My zničíme fast-food, nebo fast-food nás

Irena Hejdová Irena Hejdová
8. 2. 2006 0:00
Recenze - Super Size Me není dokument, na který by měl divák zajít do multiplexu vybaven krabicí popcornu a velkou colou. Mohla by ho rychle přejít chuť.

Výrazným trendem jedné větve současné dokumentaristiky je osobní angažovanost autorů; jejich odvaha obětovat filmu i sebe sama a skrze osobní prožitek poznávat svět. Tento směr zastupuje například tvorba Michaela Moora (Fahrenheit 9/11, Bowling for Columbine), v Česku pak třeba Marečkovy filmy Hry prachu a Zdroj či Český sen Víta Klusáka a Filipa Remundy. Ve všech těchto filmech se jejich autoři stávají aktéry a hrdiny svých děl a jejich filmy připomínají křížence dokumentu a svérázné reality show.

Foto: Aerofilms

Takový je i přístup Morgana Spurlocka, autora filmu Super Size Me, který právě dnes vstupuje do českých kin (po dvou letech od své americké premiéry). V rámci svého experimentu se rozhodl měsíc nepozřít nic jiného než fast-food. Přes protesty lékařů i své veganské přítelkyně experiment zrealizoval, výsledek opepřil výpověďmi odborníků a vypustil do kin.

Film následně získal řadu festivalových ocenění, pošramotil image nejslavnějšího fast-foodového řetězce a vyprovokoval řadu (spíše kosmetických) změn v McNabídce i McPrezentaci.

Infobox

Po skončení tohoto "aktivistického" filmu si zřejmě řada diváků návštěvu fast foodu aspoň na čas rozmyslí. Ale s přechodem na českou hospodskou stravu by začínat ani neměli: její účinky totiž paralelně zkoumá český experiment Super Špek Me, zahájený v den premiéry Super Size Me.

Super Size Me sleduje celý proces experimentu: mapuje Morganovy vstupní lékařské prohlídky, účastní se jeho fast-foodových snídaní, obědů i večeří, je mu nablízku i v méně příjemných okamžicích: když si vyměňuje názory s přítelkyní a s matkou, když se pozvrací po příliš velké McPorci nebo když se dozvídá, jak tahle dieta zatočila s jeho zdravotním stavem.

Největší lidé

Ve filmu kromě řady amerických odborníků na stravování, medicínu či životní styl vystupuje i mnoho odevzdaných McFanoušků, jeden McMalíř (jeho svéráznými uměleckými díly je film také prokládán, spolu s faktografickými animovanými předěly) a spousta tlustých Američanů.

Foto: Aerofilms

Jim patří ironické věty typu: "Amerika je největší a jsou v ní i největší lidé", fakta o vztahu Američanů ke stravování i fast-foodové slogany typu "Postarej se o zákazníky a obchod se o sebe postará sám". Tady se záběr filmu rozšiřuje o vhled do amerického životního stylu, v němž je podle snímku jaksi normální stravovat se McZpůsobem.

Divácký hit

Super Size Me je divácky vděčný film a má šanci stát se v Česku stejným hitem jako v zahraničí. Ona děsivá fakta podává až děsivě zábavným stylem, což ovšem poněkud připomíná fast-foodový princip: dejte si u nás za super cenu přesmažené hranolky, tučný hamburger a přeslazenou kolu a my vám to zabalíme do lákavého obalu a přiložíme hračku.

Foto: Aerofilms

Nicméně ke konci už dokument přestává být zábavný: čím dál víc vycházejí najevo fakta o fast-foodech a o jejich nepříznivém vlivu na zdraví konzumentů a čím dál víc Morganovi skutečně začíná jít o zdraví. Stejně jako o to, aby vyjádřil své (nijak překvapivé) přesvědčení, že fast-food je vlastně i metaforou celé současné Ameriky.

Super Size Me, USA 2004. Scénář a režie Morgan Spurlock, kamera Scott Ambrozy, hudba Steve Horowitz, Michael Parrish, Doug Ray. Hrají Morgan Spurlock, Bridget Bennett. 100 minut, distribuce Aerofilms.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy