Přehledně: Fakta, mýty a záhady kolem českých korunovačních klenotů

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
23. 1. 2018 13:06
S českými korunovačními klenoty to není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mnoho lidí má zafixováno, že se jedná o korunu, žezlo a jablko z doby Karla IV. Jenže na pohled druhý se ukáže, že z doby Karlovy pochází jen koruna, zatímco žezlo a jablko jsou pozdější. Navíc se s nimi často vystavují i ostatkový (korunovační) kříž a Svatováclavský meč, ale ty přímo ke korunovačním klenotům nepatří. Můžeme si tedy jednou provždy ujasnit, jak to vlastně s českými korunovačními klenoty je? Zkusme si v tom udělat jasno s filozofem, historikem, pedagogem a autorem řady knih nejen o historii Prahy Vladislavem Dudákem.
České korunovační klenoty
České korunovační klenoty | Foto: ČTK

Proč se nevystavují původní žezlo a jablko z doby Karla IV.?

Podle Vladislava Dudáka je složitější otázkou spíše to, za jakých okolností se původní klenoty ztratily. "Zdá se, že ještě figurovaly při korunovaci císaře Matyáše v roce 1611. Je tedy možné, že zmizely v době vlády zimního krále Fridricha Falckého, který korunovační klenoty po prohrané bitvě na Bílé hoře ve zmatku při svém útěku z Prahy zanechal na Staroměstské radnici," líčí.

Současné žezlo a jablko zřejmě původně byly osobními klenoty císaře Matyáše a součástí českých korunovačních klenotů se staly až někdy v průběhu 17. nebo až 18. století. "V té době byla Svatováclavská koruna uložena stejně jako (zřejmě) Matyášovo žezlo a jablko ve Vídni a do Prahy se odvážela pouze ke korunovaci. A s ní nejspíš bylo odvezeno i žezlo a jablko a od té doby tyto klenoty u koruny již trvale zůstaly," domnívá se historik.

 

Právě se děje

Další zprávy