reklama
 
 

Čeští architekti vymysleli cihlu z PET lahví. Mohla by změnit celé stavebnictví

11. 5. 2017 9:15
Denně se vyrobí zhruba milion jednorázově využívaných PET lahví na nápoje různého druhu, prázdné nádoby pak zamořují životní prostředí. S příspěvkem k možným řešením přišel výzkumný tým z Fakulty architektury ČVUT, který vymyslel PET cihlu. Ta by se do budoucna mohla zařadit mezi běžné stavební materiály, jako jsou dřevo či kámen. Ačkoliv se tyto netradiční plastové cihly osvědčily při výrobě stoliček nebo čelní stěny barů, Kateřina Nováková v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvádí, že zůstává s jejich použitím na výstavbu domů zatím skeptická.

Plastový odpad je problém, který řeší v současné době celý svět. Plastové láhve i další výrobky zamořují nejen pevninu, ale také oceány. Vy jste si vloni nechali patentovat PET cihlu. Je to cihla z recyklovaného plastu, nebo plastová láhev ve tvaru cihly?

Je to plastová láhev ve tvaru cihly. Vyrábí se stejně jako běžné láhve, protože je to levné. Ale mohla by být i z recyklátu. Preformy z recyklátu se momentálně nevyrábí, protože je to drahé a taková stoprocentně recyklovaná láhev musí projít složitým a ekonomicky náročným procesem. Je skvělé, že je dokázáno, že to jde, ale ekonomicky je to momentálně nevýhodné.

Váš projekt PET-MAT vznikl už v roce 2014. Vystavovali jste i na Expo 2015 v Miláně a od roku 2016 máte registrován patent. Jak jste vlastně na nápad s cihlou přišli?

Nezisková organizace PET-MAT byla založena v září 2016, předtím fungovala rok a půl jako výzkumná skupina. První věc, kterou jsme udělali, byla kniha o projektech, které se zabývají architekturou z PET lahví. Oslovili jsme Karlovarské minerální vody, zda by chtěly tuto osvětovou publikaci financovat, a povedlo se. Při křtu knihy za námi přišel sám pan generální ředitel Alessandro Pasquale, inspirovaný příklady ze světa navrhl spolupráci na nové PET cihle.

Sestavili jsme tým designérů a architektů, kteří cihlu navrhli, oslovili známého designéra Jana Čapka, který měl s lahvemi zkušenosti. Stále jsme však v procesu vývoje a cihla ještě zdaleka není hotová. Ještě nefunguje tak, jak bychom chtěli, abychom mohli říct: "To je bingo, nechme ji vyrábět".

PET-MAT na EXPO 2015 Milano | Video: Youtube Šimon Prokop pro PET-MAT

Co všechno už jste tedy vyzkoumali?

Testujeme, jak moc je užitečná a jestli je vůbec užitečná. Jestli a kde se dá nebo nedá využít, přece jenom se jedná o měkký obalový materiál. Musíme najít principy, kterými lze PET cihlu využít. Od loňska jedeme různé projekty - stavíme bary, stánky. Ideální je třeba postavit z nich čelní stranu baru restaurace, cihly se dají využít taky na dekorativní, designové prvky interiéru. Můžou sloužit jako sezení v zahradě - stoličky, do kterých se dá dát solární napájení. Takže by to byl svítící nábytek, který by se ve dnech sám nabíjel a v noci by pak svítil. Spolupracujeme i s divadlem, kde budou naše PET(ch)airs reagovat na hudbu.

Jaké jsou fyzické vlastnosti třeba takového zahradního křesla, kolik kilogramů unese?

Třeba tunu a půl. Stoličky, které jsme testovali, jsou složeny ze 72 kusů PET(b)rick, nižší mají 54 kusů a unesou tunu. Plastové láhve toho unesou hodně, pod tíhou se trochu zmenší a zdeformují, ale neprasknou, nábytek se tak nezničí. Kdybyste na něj položili tunu, poklesne, ale jakmile tu tunu zase sundáte, vrátí se do původní polohy, jen s drobnou deformací. Udělat cihlu z PET lahve, která se ani nehne, je nereálné. Stěna láhve by musela být nehezky tlustá.

Kromě židlí a barů, na co všechno by se daly PET cihly do budoucna použít? Mohl by z nich být třeba dům?

Tak dům by chtěli všichni, ale vlastně by v něm nikdo nechtěl bydlet, protože všichni mají rádi dřevo a kámen. V této podobě určitě v kombinaci s dalšími materiály. Daly by se využívat například jako izolační stěna, nebo jako ztracené bednění. Právě tyhle dvě věci chceme nyní vyzkoušet. Zeď domu musí mít vždycky nějaké povrchové stěny. PET ve formě lahve je křehký, musí být někde schován…

Já jsem v tomto ohledu skeptická, nevím, jestli bychom všichni chtěli stavět z PET(b)ricků domy. Ale plastu je tolik, že v některých částech světa se z něj domy stavějí a věřím, že v těch částech světa by si určitě dali lidé práci s tím, postavit domy i z malinkatých PET cihliček, a šlo by jim to lépe než z kulatých lahví. Asi by šlo vyplnit je pískem a stabilizovat je.

Ve vaší publikaci, kterou jste sepsala společně s Henrim Achtenem, se o několika takovýchto domech píše. Využíváte je i pro svůj další výzkum a vývoj?

Našli jsme toho hodně a teď dáváme dohromady databázi všech projektů, která bude na našich stránkách. Ještě jsme ji nespustili, protože nestíháme, ale blížíme se k 50 příspěvkům. Do budoucna bude v databázi seznam všech architektů, kteří s plastovými láhvemi pracují. Staví se z nich třeba školy, jsou spojeny s různými komunitními aktivitami úklidu okolí, zacházení s odpadem a tak dále. Ruku v ruce s těmito aktivitami jde výchova a vzdělání.

A objednal si u vás už někdo PET cihly?

Ještě jsme je nikde nenabízeli, ale chystáme se někoho oslovit. Jsem v tomhle hrozně zdrženlivá, protože nechci prodávat věci, které nejsou hotové a já za ně budu nést odpovědnost. Jakmile pustím do světa něco, na co budou lidé nadávat a nebude jim sloužit, bude to průšvih. O prodej PET cihel se zajímá hodně lidí, chtějí vědět, kdy z toho budou konečně nějaké ekonomické výsledky. V téhle chvíli probíhá průzkum, na co a jak jsou použitelné. Zatím nechci z akademické půdy pryč, dokud si nebudeme jistí, že budou skutečně dobře fungovat. Denně vzniká milion lahví, nechceme zásobovat svět lahvemi, které jen navyšují množství odpadu.

PET cihla ale není jediný váš patent. Kromě ní jste vymysleli také minirecyklátor. V čem spočívá tento projekt?

Minirecyklátor by měl fungovat úplně stejně jako běžná obrovská recyklační linka. Nejedná se de facto o žádný nový vynález, technologie musí odpovídat linkám. My bychom však chtěli, aby všechny procesy byly pozorovatelné. Na recyklátorech by měla být skleněná okénka, kterými je možné vidět, jak se odpad drtí, mele, pere a suší, jak se taví. Lidé by tak mohli proces pozorovat a zjistili by, že vlastně není tak složitý, že během něj nejsou přidávány žádné šílené chemikálie, ale třeba jen mýdlo.

Výukový minirecyklátor je úplně nová idea. Takže momentálně hledáme firmu, která by nám precizní stroje vyrobila za spočítatelné peníze, šla by s námi do partnerství. Náš nápad je umístit recyklátory nejen do muzeí, ale i do nákupních center, atrií v obchodních domech, do kampusů větších škol. Uživatelé by vhodili lahev a mohli by si nechat vylisovat nějaký malý produkt, třeba knoflík nebo něco podobného. Myslím, že by to přitáhlo pozornost většího počtu lidí kteří by viděli recyklaci v přímém přenosu a uvěřili by, že třídit odpad je užitečné.

autor: Magdaléna Daňková | 11. 5. 2017 9:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama