Už při křtu sovětské ponorky K-19 se objevilo zlé znamení, když se o bok nerozbila láhev šampaňského. Zlá předtucha se naplnila hned třikrát, a tak během služby na její palubě přišly o život desítky mužů.
Hotel s jadernými hlavicemi na palubě
Byla to sice jaderná ponorka v aktivní službě, přesto se pro ni vžilo kódové označení Hotel. Důvod není známý, pravděpodobně šlo ale zkrátka o humor. V každém případě se jednalo o vůbec první sovětskou ponorku, která nesla tři balistické střely R-13. Sověti ji začali používat uprostřed studené války v roce 1959.
Hotel s jadernými hlavicemi na palubě
Byla to sice jaderná ponorka v aktivní službě, přesto se pro ni vžilo kódové označení Hotel. Důvod není známý, pravděpodobně šlo ale zkrátka o humor. V každém případě se jednalo o vůbec první sovětskou ponorku, která nesla tři balistické střely R-13. Sověti ji začali používat uprostřed studené války v roce 1959.
Bomba z Hirošimy byla slabý odvar
Každá raketa mohla zasáhnout svůj cíl až do vzdálenosti 650 kilometrů. Termonukleární hlavice pak měla sílu 1,4 megatuny. Pokud bychom ji porovnávali například s jadernou bombou, kterou Američané shodili na Hirošimu, ta měla sílu přibližně 15 kilotun TNT.
S ponorkou byly problémy od začátku
Prokletí se začalo projevovat už před jejím spuštěním na vodu, v důsledku nehod a požárů zemřelo 10 civilních dělníků a jeden námořník. Během křtu plavidla se také nerozbila láhev šampaňského, což zvlášť ti pověrčivější členové posádky považovali za zlé znamení. Jak se později ukázalo, jejich předtucha byla správná.
Ponorce velel Nikolaj Vladimirovič Zatějev, kapitán prvního stupně sovětského námořnictva. Během první plavby 4. července 1961 trpěla K-19 ztrátou chladiva v jednom ze svých dvou reaktorů. Právě díky rozhodnutím kapitána nehoda nepřerostla v ještě mnohem horší katastrofu.
K-19 kotvící měla výztuhy nad přídními akustickými anténami určené na ochranu během proplouvání tenkým ledem. Koncem 50. let chtěl Sovětský svaz za každou cenu dohnat Spojené státy a začal budovat flotilu jaderných ponorek. V praxi to znamenalo, že při stavbě plavidel byla upřednostňována rychlost před bezpečností.
Den hrůzy si kapitán pamatoval navždy
Zatímco Američané dne 4. července slaví státní svátek, Sovětům se tento den roku 1961 zapsal do paměti jako den, kdy došlo k tragédii. Právě tehdy se totiž odehrála nehoda na palubě ponorky Hotel.
Ve čtvrt na pět ráno dostal kapitán Zatějev přes lodní rozhlas hlášení, které ho velmi znepokojilo. „Tlak v reaktoru klesl na nulu. Hladina tlakoměru nula. Výkon reaktoru nula. Kapitáne, dostavte se do centrálního velícího stanoviště. Blesklo mi hlavou, že čelíme nejnečekanější a nejnebezpečnější havárii jaderného reaktoru - prasknutí primárního chladicího okruhu,“ zavzpomínal později ve svých pamětech.
Selhalo chlazení reaktoru
Co se přesně v podpalubí odehrálo? V primárním okruhu jaderného reaktoru nebyla chladicí kapalina. Došlo k poklesu tlaku a selhání čerpadel, reaktor se proto začal přehřívat. Teplota brzy dosáhla až 800 °C, reálně hrozilo, že by mohlo dojít k explozi.
Protože záložní chladicí systém nebyl nainstalován, bylo jasné, že je potřeba improvizovat a především jednat rychle. K reaktoru se proto vydalo dvaadvacet dobrovolníků ve třech směnách, kteří postupně svařovali nový chladicí okruh. Po úmorných sedmi hodinách se díky jejich nasazení podařilo teplotu v reaktoru stabilizovat.
Hlavní inženýr Viktor Gorelov byl autorem celého plánu, jak ponorku zachránit. Improvizovaný chladicí systém byl na základě jeho pokynů sestaven přivařením trubek přímo na reaktor.
Nemoci z ozáření podlehly desítky mužů
Následky nouzové opravy reaktoru byly děsivé. Informace se mírně rozcházejí v přesném počtu obětí, bylo jich ale minimálně jednadvacet. Kromě sedmi námořníků, kteří nemoci z ozáření podlehli přímo na moři, zemřelo nejméně dalších čtrnáct mužů v následujících dnech. Mezi nimi byl například poddůstojník Jevgenij Kašenkov (na snímku vpravo), jeden z inženýrů záchranného týmu. Po ozáření bojoval o život dlouhých šest dní, a když zemřel, jeho tělo bylo radiací znetvořené k nepoznání.
Kapitán druhé třídy Vladimir Jenin (vlevo) měl větší štěstí, protože se mu navzdory vysoké dávce ozáření nakonec podařilo přežít.
Kromě Jenina byl mezi přeživšími také Ivan Kulakov, který na lodi pracoval jako hlavní technik trupu. Oba dva postihl akutní radiační syndrom, přišli o vlasy a projevilo se u nich množství dalších vedlejších účinků. V nemocnici dostávali velké množství krevních transfuzí, což jim nakonec zachránilo život.
Teprve v 90. letech Rusové tragédii přiznali
Teprve v devadesátých letech se Rusové konečně odhodlali přiznat, k čemu na palubě ponorky K-19 skutečně došlo. Do té doby o událostech pouze mlžili.
O katastrofě na palubě ponorky Hotel byl v roce 2002 natočen hollywoodský film K-19: The Widowmaker režisérky Kathryn Bigelowové s Harrisonem Fordem v roli kapitána Vostrikova. Jeho postava byla inspirována skutečným velitelem ponorky Nikolajem Zatějevem.
Jedna ze závěrečných scén se odehrává na hřbitově téměř třicet let po havárii z července 1961, kde se přeživší setkali u pomníku svých padlých kamarádů. Kapitán Vostrikov v ní poté sdělí, že sovětský výbor odmítl posmrtně udělit obětem titul „Hrdina Sovětského svazu“. Podle členů výboru se totiž jednalo o nehodu, která si vojenské pocty nezasluhuje.
„Prokletou“ ponorku stihly další katastrofy
I přes výrazně negativní zkušenost nebyla ponorka Hotel postavena mimo službu a plavila se dál. Dne 15. listopadu roku 1969 ale na její palubě došlo k další havárii během cvičení v Barentsově moři. Následně bylo plavidlo na nějakou dobu odstaveno, ovšem pouze do doby, než byla závada odstraněna.
V roce 1972 se ale Hotel plavil znovu a dne 24. února na jeho palubě vypukl požár. Ten je velmi nebezpečný zvlášť v případě, že k němu dojde v době, kdy se ponorka nachází pod hladinou. Během tohoto incidentu zemřelo osmadvacet osob, překvapivě to ale nevedlo k vyřazení stroje. Pro ponorku aktivní služba skončila až v roce 1990.
Jaderný odpad z Hotelu stále leží na dně moře
V roce 2021 oznámili vědci z Ruska, že na dně Karského moře u pobřeží souostroví Nová země objevili kontejner z jaderného reaktoru, který patřil právě „prokleté“ ponorce K-19.
Jaderného odpadu se v moři nachází poměrně velké množství. V každém případě je třeba pečlivě zvážit, zda představuje nějaké nebezpečí a bude nutné jej vyzvednout, nebo je možné ponechat ho na mořském dně navždy.
Satisfakce pro padlé přišla o desítky let po nehodě
V roce 1998 se zemřelí, kteří díky své odvaze zabránili tomu, aby bylo obětí daleko více, dočkali alespoň nějaké satisfakce. Na moskevském hřbitově v Kuzmíně byl v den výročí havárie odhalen památník, který jejich hrdinství připomíná.
K tématu od té doby vznikla řada materiálů, například dokumentární video „K-19: Hiroshima of the Seas“ od autora, vystupujícího na internetu pod pseudonymem That Chernobyl Guy. Mapuje celý chmurný příběh ponorky Hotel.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Jsem podvodník,“ říká Jan Saudek. Promluvil o smrti i o fotce, na kterou celý život čeká
„Člověk udělá za život jen několik dobrých fotek. Já jich mám šest. Na sedmou čekám,“ přiznal Jan Saudek, který dnes slaví 91. narozeniny. Slova, která pronesl loni ve svém branickém ateliéru, ale stále znějí aktuálně. Ne jako bilance legendy, která chce uzavírat vlastní příběh. Spíš jako zpověď člověka, který se ani po desítkách let nepřestal honit za obrazem, jenž by přežil jeho samotného.
Nejdřív trénink, pak farmářské trhy. Svalovci ze Žižkova teď chtějí zaskočit Evropu
Posledních pár let se po trávníku Viktorie Žižkov nepovalují jen kulaté balony, často sviští vzduchem i ty šišaté. Zázemí tu našel tým amerického fotbalu Prague Lions, který si v letošní sezoně chce podmanit nejlepší evropskou soutěž European Football Alliance (EFA).
Česko nechystá plošné kroky kvůli hantaviru Andes, nemocnice a hygieny mají pokyny
Česká republika v současné době podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nechystá žádná mimořádná opatření vůči veřejnosti kvůli hantaviru Andes. Situaci ale ministerstvo zdravotnictví (MZd) spolu s hygienickou službou sleduje, uvedl Vojtěch. Hlavní hygienička Barbora Macková doplnila, že zdravotnická zařízení a hygienické služby mají doporučené postupy pro importovaná onemocnění.
„Když se vám něco nelíbí, změňte to.” Česká televize uvede dokument o Jiřině Šiklové
Významná česká socioložka, disidentka, publicistka a průkopnice genderových studií Jiřina Šiklová chápala ženskou otázku jako komplexní sociální problém. Po roce 1989 byla jednou z osobností, které v Česku otevřely debatu o postavení žen ve společnosti. Česká televize uvede velký společenský dokument zaměřený na vznik a proměnu ženské otázky u nás provázaný právě s příběhem Jiřiny Šiklové.
„Zdrcující.“ Církev vysvětlila, co zloději pomohlo k ukradení lebky svaté Zdislavy
Neznámý pachatel v úterý vpodvečer odcizil z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku lebku svaté Zdislavy. Historicky je její hodnota zřejmě nevyčíslitelná, uvedla na webu policie její regionální mluvčí Dagmar Sochorová. Policie žádá veřejnost o pomoc při pátrání.