I při nynějších přísných pravidlech, kdy se zájemci musí objednávat předem, nosit roušku, držet se stanovené trasy a dodržovat alespoň dvoumetrový odstup od ostatních, by Rijksmuseum mohlo denně uvítat až 2500 lidí. Veřejnost se o omezený počet vstupenek nijak nedere.
Na druhé straně města muzeum Hermitage Amsterdam prodloužilo expozici carských klenotů z ruské státní sbírky, která vloni přitahovala 1100 návštěvníků denně. Nyní muzeum omezilo prodej vstupenek na 600 denně - ale prodá jen zhruba polovinu.
Ve Spojených státech se znovuotevírají kulturní instituce s novými koronavirovými pravidly a poohlížejí se po zkušenostech z Evropy, kde byla některá muzea otevřená od května. Američany zajímá hlavně to, jak může veřejnost reagovat na pozvání k návratu. Zatím mají jen málo důvodů k optimismu.
Prakticky všechna evropská muzea trpí úbytkem návštěvníků a jejich schopnost vyrovnat se s touto situací závisí prakticky výhradně na tom, jak jsou financována. Instituce podporované vládou jsou schopné bouři ustát a utáhnout opasky. Avšak muzea závislá na prodeji vstupenek čelí těžšímu rozhodování - mnoho propouští zaměstnance a mění strukturu svého obchodního modelu.
Informace o návštěvnosti napříč Evropou vyprávějí dost konzistentní příběh: muzea, která znovu otevřela, mají zhruba třetinu návštěvníků, než kolik měla ve stejném období loňského roku.
Pařížský Louvre hlásí asi 4500 až 5000 lidí denně v porovnání se zhruba 15 tisíci před rokem. Berlínská státní muzea, pod která spadá 18 institucí v německém hlavním městě, mají asi 30 procent obvyklé návštěvnosti.
Jiná muzea jsou na tom ještě hůř. Van Goghovo muzeum v Amsterodamu denně navštíví jen asi 400 lidí, zatímco bývalo zvyklé na 6500 denních návštěvníků. "V muzeu je teď opravdu, opravdu velké ticho," říká ředitelka Emilie Gordenkerová.
Cestovní omezení a uzávěry hranic dramaticky snížily počet zahraničních turistů v evropských metropolích. Během léta instituce v Nizozemsku hlásily nárůst turistiky ze sousední Belgie a Německa; ta ale opět opadla se zářijovým začátkem školního roku a nárůstem nových případů covidu-19, kvůli nimž byl v několika nizozemských městech včetně Amsterodamu vyhlášen "červený stupeň".
Evropské vlády podporují mnoho národních kulturních institucí, ale napříč kontinentem existuje celá škála podnikatelských modelů od soukromě zřízených muzeí, která nedostávají prakticky žádné vládní peníze, až po ta, která plně subvencují daňoví poplatníci.
V posledních letech vlády v mnoha zemích včetně Nizozemska začaly krátit podporu pro muzea úměrně tomu, jak politici tlačili na více "americký model" financování, který více spoléhá na získané příjmy.
Několik evropských zemí - včetně Británie, Francie, Německa a Nizozemska - už oznámilo vládní balíčky pomoci pro umělecké instituce. Ale mnoho místních muzeí se stejně obává značné ztráty.
"Pro několik následujících let předpovídáme ohromné ztráty a hodně pomalý návrat k normálu," řekla Lidewij de Koekkoeková, ředitelka Rembrandtova domu - muzea v bývalém domě a ateliéru Rembrandta van Rijna. Před pandemií bylo 80 procent návštěvníků muzea ze zahraničí.
"Očekáváme, že v roce 2024 bychom se mohli vrátit na běžné počty návštěvníků," dodala. "Finančně je to dost katastrofa."
