reklama
 
 

Zakladatel značky BeWooden: S dřevěnými motýlky vlil řemeslu v rodném kraji novou krev do žil

29. 6. 2018
Když chtěl před pěti lety začít vyrábět motýlky, setkával se s nimi jen u hrstky elegánů v divadle. Dnes na ně ale šestadvacetiletý podnikatel Ctirad Sára naráží v českých ulicích každý den. A často vídá i ty dřevěné, s nimiž prorazila jeho značka BeWooden, která pomohla starším řemeslníkům najít v zaměstnání zase smysl a některé mladé přesvědčila, že i práce rukama může být "cool".

Už jako student střední školy zaměřené na chemii si Ctirad Sára oblíbil řemeslnou práci. V rodné vesničce na Ostravsku, kde se na obzoru rýsují Beskydy, často brigádničil na pile svého otce a po maturitě strávil necelý rok v pivovaru u pásové výroby.

Pak si ale od práce rukama hodlal odpočinout, a tak si za peníze vydělané dřinou v pivovaru otevřel ateliér a tři roky se živil jako fotograf. Protože dokumentoval také módní a designové kolekce, setkal se s osobnostmi, které ho inspirovaly - a on se rozhodl, že do světa módy pronikne i jako tvůrce.

"Fotografii pořád vnímám jako krásnou věc, ale v jeden moment mi přišla pomíjivá a chtěl jsem svou kreativitu a energii investovat do něčeho hmotnějšího a trvalejšího," poukazuje šestadvacetiletý Ctirad Sára na impulz, který ho na jaře 2013 dovedl k založení značky designových doplňků BeWooden.

Prvním módním výstřelkem, s nímž v Česku slavil úspěch, se stal dřevěný motýlek. Že se promění v hit, se ale před pěti lety nezdálo jako zrovna pravděpodobný scénář. Jeho otec dokonce synovi doporučil, ať jde místo svých smělých nápadů raději dělat hodinového manžela, kterého lidi zoufale shánějí, když se jim v domácnosti něco pokazí.

"Motýlek tehdy u nás upadal v zapomnění a lidé ho chápali jako něco, co se hodí maximálně do divadla. Ještě divněji muselo vypadat, že byl ze dřeva. V Americe se už ale tenkrát dřevěné motýlky vyráběly a od jedné paní jsem se později na veletrhu dověděl, že podobné kousky se nosily už někdy před čtyřiceti lety," říká Sára. S představou dřevěného motýlku v hlavě vzápětí nadšeně zazvonil u vchodu svého dobrého kamaráda ze sousedství, který se vyučil stolařem. Předestřel mu svou vizi a kamarád si řekl "proč ne".

"Sám jsem se dřevem pracoval, ale zastávám názor, že každý by měl dělat to, v čem je opravdu dobrý. Než abych se několik let důkladně učil řemeslo, oslovil jsem člověka, který se mu věnuje celý život," vysvětluje mladý podnikatel. Do party na začátku přibrali ještě další sousedku - švadlenku, která se měla starat o textilní části motýlků. Půl roku se tým snažil vyvinout model, který by se nezdráhali ukázat světu.

Se dřevem takový problém nebyl, protože Sárovu kamarádovi ve stolárně zůstávala spousta nepoužitých odřezků, ale třeba hledání ideálních látek a dalších materiálů popisuje jako detektivní práci. Mnoho dodavatelů totiž vůbec nefunguje na internetu. BeWooden se bez prezentace na webu naopak neobešlo, a když se po měsíci, kdy fotky motýlků osamoceně visely na sociálních sítích, konečně ozval první zákazník, připadalo to Sárovi jako malý zázrak. Za první rok se mu jich podařilo prodat 200 a následující tři roky si podnikatel i jeho spolupracovníci museli nechat o výplatě jenom zdát.

Místo velké továrny spolupráce malých dílen

Pod střechou BeWooden přesto postupně přibývaly další a další šikovné ruce z beskydského kraje. A to jak známí v Sárově věku, kteří řemeslo zdědili po rodičích, tak starší řemeslníci, kteří vyráběli produkty, po nichž na trhu přestával být hlad.

"Mnohdy jim hrozilo, že by svou dílnu museli zavřít, ale my jsme jim nabídli řešení, jak byznys znovu nastartovat. Těžko říct, jestli našemu projektu na začátku věřili, ale viděl jsem u nich obrovskou chuť pracovat. I když jsme po nich chtěli něco úplně nového a oni při výrobě nevyhnutelně narazili na nečekané překážky, snažili jsme se v nich budovat nadšení a nakonec jsme je přesvědčili, že náš plán má smysl a může jim do budoucna pomoct," vyzdvihuje Sára.

Dnes už se množství jeho dosud prodaných produktů pohybuje v řádech desítek tisíc. Protože počet zájemců o originální doplňky postupně stoupal a v nabídce BeWooden se vedle motýlků objevily mimo jiné kšandy, dřevěné peněženky, manžetové knoflíčky a také velmi oblíbené dřevěné brože ve tvaru zvířat z beskydských lesů, bylo nezbytné dřevařské, šperkařské a šicí dílny rozšířit o další talenty. "Jelikož vyučených řemeslníků ubývá, rozhodli jsme se hledat taky mladé lidi, kteří vyučení nejsou, ale mají chuť manuálně pracovat. Ti se pak učili přímo od profíků v našich dílnách," vypráví Sára.

Dnes tvoří jádro týmu BeWooden pětatřicet zaměstnanců a v dílnách rozesetých pořád hlavně po Beskydech se ruční výrobě, na níž si vedení značky zakládá, věnuje víc než půlka z nich. "Naším cílem není postavit jednu velkou továrnu, ve které vznikají statisíce produktů, ale držet se našich několika drobných dílen. Lidi se cítí mnohem lépe v malých kolektivech, kde všechny znají, než v obřích halách. Jako zisk bereme spíš dobrý pocit z našeho podniku než miliony na účtu," zdůrazňuje Sára.

Fantazie návrhářů versus tvrdá realita výrobců

Proto se BeWooden nevyhýbá ani neziskovým projektům a přišel tak s limitovanou kolekcí motýlků vyrobených z odřezků mahagonového dřeva, z něhož Sárův známý pomáhal stavět střechu pro školu v Tanzanii. Část výdělku z prodaných doplňků zamířila na další rozvojovou pomoc v této zemi.

Nápady přicházejí od všech členů týmu a Sára říká, že i když prvotní ideu vymyslel sám, dnes jeho úkol spočívá hlavně ve sdružování nadaných kreativců, kteří výrobky vyvíjejí společně. "Designéři uvažují o tvarech a řemeslníci spíš o technické stránce, takže mezi nimi vždycky vznikají třecí plochy. Fantazie návrhářů a tvrdá realita výrobců se musí v určitém bodě potkat. Bývá napínavé, co z jejich dialogu nakonec vypadne," směje se Sára, který se debatu nad produkty snaží koordinovat.

Slovo potom dostávají také zákazníci, kteří podnik BeWooden zásobují vlastními podněty a vnukli mu například myšlenku doplnit motýlky o barevně sladěné manžetové knoflíčky. "Taky se ukázalo, že naše věci kupují častěji ženy a pak je darují svým partnerům, a protože chtěly něco od nás nosit samy, doplnili jsme původně jen pánské doplňky také o dámské motýlky nebo různé náramky a šperky," přibližuje.

I když má BeWooden pobočku v Praze a prodej se rozšiřuje také do Rakouska, Německa, Švýcarska, Švédska nebo Dánska, šéf značky se z Ostravska stěhovat nechystá. "Výhled z dílny na hory by mi chyběl. Když si potřebuji od práce odpočinout, chodím si do Beskyd pročistit hlavu, což mi pomáhá nabrat energii nutnou k tomu, abych se pustil do dalších plánů," dodává. Mezi ty aktuálně patří kampaň Řemeslo žije, do níž se s BeWooden zapojil, aby ukázal, že práce rukama může být docela lákavá.

"Česko kdysi bývalo v mnoha výrobních odvětvích na špičce světa, ale v posledních letech se u nás řemeslo vytrácí. Přitom sami máme v týmu několik lidí, kteří pracovali v úplně odlišném oboru, vystudovali klidně i vysokou školu a pak zjistili, že z řemeslné práce mají daleko větší radost než z té u počítače," uzavírá Sára.

autor: Tomáš Maca | 29. 6. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama