reklama
 
 

Nepřistávejme na Marsu, pokud tam je život, varují vědci. Bojí se mikrobů a celosvětové pandemie

30. 5. 2018 14:02
Se stále intenzivnějším pronikáním člověka a jeho přístrojů do vesmíru se řeší i ochrana před přenosem mikrobů. Nejde už jen o kontaminaci vesmírných těles pozemskými mikroby, ale jako sci-fi přestává vypadat i představa zavlečení mimozemských mikrobů na Zemi. Pakliže nelze vyloučit život na Marsu, byť třeba již dávný, vzorky z rudé planety mohou být velmi nebezpečné. Oslovení odborníci se shodují: lidé by z těchto důvodů neměli na Marsu zatím vůbec přistávat. A s případnými vzorky bude nakládáno podobně opatrně jako třeba se smrtícím virem ebola.

Člověk se připravuje na stále detailnější prozkoumávání vesmíru, chystá sondy i pilotované lety - na Mars či k Jupiterovu měsíci Europa.

Kromě sofistikovaného přezkoumávání funkčnosti a odolnosti přístrojů si ale musí dávat pozor na zdánlivě bezvýznamný detail, který by však mohl mít dalekosáhlé následky - aby se při manipulaci s těmito přístroji pokud možno vyhnul jejich kontaminaci pozemskými mikroorganismy.

Jenže to není tak jednoduché. Dosáhnout nulové hodnoty je dokonce zřejmě nemožné. "Pravděpodobnost kontaminace je velmi vysoká. Mikroorganismy jsou všude kolem nás a všechny sterilizační metody vedou jen ke snížení jejich počtu na minimální úroveň. Úplně se jich zbavit nejde," říká například popularizátor kosmonautiky a redaktor webu Kosmonautix Dušan Majer.

Za své již dávno vzaly teorie, že by mikroorganismy stejně nepřežily náročné podmínky kosmického prostoru. Jak se ukázalo, některé jsou velmi odolné a zvládnou to. Autor desítek knih a stovek článků o kosmonautice Karel Pacner připomíná přistání posádky Apollo 12 v roce 1969 na Měsíci.

"Posádka přistála kousek od sondy Surveyor. V kameře, kterou odmontovali, se našly pozemské mikroorganismy, které přežily v tomto krutém prostředí několik let," upozorňuje.

Kontaminace vesmíru mikroorganismy ze Země však může způsobit i bumerangový efekt. Jeden z oblíbených bonmotů astrofyzika a skeptika Jiřího Grygara, že první mimozemský život, který objevíme, bude ten náš, jejž si sami do vesmíru zavlečeme, se může klidně stát realitou.

Tento scénář podle ČTK připouští třeba Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Podle něj reálně hrozí, že na zařízeních vyslaných ze Země na Mars by mohli přežít mikrobi ve formě spor, dostat se na povrch Marsu a možná i přežít tamní podmínky.

"My bychom je pak s velkou slávou za čas objevili jako 'Marťany'," řekl vědec pro ČTK. Proto se již padesát let úzkostlivě dbá i pomocí mezinárodních smluv na tzv. planetární ochranu. Zanesené mikroorganismy by totiž mohly pozdější výzkumníky mást.

"To je docela dobře možné. Ty pozemské mikroorganismy mohou být následkem cizího prostředí dokonce zmutované, takže se jejich původ nemusí vůbec objevit," varuje v této věci Karel Pacner.

Ještě větší výzvu pro vědce zabývající se planetární ochranou přinese chvíle, kdy se na Mars vypraví lidská posádka. Žádný skafandr není totiž podle Santolíka stoprocentní, vždy hrozí, že se přes něj dostane nějaký mikrob.

Na povrchu rudé planety by astronauty pravděpodobně transportovala nějaká vozítka. "Řeší se technická opatření, jak to udělat, aby astronaut přímo z vozítka naskočil do skafandru a nekontaminoval vnější prostředí. Dá se to udělat tak, že skafandr je přímo připnutý k vozítku, otevřou se mu záda a astronaut, který musí být dostatečně fyzicky zdatný, do něj pomocí hrazdy naskočí nohama napřed," popsal bizarní, ale zřejmě možnou metodu vědec.

Planetární ochrana však funguje i opačným směrem. Přenos mimozemských mikrobů na Zem už také nemusí být až tak velká sci-fi. Jak Ondřej Santolík v rozhovoru pro ČTK připomíná, již v 60. letech, když se z povrchu Měsíce vracely první posádky Apollo, absolvovaly pak na Zemi dlouhou karanténu.

Zatímco Měsíc je dnes již v tomto ohledu považován za "bezpečný", tedy za vesmírné těleso, kde se živé organismy pravděpodobně nevyskytují, u Marsu to může být jiné. Nikdy se nedá vyloučit, že by zde lidské přístroje či samotní lidé nepřišli do styku s nějakým druhem mikroorganismů.

Zatím nejblíže je doprava vzorků z Marsu. "Se všemi vzorky, které se někdy na Zemi dostanou z kosmických těles, která teoreticky umožňují vznik života, bude v pozemských laboratořích nakládáno s opatrností a opatřeními srovnatelnými se smrtícími viry, jako je ebola," popisuje Dušan Majer.

"V případě pilotované výpravy je tohle jedna z otázek, na kterou zatím neexistuje ani uspokojivá odpověď, ani shoda odborné veřejnosti. Nemalá skupina vědců tvrdí, že pokud se na Marsu prokáže existence života, a to třeba jen dávného, lidé by na něm vůbec přistávat neměli," zdůrazňuje.

Planetu by podle něj v takovém případě měli zkoumat buďto z oběžné dráhy, nebo pomocí automatických sond. Podobného názoru je i Karel Pacner.

"Přenosu mimozemských mikrobů na Zemi se bojím, protože se to může stát bez přičinění kosmonautů. Kdyby se kosmomikrobi dostali na Zemi, mohli by vyvolat neznámou chorobu, proti níž by museli vědci hledat léky. Skeptici, mezi něž patřím, upozorňují, že by mohla vypuknout celosvětová pandemie. Musel by se použít z některý ze scénářů Světové zdravotnické organizace, která je pro všechny případy připravila," varuje.

Proto se také Karel Pacner domnívá, že by lidé neměli na Marsu hned přistávat, ale zkoumat ho pomocí dálkově řízených robotů třeba i několik desetiletí.

"Ale ani potom nemůžeme mít stoprocentní jistotu, že se na Zemi z Marsu či odjinud žádný život nepřenesl. Nemáme totiž ponětí, jak by mohl vypadat. Tady bude vždycky riziko, ať už budeme jakkoliv opatrní," uzavírá nestor populárně-naučné literatury o kosmonautice.

Podívejte se: Český astronom zaměřil ve vesmíru elektromobil Tesla. Byl více než milion kilometrů od Země

Čeští astronomové zaměřili Teslu ve vesmíru. Byla více něž milion kilometrů od Země | Video: Martin Mašek |  00:18

autor: Zuzana Hronová | 30. 5. 2018 14:02

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama