"Předsudky tam samozřejmě byly. Hodně jsem si musel načítat a přesvědčovat všechny ve svém okolí, že to bude v pohodě," odpovídá mladý cestovatel na otázku, jak vnímal Saúdskou Arábii, než měl šanci ji na vlastní kůži poznat.
Společně se svojí spolucestovatelkou vyrazil Krč ještě během léta, kdy místní teploty šplhají až k 50 stupňům celsia. Dalo se na to prý ale zvyknout. Poté, co doletěli do Rijádu, půjčili si na tamní poměry skromný Nissan Sunny - studentská kapsa lepší vůz nedovolila - a vyrazili ze středu země na jihovýchod, až téměř k Rudému moři, do horského města Táif. Odtud je to totiž k mnohým významným místům království, jako jsou města Medina, Džidda a Mekka, znatelně blíž.
"Stovky kilometrů pomalu utíkaly a my se začali střetávat s nepříjemnou realitou. Kolem nekonečně rovné dálnice napříč ničím se nacházely vraky nabouraných a zničených aut, ke kterým možná brzy přibudou i náklaďáky, jež jsme viděli čerstvě nabourané do skal, které čas od času vyrostly u cesty, protože řidiči po dlouhé a neuvěřitelně monotónní cestě již neudrželi oči otevřené," píše Matěj Krč na svém blogu Srdcem do světa.
Prvním zajímavým místem, které na cestě navštívili, byl kráter Wahbah - největší kráter v Saúdské Arábii. "Na šířku má přes tři kilometry a hloubku 380 metrů. Chtěli jsme se podívat až dolů, což je možné, ale nějaký místňák nám řekl, že se tam uvolňují jakési plyny a že se odtud dva lidé málem nevrátili, tak jsme poděkovali a zůstali nahoře. Podobných kráterů je v zemi hodně," říká cestovatel.
Nahlížet pod pokličky
Kromě velkých měst, kde se už turistům snaží jít trochu naproti, jsou jídelní lístky jen v arabštině. Ve městě Táif tak cestovatelé zažili situaci, která ilustruje, jak vzácný tam tento živočišný druh je.
"Pozdravili jsme a všichni na nás koukali divně. Poté, co jsme se posadili a začali se rozkoukávat, ostatní v restauraci po chvíli pochopili, že nejsme mimozemšťani. Zeptali jsme se, jestli umí anglicky. Uměl jen majitel, který nás vzal do kuchyně a odklopoval pokličky na hrncích, abychom si vybrali," vzpomíná mladý učitel s úsměvem a dodává, že se s nimi chtěl personál restaurace později vyfotit. Jinde pak většinou dostali na talíř spoustu rýže, masa s nějakou omáčkou a zeleninovým salátem. Ke svému údivu potkali v poušti i "mekáč".
Českou republiku si obyvatelé 13. největšího státu na světě neuměli moc zařadit. Jednou jí na mapě přisoudili místo kdesi u floridské Miami Beach. Často pomohla zmínka, že máme za souseda Německo. "Většinou pak přestali poslouchat a mysleli si, že jsme tedy Němci, tak jsme to s vysvětlováním vzdali," říká Matěj Krč.
Proslulou pohostinnost obyvatel arabského světa ale cestovatelé zažívali téměř neustále. "Vypravili jsme se k hoře Džabal Dakkah. Zatímco v ostatních koutech země teploměry ukazovaly asi 45 stupňů, v horách byly teploty o dvacet stupňů chladnější. Desítky rodin si tam vyrazily na piknik. Procházeli jsme se a najednou na nás čtyři ženy začaly volat, jestli si s nimi dáme kávu. Jako lovci zážitků jsme neváhali a přisedli si," vzpomíná dobrodruh.
Na piknik je pozvala rodina se třemi dcerami, které všechny studovaly vysokou školu, na niž chodili muži i ženy dohromady, což je v tamním světě neobvyklé. Ukázalo se, že se jednalo o velmi bohatou rodinu, která páru cestovatelů na konci jejich pobytu jako výraz pohostinnosti zaplatila jednu noc v hotelu v Rijádu. Ubytování zadarmo se během prozkoumávání arabské země ale dočkali ještě jednou, když je pozval na návštěvu muž z města Tajmá.
Omylem téměř do Mekky
Pochopitelným bodem na trase cestovatelů bylo město Mekka. Do rodiště Mohameda, proroka islámu, se dostali i nedostali. Do nejsvětějšího města islámu totiž smí jen muslimové. Na kruhovém objezdu se ale Mekce alespoň přiblížili. Chtěli respektovat pravidla, ale omylem byli možná blíž, než je oficiálně povoleno.
"Z dálky jsme viděli krásné věžičky. V noci svítily, tak jsme je obdivovali a říkali jsme si, že jsme vlastně hodně blízko a vidíme, jaká je to nádhera," vzpomíná rodák ze Šumperka s tím, že by se jednou chtěl znovu podívat do Mediny, která je dalším významným městem islámu, protože se v ní nachází mešita a hrob proroka Mohameda. Posvátné místo na něj prý hodně zapůsobilo.
Do Saúdské Arábie se mladý cestovatel plánuje vrátit. "Mám pocit, že navzdory těm skoro šesti tisícům kilometrů jsem tu zemi ještě neobjevil dostatečně. Navíc je to hodně o místních lidech. Každý den, kamkoliv jsme dojeli, jsme si přišli, že jsme vítaní," dodává Matěj Krč.
Cestovatel Matěj Krč
- Matěj Krč je studentem učitelství pro 1. stupeň základní školy na Univerzitě Palackého v Olomouci, muzikant a vášnivý cestovatel.
- Za svůj dosud krátký život procestoval mimo jiné Omán, Vietnam, navštívil odlehlou Západní Saharu, přešel od východu na západ portugalskou Madeiru.
- Při svém doposud největším dobrodružství nacestoval téměř šest tisíc kilometrů napříč Saúdskou Arábií.
- Své zážitky sdílí na webu Srdcem do světa a také na přednáškách po republice. Naposledy třeba v pražském kině Bio Oko v rámci cyklu cestovatelských přednášek Diáky.
