Ruský punker, voják i legenda z Filipín. Ji.hlava inspiruje

jla
Aktualizováno 7. 10. 2014 15:24
Osmnáctý ročník jihlavského festivalu dokumentárních filmů bude experimentovat s mezinárodními debuty, představí Petra Pavlenského i zapomenutého filmaře Jiřího Poláka.
Host Inspiračního fóra Petr Pavlenskij si v roce 2012 sešil rty na protest proti uvěznění ruské punkové skupiny Pussy Riot.
Host Inspiračního fóra Petr Pavlenskij si v roce 2012 sešil rty na protest proti uvěznění ruské punkové skupiny Pussy Riot. | Foto: MFDF Jihlava

Praha - Do zahájení 18. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě zbývají už jen dva týdny. Tentokrát na diváky čeká přes dvě stovky filmů ze 42 zemí a více než 50 světových nebo evropských premiér.

Letos jsou pořadatelé připravení  vzdát hold autorské a nezávislé filmové scéně. "Jestli se dnes někde koncentrují nezávislí tvůrci, jestli něco umí rozvlnit stojaté vody současné kinematografie, jsou to dokumenty. Svobodné, osobité a vynalézavé, často pohybující se na hraně filmu a galerijního projektu," komentuje ředitel festivalu Marek Hovorka.

Hledání inspirace v ruském punku

Jihlava také počítá s účastí významných zahraničních hostů. Tradičně ti nejzajímavější pro širší veřejnost přijíždějí v rámci platformy nazvané Inspirační forum, tedy místa setkání a diskusí filmařů i diváků s různými osobnostmi, jež se pohybují i mimo filmový svět, ale zásadně ovlivňují veřejné dění.

"Inspirační fórum umožňuje setkat se s pozvanými hosty ve třech fázích, od osobních rozhovorů až po otevřenou diskusi. Vytváříme tak platformu pro hledání nových témat a jejich interpretací, jež předcházejí rozhodnutí filmaře při výběru námětů," vysvětluje režisér a producent Filip Remunda, jež je kurátorem Inspiračního fóra.

Letošním tahákem je ruský "punker" Petr Pavlenskij, známý svými protesty v kauze Pussy Riot, za které byl zatčen a prohlášen za psychicky narušenou osobu. O rok později si při své performanci Fixace přibil genitálie na chodník Rudého náměstí v Moskvě. Na protest proti proměně Ruska v policejní stát. O situaci v putinovském Rusku svědčí i fakt, že Pavlenského nedávná, údajně poslední performance, během níž se měl pokoušet demonstrativně oběsit, byla vymyšlená ruskými médii.

Druhým hostem inspiračních diskusí je bývalý americký voják Ethan McCord, který poukázal na některé problematické stránky invaze USA do Iráku. O jeho osudu vypráví krátký dokument Incident in New Bagdad nominovaný na Oscara. V roce 2007 se McCord stal přímým účastníkem krveprolití, při němž přišli o život zejména civilisté a video z incidentu publikoval v roce 2010 server WikiLeaks. Krátce poté McCord opustil armádu a v současnosti cestuje po USA a mluví s veřejností nejen o vlastním posttraumatickém syndromu, ale i o amerických válkách na Středním východě obecně.

Lanzmann, Morris i Nellis

Festival zahájí dokumentární sonda do spletitých příběhů, jež všechny končí stejně - dítětem. Alice Nellis ve svém filmu Adopce - kousek štěstí odkrývá niterné myšlenky rodičů čekajících na svého vytouženého potomka.

Zvláštního uvedení se dočká i zcela nový film světoznámého snímku Šoa, dokumentaristy Clauda Lanzmanna, jež ukazuje unikátní svědectví Benjamina Murmelsteina dosazeného na konci války nacisty na pozici nejvyššího židovského činitele Terezína. V téže sekci Ji.hlava uvede i nový film Neznámé známé, kde režisér Errol Morris konfrontuje vrcholného politika Donalda Rumsfelda s psanými záznamy o jeho práci.

Kdo bude mít Českou radost?

V tradičním soutěžním výběru nových českých dokumentů se představí filmy napříč spektrem současné české kinematografie. "Česká radost není jen soutěží o nejlepší dokument, ale také přehlídkou nejčerstvějších trendů v tuzemské dokumentární tvorbě," vysvětluje Hovorka.

V sekci se představí povídkový film Gottland, natočený pěti dokumentaristy z FAMU na motivy souboru reportáží polského novináře Mariusze Szczygiela, snímek Danielův svět, kde Veronika Lišková detabuizuje pedofilii nebo Tučkův ambiciozní projekt Plán, jež si klade otázku, zda je developer sprosté slovo.

Česká radost 2014

Gottland
  • Česká cesta (M. Kohout)
  • Danielův svět (V. Lišková)
  • Evangelium podle Brabence (M. Janek)
  • František svého druhu (J. Gogola)
  • Gottland (L. Kokeš, P. Hátle, V. Čákanyová, R. Kohoutová, K. Tasovská)
  • K oblakům vzhlížíme (M. Dušek)
  • Několik Let (M. Malinová)
  • Lovu zdar (J. Kratochvíl)
  • Jáma (J. Stejskal)
  • Opři žebřík o nebe (J. Ševčíková)
  • Pavel Wonka se zavazuje (L. Rudinská)
  • Pirátské sítě (D. Čálek, J. Zahradníček)
  • Plán (B. Tuček)
  • Rodinné záležitosti/něco z videodeníků (J. Wagner)

Do mezinárodního soutěžního programu se letos probojovalo 16 filmů z celého světa. Osobně si své filmy uvedou režiséři Phillip Hoffman (V letech), Carolie Troubetzkoy (Rock v kostech), Anna Roussillon (Já jsem lid) nebo Phillip Warnell (Ming z Harlemu: Jednadvacáté podlaží ve vzduchu).

Exkurze Mezi moře a na Filipíny

Nová soutěžní sekce Mezi moři přivede do Jihlavy nejlepší film střední a východní Evropy. "Snažíme se ukázat dokumentární myšlení ve vzájemných dějinných, politických a kulturních souvislostech," vysvětluje Hovorka. Své filmy uvedou režiséři Sinida Dragin nebo Tamara Drakulic.

Po stopách filipínského nezávislého filmu se návštěvníci vydají v sekci nazvané Retrospektiva Kidlata Tahimika. Werner Herzog o něm kdysi prohlásil, "že jeho filmy ze sedmdesátých let patří k těm nejsvobodnějším dílům své doby". Součástí ji.hlavské retrospektivy bude Tahimikův debut Perfumed Nightmare, částečně autobiografická směs deníkového filmu a dokumentárních postupů.

"Tahimik si získal nejen svým debutem pověst objevitele, jehož pronikavá kritika rozdílů mezi bohatými a chudými vychází z jemného humoru, všednodennosti i lásky k dětským hrám," komentuje výběr filmu Hovorka.

Objevování nových nejen filmových talentů

Nově dává jihlavský festival i prostor pro objevování nových talentů. V soutěžní sekci První světla vybere pětičlenná porota složená z dramaturgů a ředitelů předních festivalů dokumentárních filmů - Veton Nurkollari z kosovského DokuFestu či Mathieu Darras někdejší člen výběrové komise v Cannes - letošní nejlepší dokumentární debut.

Ji.hlava ale není jen dokument. Tradičně je pro návštěvníky připraven i doprovodný program - koncerty, divadla i výstavy. Jednou z nich je i výstava fotografií československého fotografa Jiřího Poláka, jenž přijal angažmá v Íránu v době okupace.

O hudební program se letos postaral kritik a dramaturg Pavel Klusák. "Silné zastoupení mají i nová jména na české scéně, třeba Jindra Holubec Y Amigos, Kalle nebo Manon Meurt," popsal Klusák.

Mezi mladé je pod záminkou mezigeneračního setkávání záměrně včleněn experimentátor Jiří Stivín.

Koncert jeden na jednoho

K vrcholům hudebního programu bezpochyby patří i jedna z prvních repríz projektu coververzí U nás v garáži Martina Tvrdého a Václava Havelky. Sedmičlenná sestava, v níž se sešli Bonus a protagonista kapely Please The Trees, koncertuje jen krátce, jde tak o jednu z mála šancí setkat se s tímhle ryze současným projektem.

Světovou premiéru si zažije i spojení dvou elektroakustických experimentátorů Ivana Palackého a Rakušana Burkharda Stangla nebo koncert jeden na jednoho Martina E. Kyšperského ze skupiny Květy, který bude hrát po dva dny pro jednoho posluchače, s nímž si navíc bude navzájem vyměňovat sny.

Festival začíná ve čtvrtek 23. října.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Evropské státy se chystají převzít své občany ze syrských věznic

Belgie se chystá využít příměří v Sýrii a evakuovat své občany podezřelé z terorismu z táborů na severu Sýrie. Podle britského listu The Guardian se chystají podobný krok učinit i další evropské země. Turecko zahájilo 9. října ofenzívu na severu Sýrie a ve čtvrtek ji po dohodě s USA na 120 hodin pozastavilo s podmínkou, že se kurdští bojovníci musejí stáhnout z dohodnutého prostoru u hranice. Právě Kurdové střeží tábory se zajatými členy Islámského státu (IS) a jejich příbuznými.

Mezi zajatci je podle odhadů 2000 až 3000 cizinců. Belgické úřady už informovaly rodiny belgických zajatců, že se Brusel pokusí využít pětidenního příměří a belgické občany z táborů repatriovat.

O podobném kroku uvažuje také Francie a Německo. Británie, která dosud odmítala řešit osud asi 30 britských zajatců, se podle The Guardianu možná vzhledem k postupu ostatních Evropanů zachová podobně jako oni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy