Počátkem 70. let minulého století napsal George Lucas scénář k epické vesmírné opeře, čtvrté epizodě Star Wars. Představoval si svižné akční sci-fi se souboji vesmírných stíhaček, roboty, mimozemšťany a světelnými meči. V Hollywoodu však neexistovalo studio, které by projekt vyžadující pokročilé efekty zpracovalo. A tak Lucas v květnu 1975 jedno sám založil.
Šestidílný dokument Light & Magic, dostupný na platformě Disney+, teď mapuje jeho vznik a vzestup. Nadějeplný příběh o proměně relativně malé firmy v kolos čítající stovky zaměstnanců, jenž existuje dodnes a vytvořil triky ke zhruba 300 snímkům, má však spoustu slepých skvrn.
Lucas seskupil automechaniky, inženýry a zapálené fotografy. Většina milovala původního King Konga a filmy krále takzvané fázové animace Raye Harryhausena. Postrádali ale zkušenosti s velkou produkcí i disciplínu. Nevelkému týmu všeumětelů šéfoval absolvent průmyslového designu John Dykstra. K dispozici dostal nepoužívané skladiště v San Fernando Valley a zhruba dva miliony dolarů. Dnes za stejnou sumu nevyrobíte ani záběr, podotýká v seriálu lakonicky Lucas.
Začátečníci měli za úkol vytvořit ohromující trikovou podívanou na základě pečlivě rozkreslených storyboardů a "teenagerského" scénáře, v němž spousta věcí nedávala smysl. Významnou část zařízení a technologických postupů vymýšleli za pochodu. "V mnoha situacích jsme nevěděli, co děláme," zní jedno z upřímných shrnutí chaotických počátků studia, které Lucas nazval Industrial Light & Magic.
Vznikem úvodní části velkolepé sci-fi ságy z roku 1977 se zaobírají první dvě hodinové epizody seriálu. Blíže poznáváme tehdy často nerdy, dnes již muže seniorského věku, jejich cestu k filmu i přínos výslednému dílu. Na své si přijde i divák, kterého víc zajímají technikálie než lidské osudy. Jen návrhům modelů vesmírných lodí je věnováno dobrých deset minut. Nejen o nich aktéři mluví s nakažlivým klukovským nadšením.
Při sledování úvodních dílů je snadné podlehnout zdání, že partyzánská výroba prvních Star Wars, jimž málokdo dával šanci na úspěch, byla od začátku do konce samá legrace a dobrodružství. Žádná únava, nevraživost, frustrace a souboj velkých eg. Dokonce ani během vysilujících přesčasů, kdy Dykstra a spol. trávili ve studiu až 18 hodin denně. "Dejte jim dost pizzy a piva a udělají cokoliv," vtipkoval prý Lucas.
Známá historie to samozřejmě bude pro diváky, kteří před pěti lety četli režisérův česky vydaný životopis a viděli dokument Raiders, Raptors and Rebels: Behind the Magic of ILM z roku 2015 nebo snímky o natáčení Star Wars. Kvůli tomu, že se zaměřuje na triky, navíc seriál pomíjí širší dějiny zábavního průmyslu a Spojených států, které podobu velkorozpočtových spektáklů jako Hvězdných válek spoluutvářely.
Známá fakta nicméně novinka podává přehledně, energicky a stravitelně, s větším důrazem na práci těch členů a členek štábu, kteří zůstávají ve stínu režiséra a hereckých hvězd. Historky o mazaném použití brambor pro scénu s asteroidy nebo Lucasově averzi k režírování herců, respektive lidem obecně, se hned tak neomrzí.
Rychlé střídání mluvících hlav, jejichž vyprávění na sebe plynule navazuje a které doplňují přesně pasující archivní záběry, prozrazují ruku zkušeného filmaře. A vskutku: autorem seriálu je Lawrence Kasdan, scenárista Dobyvatelů ztracené archy i několika epizod Star Wars a jinak autor na Oscara nominovaných snímků Velké rozčarování nebo Grand Canyon.
Umí odhadnout, kdy je dobré střihnout na dalšího mluvčího a kdy se větu kvůli komickému efektu nebo pointě hodí nechat doznít. Vtipné repliky zároveň využívá k odlehčení informacemi nabitých vzpomínek, neslouží mu jako základní stavební prvek. Pozornost publika udržuje také pomocí dramatických pauz a otevřených konců, kdy se budoucnost studia nebo filmu zdá být nejistá.
Takových momentů nastalo v dějinách Industrial Light & Magic několik. Po úspěchu prvních Star Wars z roku 1977 provedl Lucas reorganizaci. Firma změnila působiště, najala nové zaměstnance a vedle praktických efektů se začala specializovat na počítačovou animaci. Z této vývojové větve později vyrašila samostatná divize jménem Pixar.
Ne všichni původní členové se shodovali, jakým směrem má studio jít dál. Rozepře ještě zesílily s nástupem digitálních triků. Stará garda se cítila být ohrožena generací dravých ajťáků.
Z těchto střetů seriál nabízí jen ochutnávku. Převažují slova o přátelské atmosféře a kolektivním duchu. V reakci na prudký nárůst počítačem generovaných záběrů neboli CGI je pak s úsměvnou vervou opakováno, že záleží na příběhu, ne na efektech. Pokud se ale hollywoodská studia poslední roky v něčem navzájem trumfují, pak právě ve spektakulárnosti triků, nikoli propracovanosti scénářů.
"Mám pocit, že jsem vymřel," řekl údajně mistr fázové animace Phil Tippett režisérovi Stevenu Spielbergovi, když na zkušební projekci jeho Jurského parku z roku 1993 poprvé spatřil rozpohybovaného tyranosaura rexe. Pro Spielberga šlo o obřadný zážitek, pro Tippetta, který dlouhé měsíce okénko po okénku animoval dinosaury, zase o důkaz, že modelům, miniaturám a malování na sklo odzvonilo. Nastal věk počítačů.
Seriál tuto přelomovou změnu líčí pozitivně, jako příležitost. Lucas, Spielberg i další známí režiséři James Cameron a Ron Howard básní o tom, jak digitální technologie usnadnily postprodukci nebo distribuci a umožnily ohromovat publikum tím, co bylo dřív nepředstavitelné. Veteráni tradičních efektů typu Tippetta nebo Stana Winstona, tvůrce Terminátora, jsou láskyplně vzpomínáni coby vlivní inspirátoři, bez nichž by to nešlo.
Seriál Light & Magic místo kritické analýzy situace přináší akorát okouzlující, příjemně nekomplikovanou poctu těm, kdo vizuální vyprávění posunuli na další úroveň. Širší souvislosti ke všemu tomu plácání se po ramenou si však divák musí dodat sám.
Před 20 lety měla premiéru druhá epizoda Star Wars s podtitulem Klony útočí coby první velký studiový film kompletně natočený digitálně. Dnes je to běžné, stejně jako masivní využívání postprodukčních počítačových úprav. Optikou seriálu jde dokonce o jedinou možnost, jak dál točit. Proto působí nepatřičně, když se Lucas, stvořitel ságy v hodnotě desítek miliard dolarů, před kamerou situuje do role štvance, kterému konzervativnější kolegové bránili v digitální revoluci.
Lawrence Kasdan má coby insider a blízký přítel mnoha zpovídaných ošidnou pozici. Schází mu kritický odstup. Kdybychom vystříhali všechny sebelítostivé vzpomínky, motivační fráze a extatické výkřiky o "nepopsatelném místu plném výjimečných lidí", seriál by byl o pár minut kratší. V pozdějších epizodách, bez hlubšího vhledu vršících superlativy na adresu filmů z videotéky Disney+, už to pak působí vysloveně jako reklama.
George Lucas výrazně urychlil digitalizaci oboru, která přinesla mnoho dobrého. Zároveň ale jiné připravila o práci a přispěla k tomu, že jsou dnešní velkofilmy vizuálně zaměnitelné a přeplácané efekty tak špatnými, až si toho začíná všímat i netrénované publikum. Neplatí tedy sebevědomé výroky ze seriálu, podle nichž diváci nic nepoznají.
Na inflaci "digibordelu" navíc nedoplácejí jen oni. Zaměstnanci trikových společností si stále častěji stěžují na přemíru nedostatečně ohodnocené práce a podle nich šikanu ze strany studia Marvel, které zneužívá dominantní pozice na trhu. Mateřskou společností Marvelu i Industrial Light & Magic je právě Walt Disney Company.
Režiséři dosud natáčející nezávislé filmy nebo televizní seriály mnohdy nemají představu o tom, nakolik jsou počítačové triky náročné. Často uvěří lidem jako Lucasovi, který v seriálu prohlašuje, že s digitálními technologiemi je možné cokoliv, ačkoliv sám se dosud nenaučil pracovat s počítačem. Výsledkem může být situace, kdy film na poslední chvíli vyžaduje radikální úpravy. Datum premiéry je pevně stanovené, zpoždění se nepřipouští. Odmítnout nebo si stěžovat znamená riskovat, že skončíte na černé listině a jeden z předních zaměstnavatelů v branži už vás příště neosloví.
Z podobných důvodů seriál pomíjí, že stejně jako konkurenti také Industrial Light & Magic v rámci úspor přesouvá zakázky do zemí s levnější pracovní silou nebo daňovými úlevami. Šetří tak hlavně na lidech, ne tricích, kterých naopak rok od roku přibývá. Jurský park z roku 1993 jich obsahoval něco málo přes šest desítek, ve velkofilmech poslední dekády to bývají až dva tisíce.
Málokterý film dnes dokáže vzbudit srovnatelný úžas jako robot procházející mřížemi v Terminátorovi 2 nebo oživlý pravěký ještěr. A není to proto, že by se trikaři přestali snažit. K posouvání hranic a vymýšlení nápaditých řešení schází v horlivém hollywoodském tempu odvaha, čas i energie. Zlehčování nevyhovujících pracovních podmínek poznámkami o pizze a pivu v dnešním kontextu vyznívá nešťastně.
Seriál
Light & Magic
Režie: Lawrence Kasdan
Seriál je k vidění na Disney+.
