Přehledně: Fakta, mýty a záhady kolem českých korunovačních klenotů

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
23. 1. 2018 13:06
S českými korunovačními klenoty to není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mnoho lidí má zafixováno, že se jedná o korunu, žezlo a jablko z doby Karla IV. Jenže na pohled druhý se ukáže, že z doby Karlovy pochází jen koruna, zatímco žezlo a jablko jsou pozdější. Navíc se s nimi často vystavují i ostatkový (korunovační) kříž a Svatováclavský meč, ale ty přímo ke korunovačním klenotům nepatří. Můžeme si tedy jednou provždy ujasnit, jak to vlastně s českými korunovačními klenoty je? Zkusme si v tom udělat jasno s filozofem, historikem, pedagogem a autorem řady knih nejen o historii Prahy Vladislavem Dudákem.
České korunovační klenoty
České korunovační klenoty | Foto: ČTK

Proč kříž a meč nepatří do klenotů, ale vystavují se s nimi?

"Zlatý ostatkový, tzv. korunovační kříž, byl sice vytvořen z podnětu Karla IV., ale nikoli k jeho korunovaci, ale až později (kolem roku 1357). Navíc původně patřil do souboru karlštejnského pokladu, nikoli do souboru svatovítského pokladu, kam náleží korunovační klenoty," vysvětluje Vladislav Dudák. Kříž byl dle jeho slov do svatovítského pokladu natrvalo začleněn teprve v roce 1645. Původně nebyl tedy ke korunovaci určen a používal se kříž jiný, dnes neznámý.

Jak dodává, Svatováclavský meč se při korunovacích používal běžně a od počátku byl součástí svatovítského pokladu, nicméně nebýval uložen společně s korunovačními klenoty.

"Zřejmě proto, že byl považován za prvořadou relikvii svatováclavskou, jakýsi osobní majetek tohoto světce a ke korunovačnímu obřadu byl pouze zapůjčován. V souvislosti s Karlovým hlubokým citem pro symboly si myslím, že tuto skutečnost císař mohl považovat i za svůj projev velké úcty k této relikvii," domnívá se.

Tomu by podle něj odpovídalo i nařízení korunovačního řádu, v němž je psáno, že král meč při korunovaci, poté, co mu je odevzdán, obětuje na oltář Bohu a nejmocnější z přítomných šlechticů ("hrabie jiných vyšší aneb větší", jak se píše ve staročeském překladu latinského originálu) jej pak vyplatí a nese v čele korunovačního průvodu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 32 minutami

Platforma Rekonstrukce státu ocenila 21 politiků za boj s korupcí, vyzdvihla Michálka

Platforma Rekonstrukce státu ve čtvrtek ocenila 21 politiků, kteří se podle ní v končícím volebním období nejvíce zasloužili o prosazování protikorupčních zákonů v Parlamentu. Vyzdvihla zejména zásluhy poslance Jakuba Michálka (Piráti), dále pak Marka Výborného (KDU-ČSL) a Ondřeje Profanta (Piráti). Sdělila to ve čtvrtek mluvčí platformy Eva Hromádková.

Ocenění "Dělník protikorupční legislativy" udělila Rekonstrukce státu celkem devíti zástupcům Pirátské strany, třem lidovcům, dvěma Starostům a nezávislým, dvěma poslancům vládního hnutí ANO a jedné poslankyni vládní ČSSD, dále dvěma zástupcům ODS, jedné člence TOP 09 a jednomu senátorovi za klub SEN 21 a Pirátů.

„Poslancem, který za poslední čtyři roky nejvíce podporoval protikorupční opatření, je Jakub Michálek z Pirátské strany. Zasloužil se zejména o vylepšení nominačního zákona, zavedení informačního příkazu a aktivně usiloval o schválení novely zákona o státním zastupitelství," uvedla platforma.

Výborný podle Rekonstrukce státu vedle podpory řady důležitých opatření dlouhodobě bojoval za reformu exekucí, kterou Sněmovna schválila na začátku letošního léta. Profant zase prosazoval zejména přístup k informacím a digitalizaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy