stranického kolegu z konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, který se chce po nedělních parlamentních volbách postavit do čela Německa. Ústředním tématem setkání s voliči, při kterém vydatně pršelo, bylo varování před levicovým obratem Německa, který by mohl nastat v případě vítězství sociálnědemokratického kandidáta Olafa Scholze.

"Budeme se muset vrátit k řádným financím," prohlásila Merkelová s tím, že Německo má nyní nadměrné výdaje kvůli následkům pandemie nemoci covid-19. Masivní podpora k udržení pracovních míst vedla k velkému zadlužení. Pokud by volby vyhrál Scholz a do vlády pozval vedle Zelených také postkomunistickou Levici, rozpočtové hospodaření by podle kancléřky do pořádku nedal.

Laschet před koalicí sociálních demokratů, Zelených a Levice varuje opakovaně, podle něho by to znamenalo politické zemětřesení. Před politickým obratem země doleva varoval i Michael Sack, konkurent sociálnědemokratické premiérky Meklenburska-Předního Pomořanska Manuely Schwesigové. V této spolkové zemi se v neděli vedle parlamentních voleb konají i zemské volby, do kterých konzervativce vede Sack.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

České fotbalistky deklasovaly doma v kvalifikaci MS Kypr

České fotbalistky deklasovaly ve druhém kvalifikačním utkání o postup na mistrovství světa v roce 2023 na domácím hřišti Kypr 8:0 a dostaly se se čtyřmi body do čela neúplné tabulky skupiny C. Andrea Stašková s Lucií Martínkovou daly v Liberci dvě branky, po jedné přidaly Kamila Dubcová, Tereza Krejčiříková, Klára Cvrčková a jeden gól byl vlastní.

Osmigólovým vítězstvím vyrovnaly svěřenkyně trenéra Karla Rady výhru nad Ázerbájdžánem z kvalifikace MS ze srpna 2010. Jejich rekordním triumfem je vítězství 12:0 nad Litvou z roku 1997.

Ve druhém duelu skupiny C se dnes od 20:45 představí favorizované Nizozemky na hřišti Islandu.

České reprezentantky chtěly v Liberci navázat na úspěšný úvod kvalifikace, kdy v prvním zápase remizovaly na hřišti obhájkyň stříbra a úřadujících evropských šampionek z Nizozemska 1:1. Proti kyperskému outsiderovi se dostaly do vedení už v 9. minutě, kdy povedenou týmovou akci zakončila Stašková.

O tři minuty později se podařilo Češkám náskok zvýšit poté, co si centr Szewieczkové srazila do vlastní brány Charalambusová. Radův výběr dál udával tempo hry a v úvodní půlhodině se prosadila i důrazně dorážející Dubcová. Do přestávky se trefila po přihrávce Staškové tvrdou střelou také Krejčiříková.

Také ve druhé části Češky dominovaly a po dvou přesných hlavičkách Martínkové a další trefě Staškové se dostaly do vedení o sedm gólů. Konečný stav zpečetila ve třetí minutě nastaveného času střídající Cvrčková. Dvacetiletá útočnice dosáhla premiérové branky při prvním startu v národním dresu.

Na mistrovství světa, které budou v roce 2023 společně hostit Austrálie a Nový Zéland, z Evropy přímo postoupí devět vítězů kvalifikačních skupin, celky z druhých míst čeká baráž. Radovy svěřenkyně usilují o premiérovou účast na velkém turnaji.

Utkání skupiny C kvalifikace mistrovství světa 2023 fotbalistek v Liberci:

ČR - Kypr 8:0 (4:0)

Branky: 9. a 63. Stašková, 56. a 65. Martínková, 12. vlastní Charalambusová, 26. Dubcová, 42. Krejčiříková, 90.+3 Cvrčková.

Sestava ČR: Votíková - Šlajsová (71. Ringelová), Bertholdová, Necidová, Bartoňová (57. Mrázová) - Krejčíříková (58. Bužková), Cahynová, Dubcová - Stašková, Martínková (71. Cvrčková), Szewieczková (57. Chlastáková). Trenér: Rada.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Mladí lidé v Česku se obávají klimatických změn, cítí kvůli nim bezmoc či strach, ukazuje průzkum

Změny klimatu považují v Česku za závažný problém více než čtyři pětiny lidí ve věku od 15 do 20 let. Dvě třetiny mladých pokládají za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na postup jiných zemí. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu, který připravila katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a organizace Green Dock ve spolupráci s organizací Člověk v tísni.

Řešení klimatických změn považuje za extrémně nebo vysoce naléhavé téměř 46 procent mladých ve věku 15 až 20 let. Pro další třetinu má tento problém střední naléhavost.

O tom, že se globální změna klimatu projevuje již v současnosti, je přesvědčeno 83,6 procenta respondentů. Podle dalších téměř deseti procent se změna projeví v budoucnu. Zhruba sedm z deseti dotázaných uvedlo, že hlavní přičinou změn je lidstvo a jeho činnost.

Nějaký projev změn klimatu kolem sebe pozorovalo sedm z deseti mladých lidí. Nejčastěji zmiňovali vlny veder, sucho nebo naopak přívalové deště a povodně.

Obavy ze změn klimatu v průzkumu projevily tři čtvrtiny mladých. Výrazně víc je trápilo, jak změna uškodí budoucím generacím, než jim samotným. Podle dvou třetin dotázaných budou děti, které se rodí v těchto letech, žít v horším světě, než je ten současný.

Další zprávy