Slunce, středobod naší sluneční soustavy, je 330tisíckrát těžší než Země a je modré planetě ze všech hvězd nejblíže. Jenže v porovnání s ostatními hvězdami se jedná v podstatě o trpaslíka, jehož "kolegové" jsou mnohdy i stotisíckrát větší.
Vědci proto dlouho nevěděli, jak bude Slunce vypadat, až jednoho dne "umře". Podle stránek Sci-news to u 90 procent hvězd funguje tak, že vyvrhnou do vesmíru prstencovitou masu plynu a prachu.
Tato pestrobarevná světelná obálka tvoří až polovinu hmotnosti hvězdy a říká se jí planetární mlhovina. Značí konec aktivního života hvězdy a jde mimochodem o velmi efektní divadlo.
"Vyvrhnutá masa plynu a prachu odhalí hvězdné jádro, které v tomto momentu vyčerpá své palivo, vypne se a nakonec zemře," popisuje profesor Albert Zijlstra z univerzity v Manchesteru.
Astronomové v uplynulých 25 letech tápali, jestli čeká podobný osud i Slunce a zda není příliš malé. Až nyní profesor Zijlstra se svými kolegy vypočítali, že i Slunce bude tvořit při svém zániku planetární mlhovinu, i když slabou.
Staré modely totiž předpovídaly, že Slunce má příliš malou hmotnost a na vytváření viditelných prstenců plynu a prachu je moc staré.
Nový model však ukazuje, že se hvězda při svém zániku zahřívá třikrát rychleji, než předpovídaly staré výpočty. To umožňuje i menším hvězdám, jako je Slunce, aby ze sebe vydávaly jasnou mlhovinu.
"Pěkný výsledek. Kromě všech těchto nových výpočtů jsme zjistili, co Slunce udělá, až bude umírat," pochvaluje si profesor Albert Zijlstra.
Jeho zánik již žádný člověk neuvidí. Slunce by mělo svítit ještě nejméně pět miliard let, zatímco Země přestane být obyvatelná podstatně dříve, na vině bude příliš vysoká teplota, která neumožní existenci tekuté vody. Alespoň tak to před časem předpověděli vědci z University of East Anglia a dali Zemi ještě 1,75 miliardy let.
