Přehledně: Fakta, mýty a záhady kolem českých korunovačních klenotů

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
23. 1. 2018 13:06
S českými korunovačními klenoty to není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mnoho lidí má zafixováno, že se jedná o korunu, žezlo a jablko z doby Karla IV. Jenže na pohled druhý se ukáže, že z doby Karlovy pochází jen koruna, zatímco žezlo a jablko jsou pozdější. Navíc se s nimi často vystavují i ostatkový (korunovační) kříž a Svatováclavský meč, ale ty přímo ke korunovačním klenotům nepatří. Můžeme si tedy jednou provždy ujasnit, jak to vlastně s českými korunovačními klenoty je? Zkusme si v tom udělat jasno s filozofem, historikem, pedagogem a autorem řady knih nejen o historii Prahy Vladislavem Dudákem.
Foto: Reuters

Míval panovník při korunovaci klenoty přímo na sobě?

Při dnešních ceremoniálech ve světě často bývá zvykem, že tradiční atributy moci přinesou na nějaké podušce a tam po celý průběh aktu setrvají (na obrázku korunovace španělského krále Felipeho VI.). To však rozhodně nebyl případ středověku.

"Ve středověkém pojetí je panovník zosobněním země. Nebylo by symbolicky nosné klenoty pouze ukazovat na podušce, jenom k nim odkazovat. Panovník je musel fyzicky uchopit, byť třeba jen na krátký čas. Jejich hluboká symbolika a 'síla' musela s králem fyzicky splynout. A to platí zvláště o Svatováclavské koruně. Vždyť ona byla z jistého úhlu pohledu zosobněním království - podle ní se začalo jádru státu - Českému království, Moravskému markrabství a Opavskému knížectví - říkat Koruna Česká, Corona regni Boemiae. Jejím prostřednictvím se země, král, stavové i poddaní stmelují v jeden svazek," vysvětluje Vladislav Dudák.

S úsměvem pak dodává: "A jen tak na okraj, nasadit si na hlavu bezmála dvouapůlkilogramovou korunu a držet v ruce téměř 800gramové jablko a více než kilogramové žezlo připomene panovníkovi nejen symbolicky, že vláda je opravdu břímě!"

 

Právě se děje

Další zprávy