V Liberci to vzali středoškoláci do svých rukou. Chceme po sobě zanechat něco užitečného, říkají

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
30. 5. 2016 17:00
Jako reakce na tehdejší dění vznikl na konci 90. let v Liberci Parlament mladých. Středoškoláci se rozhodli více zajímat o veřejné dění a vzít věci do vlastních rukou. "Od některých se nám dostává chladné netečnosti a od jiných vroucného přístupu. Bohužel nás často nemilé jednání demotivuje," popisuje Kristýna Zámečníková, jak těžké je, aby hlas středoškoláků začali dospělí brát vážně.
Parlament mladých v Liberci jedná, diskutuje, organizuje. Když je potřeba, nedělá studentům potíže ani manuální práce.
Parlament mladých v Liberci jedná, diskutuje, organizuje. Když je potřeba, nedělá studentům potíže ani manuální práce. | Foto: Parlament mladých Liberec

Skupina libereckých středoškoláků dospěla k názoru, že není od věci zajímat se o věci veřejné a aktivně se účastnit veřejného dění v Liberci. Do této aktivity chtějí zapojit co nejvíce svých vrstevníků.

Vznikl proto Parlament mladých v Liberci jako reakce na tehdejší dění. "Mladí lidé mají právo, možná až povinnost, se k věcem veřejným vyjadřovat, případně prosazovat svůj názor, a dospělí mají povinnost je vyslechnout, což je stejný, princip jako má demokracie - rozhoduje většina, ale při respektování názorů menšin," říká zakladatelka Jana Pavlíková.

Organizátoři o ceně Gratias Tibi

Cena Gratias Tibi
Foto: gratiastibi.cz

Cenu Gratias Tibi jsme poprvé vyhlásili v roce 2014 s cílem ocenit občanskou aktivitu, občanský postoj či počin mladých lidí pozitivně ovlivňující život v komunitě či celé společnosti. Chtěli jsme reagovat na fakt, že se v poslední době objevuje stále více nejrůznějších iniciativ mladých lidí. Jejich aktéři jistě prožívají radost a zadostiučinění z vlastní činnosti a my chceme tento zážitek obohatit o pocit uznání a vědomí, že se společnost zajímá o to, co dělají, a váží si toho.

Zdroj: gratiastibi.cz

Jak říká jedna z jejích pokračovatelek, Kristýna Zámečníková, jejich dnešní parlament liberecké mládeže není na takové úrovni, aby se dalo říct, že "jsme vzali starost o věci veřejné do svých rukou".

Nicméně se snaží zprostředkovávat aktuální dění zdejším mladým lidem a zanechat po sobě něco přínosného. "Posloucháme své okolí a reagujeme na rady a hlasy ostatních. Pokud tím dochází k zvelebování Liberce, jenom dobře," říká Kristýna.

S každou změnou vedení města se prý mění i přístup k odvážným středoškolákům, kteří se chtějí podílet na chodu Liberce. "Záleží na člověku. Od některých se nám dostává chladné netečnosti a od jiných vroucného přístupu.  Bohužel nás často nemilé jednání demotivuje, což může být v našem případě velice zásadní. Protože udržet motivaci k dělání něčeho navíc a ke konání pro druhé často bez vidiny úspěchu a uznání, je dost náročné," posteskla si Kristýna Zámečníková.

Elán úplně neztrácejí. Problémy české společnosti chtějí diskutovat s odborníky, a tak si do Liberce zvou nejrůznější osobnosti. Nedávno například řešili nezávislost médií a na sever Čech se jim podařilo dostat k diskusi se středoškoláky Václava Moravce, Pavla Šafra či Jana Punčocháře.

"Vyjádřit svůj názor před mladými lidmi, kteří jeví o váš názor zájem, je dnes dost vzácný jev. Není tedy divu, že osobnosti pozvání s radostí přijímají a vycházejí nám vstříc. Pokud se někdo zdá jako moc velké sousto, nevadí. Za zkoušku nic nedáme," líčí studentka kouzlo, jak zajistit věhlasné osobnosti do debaty.

Kromě organizování a vyjednávání nedělá studentům problém ani vzít do ruky hrábě či lopatu a bezprostředně zvelebit své okolí. Nyní přestavují opuštěný prostor v centru Liberce na uživatelný park, tzv. VOČA park, dle zkratky "volnočasové aktivity".

"Původní myšlenka projektu VOČA skutečně je 'do it yourself'. Tímto způsobem se nám daří do spolupráce zapojit lidi, kteří žijí v okolí parku, studenty a jiné dobrovolníky, což je jeden z důvodů, proč to děláme - participace ostatních na veřejném dění," popisuje Kristýna. 

Pro park připravili PR projekt, vše vyjednali s městem a úřady, což prý bývá největší problém. A zastali i potřebnou manuální práci. Krátcí byli pouze na architektonické návrhy.

"Začali jsme proto spolupracovat s Technickou univerzitou v Liberci. Naše záměry se prolnuly se zajímavými projekty studentů architektury. Bylo fajn, že jsme spojili síly," uzavírá Kristýna Zámečníková z libereckého parlamentu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Německo chce posílit hlídky na hranicích s Polskem, míří do něj stále více migrantů

Německý ministr vnitra Horst Seehofer chce, aby v německo-polském pohraničí v zesílené míře působily společné hlídky. Do Německa totiž přes Polsko přichází stále více migrantů z Běloruska a v Německu se kvůli tomu ozvaly i výzvy k zavedení hraničních kontrol.

Seehofer podle agentury DPA v dopisu svému polskému protějšku Mariuszovi Kamińskému navrhuje, aby hlídky působily zejména na území Polska. Jeho cílem je vyhnout se zavedení hraničních kontrol, ale migranty zastavit ještě na polském území.

Od léta se z Běloruska přes polské území k německé východní hranici dostalo asi 5000 lidí z Iráku, Sýrie a dalších krizových oblastí. Podle Evropské unie jde o prvek hybridní války, kterou proti ní vede autoritářský prezident Alexandr Lukašenko v odvetě za unijní sankce.

DPA uvádí, že se tak rodí nový možný konflikt mezi Berlínem a Varšavou: podle pravidel platných v Evropské unii by migranty mělo zaregistrovat Polsko a umožnit jim požádat o azyl, což se ovšem velmi často neděje. Místo toho pokračují tito lidé, často s pomocí pašeráků, v cestě do Německa. Kvůli tomu šéf německých policejních odborů Heiko Teggatz v deníku Bild varoval před hrozící migrační krizí na hranici mezi Německem a Polskem. Podle jeho názoru situaci může vyřešit jedině dočasné zavedení hraničních kontrol.

Zdroj: ČTK
Další zprávy