Po smrti Petra Lébla v roce 1999 se pražské Divadlo Na zábradlí dlouho hledalo. Z tápání ho vysvobodil až nový tým v čele s ředitelem Petrem Štědroněm, uměleckou šéfkou Dorou Viceníkovou a režiserém Janem Mikuláškem, kteří nastoupili v roce 2013. Z předchozího působení v brněnské Redutě si přinesli poetiku založenou na osobnostním herectví, improvizaci a výrazném výtvarném rukopisu.

Na zábradlí přišel úspěch okamžitě. Inscenací roku 2013 se stala Zlatá šedesátá podle deníků Pavla Juráčka a o rok později divadlo dokonce triumfovalo ve všech kategoriích Cen divadelní kritiky. Nejvíc jich získala inscenace Velvet Havel v režii Jana Friče.

Další cena od české kritiky v roce 2017 patřila inscenaci Davida Jařaba Too Much Blood, přepisu Shakespearova Macbetha do esemeskové angličtiny. O rok později si ocenění za Bernhardovo Mýcení odnesli opět režisér Mikulášek i scénograf Marek Cpin.

Práce další výrazné pražské scény, Divadla pod Palmovkou pod vedením Michala Langa, sklízela úspěchy v závěru desetiletí. V roce 2018 se stala Divadlem roku. Inscenační ocenění patřila Janu Nebeskému za režii Ibsenovy Nory a polskému režiséru Janu Klatovi za režii Shakespearovy hořké komedie Něco za něco. Mezi laureáty hereckých cen se objevila Tereza Dočkalová, protagonistka obou inscenací.

Fenoménem současné dramatiky je zdejší autor, herec i režisér Tomáš Dianiška, který naplňuje takzvaný off program Palmovky s Divadlem F. X. Kalby. Pozornosti kritiky neunikl jeho všestranný talent ani tituly Mlčení bobříků či Pusťte Donnu k maturitě.