Nehledejme viníka, napětí mezi lidmi to jen zvýší. Bojujme s virem, radí odbornice

Tomáš Maca Tomáš Maca
18. 3. 2020 6:00
Karanténa, kterou vláda vyhlásila kvůli šíření nového koronaviru, uvrhla Čechy do situace, s níž se dosud nesetkali. Mnoho z nich musí pracovat z domova, kde se současně nacházejí i jejich partneři a často také děti, které nemohou do škol, což přináší riziko ponorkové nemoci. Jak v situaci, kdy lidé přišli o své zavedené rutiny, nepodlehnout stresu, vysvětlují odbornice z Masarykovy univerzity.

Stres je přirozený, ale je nutné s ním pracovat

Jakýkoli pocit ohrožení přirozeně vyvolává stresovou reakci, jejímž původním účelem je mobilizovat organismus a připravit jej na útěk do bezpečí nebo boj o život. "V našem těle se při stresových reakcích nejdřív aktivuje produkce adrenalinu a později i produkce kortizolu. Jde o hormony, které zodpovídají za to, abychom se na stresovou situaci adaptovali," přibližuje fyzioložka Julie Dobrovolná z Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Dochází také k vyššímu svalovému napětí, zvýšenému tlaku krve, změně dechové a srdeční frekvence, odkrvení vnitřních orgánů a dalším fyziologickým změnám. Změny na tělesné úrovni jsou doprovázeny negativními emocemi, jako jsou strach či hněv.

"V současné době však čelíme takové podobě ohrožení, od které nemůžeme utéct ani s ní přímo bojovat. Tak jako u řady jiných psychosociálních stresorů i nyní naše tělo podléhá stresové reakci, jeho mobilizace však není využita ke konkrétní akci, a nevede tak k potřebnému uvolnění napětí," doplňuje psycholožka Alena Slezáčková z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Z akutního stresu se pak podle ní může stát chronický, dlouhodobý stres, který doprovází a přiživují negativní myšlenky a obavy z budoucnosti, strach, úzkosti, pocity bezmoci a depresivní nálady.

"Dlouhodobý stres zvyšuje pocit tělesné vyčerpanosti a únavy a má také negativní dopady na naše vztahy s druhými lidmi či pracovní výkon. Může vést k oslabené funkci imunitního systému a rozvoji psychosomatických onemocnění. Právě proto je velmi důležité naučit se zavčas rozpoznávat příznaky zvýšeného stresu a umět své vnitřní napětí efektivně uvolnit," zdůrazňuje Slezáčková.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Zpravodaj Středočeského kraje už nebude vydávat MAFRA. Vadil střet zájmů i cena, komentuje hejtmanka

Středočeský kraj vypovědělo smlouvu na vydávání zpravodaje Středočech. Ten vydávala bývalá firma premiéra Andreje Babiše MAFRA. Současná hejtmanka Petra Pecková (STAN) krok zdůvodňuje nejen střetem zájmů premiéra Babiše, ale i cenou zakázky. Plánuje proto vypsat nové výběrové řízení.

„Tuto zakázku jsme rozhodně považovali za spornou a vnímali jsme ji jako střet zájmů,“ řekla Deníku N hejtmanka Pecková. „Jako vedení složené z členů STAN bychom nezadali takto významnou zakázku firmě šéfa naší strany,“ dodává v narážce na propojení své předchůdkyně a majitele Mafry. Firma měla od kraje inkasovat během dvou let téměř 17,7 milionu korun bez DPH, její původní nabízená cena přitom činila 10,6 milionu.

Zdroj: Domácí
před 1 hodinou

Lidstvo musí dospět a dělat víc pro ochranu klimatu, řekl Johnson v OSN. Svět se podle něj blíží k bodu zlomu

Britský premiér Boris Johnson v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku vyzval lidstvo, aby dospělo a bojovalo proti klimatickým změnám. Podle Johnsona se svět blíží k bodu zlomu a státy musí konečné převzít odpovědnost za ničení planety.

"Máme úžasnou moc věci změnit, měnit věci k lepšímu a úžasnou schopnost zachránit se," uvedl Johnson v projevu ke světovým lídrům před nadcházející klimatickou konferencí v Glasgow, která začne 31. října.

Listopadová klimatická konference OSN (COP26) si klade za cíl vyvolat mnohem ambicióznější globální opatření na ochranu klimatu a peníze na jejich zaplacení. Podle klimatologů i dalších odborníků bude nejspíš poslední šancí, jak zmírnit předpokládané katastrofální dopady globálního oteplování.

"Musíme ukázat, že jsme schopni se učit a dospívat a nakonec převzít odpovědnost za destrukci, kterou způsobujeme, nejen na naší planetě, ale i sobě samým. Je načase, aby lidstvo dospělo," řekl Johnson. Lidstvo zároveň přirovnal k 16letému člověku. "Dostali jsme se do toho osudového věku, kdy zhruba umíme řídit a víme, jak odemknout skříňku s alkoholem a věnovat se všem druhům aktivit, které jsou nejen potenciálně trapné, ale také mohou pro nás i pro ostatní představovat konečnou," podotkl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy