reklama
 
 

Voyager je nejvzdálenější lidský výtvor ve vesmíru. I když umlkne, vzkaz pro mimozemšťany ponese dál

16. 2. 2018 9:03
Přiblížení sondy Voyager-1 k Jupiteru v roce 1979. | Video: NASA |  00:33
Američané vypustili v roce 1977 sondy Voyager 1 a Voyager 2, aby prozkoumaly vnější planety sluneční soustavy. Všechny ty klasické snímky plynných obrů Jupiteru a Saturnu a jejich měsíců, které známe z encyklopedií a učebnic, pořídila tato dvojčata. Voyager 2 byl vyslán jiným směrem a o měsíc dříve, ale protože letí pomalejší rychlostí, má oproti sourozenci několikaleté zpoždění. Sondy nesou pozlacené destičky se vzkazy mimozemšťanům, včetně Mozartovy hudby. "Lidstvo potřebovalo vykročit dále. Zkoumali jsme Venuši, zkoumali jsme Mars, ale potřebovali jsme se dozvědět něco bližšího o vnějších planetách," líčí smysl Voyagerů odborník na kosmonautiku Dušan Majer.

Americká sonda Voyager 1 je bezesporu legendou. Do vesmíru se vypravila v době, kdy mnozí z nás ještě nebyli na světě - 5. září 1977.

Sonda Voyager 1 na své pouti proletěla v roce 1979 kolem planety Jupiter a o rok později i kolem Saturnu. Pořídila také první podrobné fotografie jejich měsíců a zaslala je na Zemi. Voyager 1 a sesterská sonda Voyager 2 vyfotografovaly všechny vnější planety našeho slunečního systému.

"Lidstvo potřebovalo vykročit dále. Zkoumali jsme Venuši, zkoumali jsme Mars, ale potřebovali jsme se dozvědět něco bližšího o vnějších planetách - o Jupiteru, Saturnu, Uranu, Neptunu. Díky po sobě vypuštěným sondám Voyager 1 a Voyager 2 jsme mohli blíže prozkoumat i obří plynné planety," líčí popularizátor kosmonautiky a redaktor webu Kosmonautix Dušan Majer.

Sonda Voyager 1 se cestou sluneční soustavou postupně vzdalovala od Země, až se 17. února 1998 ocitla 10,3 miliardy kilometrů od Slunce a stala se nejvzdálenějším lidským výtvorem ve vesmíru. Od té chvíle uplynulo 20 let.

"Předtím to byly americké sondy Pioneer, ty mají také rychlost na to, aby opustily sluneční soustavu. Potom toto prvenství převzala sonda Voyager 1," připomíná Majer.

Cesta až na hranici sluneční soustavy

Další milník nastal 25. srpna 2012, kdy sonda Voyager 1 jako první objekt vyrobený na Zemi opustila sluneční soustavu. Jenže to je trošičku složitější.

"Pojem 'opuštění sluneční soustavy' je spíše výraz pro širokou veřejnost. Ona se dostala z oblastí, kde je dominantní proud částic ze Slunce, do míst, kde na ni začaly působit vlivy okolního vesmíru. Jenže pokud bychom to brali gravitačně, tak i tělesa, která jsou několikanásobně vzdálená, ještě pořád obíhají kolem Slunce. Sonda Voyager je sice v meziplanetárním prostoru, ale ještě několik tisíc let bude trvat, než se dostane z gravitačního pole Slunce," vysvětluje Majer.

Voyager později zkoumal okraj či tzv. slupku sluneční soustavy. "Jedná se o oblast, kde se částice ze Slunce přestávají šířit a narazí na neviditelnou zeď, začínají se stáčet a vytvářejí onu domnělou slupku sluneční soustavy," doplňuje Majer.

Když sonda překročila tuto hranici, tzv. heliopauzu, kde končí vliv slunečního proudění, mohla začít měřit charakteristické rysy mezihvězdného prostoru neovlivněného slunečním větrem a slunečním magnetismem. Studuje exotické částice a další fenomény v dosud neprobádané části vesmíru a vysílá poznatky zpátky na Zemi.

Sonda poletí dál i bez energie

Již několik let má sonda vypnutou kameru, protože pluje prázdnotou, kde není co fotit.

"Odesílání snímků by bylo v podstatě zbytečné, ale pořád jsou na sondě přístroje, které měří směr, rychlost a náboj okolních částic. Prozrazují nám, jaké panují v tomto unikátním mezihvězdném prostoru podmínky," vysvětluje odborník na kosmonautiku Majer.

Podle vědeckých výpočtů by se však sonda měla v roce 2020 po více než čtyřicetileté pouti vesmírem odmlčet. Sonda Voyager 1 o velikosti malého auta je poháněna energií z tří radioizotopových termoelektrických generátorů, z nichž se získává energie na principu pomalého rozpadu plutonia.

"Na takovouto vzdálenost již sondu nelze v žádném případě napájet pomocí solárních panelů, proto byla vybavena radioizotopovými generátory, což je radioaktivní materiál, který přímo vyrábí elektrickou energii. Po čase se tento materiál zeslabuje, a tím pádem 'slábne' i baterie. Někdy kolem roku 2020 by už očekávaný výkon měl být natolik slabý, že vysílaný signál splyne se šumem okolního vesmíru," popisuje Majer.

I potom ale sonda poletí Mléčnou dráhou, i když už mlčící.

Mimozemšťané si mohou poslechnout Mozarta

Pro případ, že by se sondy Voyager 1 nebo Voyager 2 někdy setkaly s mimozemskou civilizací, nesou na palubě pozlacenou 18centimetrovou destičku se záznamem zvuků a obrazů, které charakterizují život na Zemi v době vypuštění.

Případní mimozemšťané si tak budou moci vyslechnout pozdravy v 55 pozemských jazycích nebo se pohroužit do poslechu hudebních děl Wolfganga Amadea Mozarta či bluesmana Blinda Willieho Johnsona.

Dnes už tyto vzkazy pro případné setkání s mimozemšťany vypadají trochu úsměvně. A ani tehdy nebyly míněny úplně vážně. Jak upozorňuje Dušan Majer, šlo spíše o marketingovou akci.

"Američané chtěli, aby se pro lety do vesmíru podařilo nadchnout širší veřejnost. V době, kdy Voyagery startovaly, byly velmi populární sci-fi knihy a filmy s vesmírnou tematikou. Americká společnost se proto rozhodla na této vlně svézt," vysvětluje Majer. "Nicméně přistoupila k tomu velmi kreativně a zprávu sestavili odborníci tak, aby to případní mimozemšťané mohli co nejsnadněji dekódovat," dodává.

Video: Sonda Cassini shořela v atmosféře Saturnu. Skončila její dvacetiletá pouť vesmírem

Sonda Cassini po 20 letech mise shořela. Podívejte se na její cestu vesmírem | Video: |  02:16

autor: Zuzana Hronová | 16. 2. 2018 9:03

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama