Přehledně: Fakta, mýty a záhady kolem českých korunovačních klenotů

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
23. 1. 2018 13:06
S českými korunovačními klenoty to není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mnoho lidí má zafixováno, že se jedná o korunu, žezlo a jablko z doby Karla IV. Jenže na pohled druhý se ukáže, že z doby Karlovy pochází jen koruna, zatímco žezlo a jablko jsou pozdější. Navíc se s nimi často vystavují i ostatkový (korunovační) kříž a Svatováclavský meč, ale ty přímo ke korunovačním klenotům nepatří. Můžeme si tedy jednou provždy ujasnit, jak to vlastně s českými korunovačními klenoty je? Zkusme si v tom udělat jasno s filozofem, historikem, pedagogem a autorem řady knih nejen o historii Prahy Vladislavem Dudákem.
Foto: Reuters

Míval panovník při korunovaci klenoty přímo na sobě?

Při dnešních ceremoniálech ve světě často bývá zvykem, že tradiční atributy moci přinesou na nějaké podušce a tam po celý průběh aktu setrvají (na obrázku korunovace španělského krále Felipeho VI.). To však rozhodně nebyl případ středověku.

"Ve středověkém pojetí je panovník zosobněním země. Nebylo by symbolicky nosné klenoty pouze ukazovat na podušce, jenom k nim odkazovat. Panovník je musel fyzicky uchopit, byť třeba jen na krátký čas. Jejich hluboká symbolika a 'síla' musela s králem fyzicky splynout. A to platí zvláště o Svatováclavské koruně. Vždyť ona byla z jistého úhlu pohledu zosobněním království - podle ní se začalo jádru státu - Českému království, Moravskému markrabství a Opavskému knížectví - říkat Koruna Česká, Corona regni Boemiae. Jejím prostřednictvím se země, král, stavové i poddaní stmelují v jeden svazek," vysvětluje Vladislav Dudák.

S úsměvem pak dodává: "A jen tak na okraj, nasadit si na hlavu bezmála dvouapůlkilogramovou korunu a držet v ruce téměř 800gramové jablko a více než kilogramové žezlo připomene panovníkovi nejen symbolicky, že vláda je opravdu břímě!"

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Hlavní soutěž filmového festivalu Febiofest vyhrál švédský film Charter režisérky Amandy Kernellové o matce hledající cestu ke svým dětem

před 46 minutami

Platforma Rekonstrukce státu ocenila 21 politiků za boj s korupcí, vyzdvihla Michálka

Platforma Rekonstrukce státu ve čtvrtek ocenila 21 politiků, kteří se podle ní v končícím volebním období nejvíce zasloužili o prosazování protikorupčních zákonů v Parlamentu. Vyzdvihla zejména zásluhy poslance Jakuba Michálka (Piráti), dále pak Marka Výborného (KDU-ČSL) a Ondřeje Profanta (Piráti). Sdělila to ve čtvrtek mluvčí platformy Eva Hromádková.

Ocenění "Dělník protikorupční legislativy" udělila Rekonstrukce státu celkem devíti zástupcům Pirátské strany, třem lidovcům, dvěma Starostům a nezávislým, dvěma poslancům vládního hnutí ANO a jedné poslankyni vládní ČSSD, dále dvěma zástupcům ODS, jedné člence TOP 09 a jednomu senátorovi za klub SEN 21 a Pirátů.

„Poslancem, který za poslední čtyři roky nejvíce podporoval protikorupční opatření, je Jakub Michálek z Pirátské strany. Zasloužil se zejména o vylepšení nominačního zákona, zavedení informačního příkazu a aktivně usiloval o schválení novely zákona o státním zastupitelství," uvedla platforma.

Výborný podle Rekonstrukce státu vedle podpory řady důležitých opatření dlouhodobě bojoval za reformu exekucí, kterou Sněmovna schválila na začátku letošního léta. Profant zase prosazoval zejména přístup k informacím a digitalizaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy