Návrhář musí vnímat dobu, zlínským obuvníkům se to nedaří, říká mozek značky Playbag

Tomáš Maca Tomáš Maca
7. 10. 2017 7:09
Plátěné i kožené brašny a batohy v populárním retro stylu z produkce zlínské značky Playbag si získaly příznivce v Česku i v zahraničí. Jejich popularita motivovala šéfa podniku Aleše Locha pustit se také do obuvnického průmyslu, který má v jeho rodném městě dlouhou tradici, ale po zavření velkých závodů pomalu skomírá. Před třemi lety tak založil sesterskou firmu Playbot, která chce navázat na slávu zlínských bot.
Zakladatel značky Playbag ve své zlínské prodejně.
Zakladatel značky Playbag ve své zlínské prodejně. | Foto: Tomáš Maca

Šicí dílnu schovanou v průmyslovém areálu ve zlínské části Prštné člověk snadno mine. Dnes však do výrobny módní značky Playbag zavítalo nezvyklé množství zvědavců.

"Bylo to výjimečně divoké. Přišli dva zákazníci. Většinou sem dorazí třeba čtyři za celý týden," směje se zakladatel firmy Aleš Loch a do regálu vedle kožených i plátěných batohů a tašek, které podnik před osmi lety proslavily, pokládá naleštěné hnědé pionýrky.

I když se to podle návštěvnosti kamenné prodejny nemusí zdát, Lochově firmě se daří. Kupujících, kteří si produkty v populárním retro hávu objednávají hlavně přes internet, přibývá, což designérovi v roce 2014 umožnilo sortiment rozšířit také o pro Zlín charakteristické boty.

Aleš Loch ve zlínské dílně kontroluje novou kolekci Playbag.
Aleš Loch ve zlínské dílně kontroluje novou kolekci Playbag. | Foto: Tomáš Maca

"Ještě nedávno tu fungoval závod Svit. Dnes ale ve Zlíně neexistuje značka, která by vyráběla boty odpovídající současným trendům. Uvědomil jsem si, že obuvničtí mistři už pomalu dožívají. Je jim padesát nebo šedesát, a až odejdou, nezůstane tu nikdo, komu by svoje umění předali. Zbývá už jen pár firem vyrábějících svršky nebo podešve, několik podniků zpracovávajících gumu. S kamarádem jsme si řekli, že jednotlivé specializované výrobny zorganizujeme dohromady a zadáme jim boty podle našich představ," vypráví osmatřicetiletý Loch.

Ve skříních stagnujících podniků objevil staré střihy, které zapadaly do aktuální módní vlny čerpající z tradic šedesátých a osmdesátých let, doplnil je o vlastní návrhy a ševcům dodal kvalitní lokální materiály - voskovanou kůži na šněrovací pohorky a pevnou bavlněnou tkaninu na lehké letní tenisky.

Vedle brašnářského Playbagu tak vznikl Playbot přinášející impuls dalším obuvníkům, kteří by baťovský odkaz ve Zlíně mohli vzkřísit. "Na založení velké výrobny bot nemáme prostředky. Smyslem Playbotu je jen ukázat, že to jde, a tím inspirovat ostatní," upozorňuje Loch, který si kromě podoby produktů dokáže představit i způsob jejich výroby, protože sám začínal jako řadový řemeslník.

Ve třinácti letech ho otec poslal do Prostějova, aby se vyučil brašnářem. Neprotestoval, jelikož pracovat rukama ho odmalička bavilo. Řemeslo podědil. Otec totiž ve Zlíně vedl firmu s ochrannými pracovními pomůckami, kam Loch po střední škole taky nastoupil. Protože ale už v dětství sršel kreativitou a snil o tom, že se stane vynálezcem, odskočil si od řemesla na zlínskou Vyšší odbornou školu umění, kde vystudoval grafický design, a k řemeslnickému přístupu přidal výtvarné uvažování.

"Právě funkčnost a estetiku jsem chtěl propojit u Playbagu. Nejdřív jsem ale vůbec nehodlal založit vlastní podnik. Vrátil jsem se k otci a po večerech jsem si jen tak pro sebe šil tašky z technických plachet a jiných materiálů, které v otcově firmě zbyly," vysvětluje Loch.

Na začátku roku 2009 vyrobil pár kusů brašen s víky potištěnými motivy šachovnice nebo deskové hry Člověče, nezlob se a přibalil k nim i figurky. "Hravost byla motorem, který můj projekt nastartoval a pohání ho dodnes," říká Loch. Tašky, které daly značce i název, rozdal kamarádům. Jeden z nich Locha přemluvil, ať své výrobky zkusí nabídnout na internetu, kde se rychle zalíbily dalším zákazníkům. Brzy se začaly objevovat i na designových veletrzích a pultech kamenných obchodů s neotřelou módou, které Loch objížděl.

Oproti jiným výrobcům měl Loch výhodu. Využíval dílnu v budově otcovy firmy vybavenou všemi potřebnými stroji, navíc s pravidelnou dodávkou textilu, kůže a dalších materiálů. Aby stíhal Playbag propagovat, našel si po půl roce svou první zaměstnankyni. Šičku Zdenku přesvědčil, aby vyměnila monotónní práci u pásu ve velkovýrobě za nejistou budoucnost u volnomyšlenkářského vizionáře.

Až v roce 2012 se ukázalo, že Zdenka vsadila na správného koně, protože firma začala vydělávat a Loch konečně nemusel pracovat zároveň u svého otce, aby Playbag uživil. Tehdy taky přestal každý vyrobený batoh nebo tašku číslovat. "Do té doby jsme ušili stovky kusů, z nichž skoro každý představoval originál. Pak už se nám to nechtělo počítat," usmívá se.

Loch se vždycky považoval za pokrokového člověka, takže ho nenapadlo, že skončí u vintage stylu, který odkazuje na módní vlny z minulosti. "Trendy jsou ale hrozně instantní. Nepočítám s tím, že naše dnešní designy spojené s trampingem a přírodou nám vydrží napořád, takže už mám v zásobě návrhy, které je mohou kdykoli nahradit. Návrhář musí reflektovat dobu, a právě to se nedaří zlínským obuvníkům," zdůrazňuje mozek Playbagu, který hlídá výrobu, shání materiály a designuje nové kolekce.

S výrobou mu dnes pomáhají jen čtyři lidé. Další tři zaměstnanci komunikují se zákazníky, zajišťují dodávku zboží a starají se o marketing. "Hodně si cením naší samostatnosti. K soběstačnosti nepotřebujeme žádné velkoobchody a spoléháme se na zákazníky, kteří si nás vždycky najdou," pochvaluje si Loch. Drtivá většina klientů pochází z Prahy, zbytek tvoří zahraničí a minoritně zbytek Česka.

Stěhování do hlavního města, kde má Playbag od roku 2014 prodejní pobočku, však Loch nikdy nezvažoval. "Zlín miluju, protože kožedělný průmysl zůstává v jeho karmě. Ve Zlíně končí dálnice i železnice. Je to taková slepá kolej, odkud už člověk nemusí nikam utíkat. Spousta tvůrčích lidí má ráda ticho a potřebuje klidovou zónu, kterou pro mě ztělesňuje Zlín," dodává.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Ozbrojenci zastřelili na vancouverském letišti muže, podle úřadů šlo o válku gangů

Na mezinárodním letišti sloužícím kanadskému městu Vancouver zastřelili neznámí ozbrojenci v neděli 28letého muže. V pondělí o tom informovala agentura AP s odvoláním na kanadské úřady. Osmadvacetiletý muž byl zastřelen nedaleko odletové haly.

Policie byla přivolána na letiště krátce po 15:00 místního času v neděli a podařilo se jí zastavit auto s dvěma podezřelými. Ti na policisty zahájili palbu a ujeli. Policie našla vozidlo v plamenech o 28 kilometrů dál.

Kanadské úřady uvedly, že oběť byla policii známá a že incident souvisí s konfliktem mezi zločineckými gangy, jehož byla oblast v poslední době svědkem. Letiště zůstává otevřené.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Při střelbě na oslavě v Coloradu zemřelo sedm lidí

Při střelbě na narozeninové oslavě v americkém městě Colorado Springs zemřelo sedm lidí včetně údajného útočníka. Uvedly to podle agentury Reuters místní úřady.

Útočník podle úřadů dorazil na oslavu, kde se nacházela jeho přítelkyně, a zahájil střelbu. Na místě zemřelo šest osob, jeden člověk podlehl svým zraněním po převozu do místní nemocnice.

V místě oslavy se nacházely i děti, podle prohlášení policie a představitelů města však nebyly mezi oběťmi střelby. Policie uvedla, že střelec spáchal sebevraždu. Dodala, že nyní zjišťuje motiv činu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy