Přehledně: Fakta, mýty a záhady kolem českých korunovačních klenotů

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
23. 1. 2018 13:06
S českými korunovačními klenoty to není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mnoho lidí má zafixováno, že se jedná o korunu, žezlo a jablko z doby Karla IV. Jenže na pohled druhý se ukáže, že z doby Karlovy pochází jen koruna, zatímco žezlo a jablko jsou pozdější. Navíc se s nimi často vystavují i ostatkový (korunovační) kříž a Svatováclavský meč, ale ty přímo ke korunovačním klenotům nepatří. Můžeme si tedy jednou provždy ujasnit, jak to vlastně s českými korunovačními klenoty je? Zkusme si v tom udělat jasno s filozofem, historikem, pedagogem a autorem řady knih nejen o historii Prahy Vladislavem Dudákem.
Rekonstrukce husitské bitvy na Vítkově.
Rekonstrukce husitské bitvy na Vítkově. | Foto: ČTK

Jak korunovační klenoty odolaly všem nájezdníkům?

"Štěstí tu jistě hrálo svou roli. Ale klenoty byly skutečně důkladně zabezpečeny. Zejména pro dobu středověku bylo asi nejdůležitější symbolické zabezpečení - tedy skutečnost, že koruna byla věnována zemskému světci sv. Václavovi a ke korunovaci a několika dalším výjimečným slavnostem byla králi pouze propůjčována," říká historik.

Tak tomu prý nařídil samotný císař, ale také ve své bule papež Kliment VI., který jakékoli zlovolné nakládání s korunovačními klenoty, zvláště Svatováclavskou korunou, hrozil ztrestat exkomunikací. "Ukrást nebo zničit české korunovační klenoty tedy nebylo pouze vzepření se panovnickému majestátu, ale přímo rouháním a tou největší svatokrádeží. Na to byl ve středověku jen jediný možný trest," upřesňuje Vladislav Dudák. "Navíc klenoty bývaly obvykle dobře střeženy a čeští stavové se o ně žárlivě starali."

Především v době válečných ohrožení bývaly odváženy z Prahy. Velmi často do úkrytu na Karlštejn. Koruna cestovala i do Vídně, Českých Budějovic či do Velhartic. "Naposledy se ocitla v roce 1938 krátce v trezoru filiálky Národní banky v Žilině," dodává Dudák.

 

Právě se děje

Další zprávy