reklama
 
 

Zařídili jsme setkání s Karlem Gottem i s papežem, zbývá už jen Jágr, říká šéf Ježíškových vnoučat

11. 12. 2017
Projekt Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata propojuje přání opuštěných seniorů s potenciálními dárci. Samotné organizátory překvapilo, jak veřejnost zareagovala. Do 7. prosince splnil projekt již 10 tisíc přání. Mnozí dárci navíc předávají balíčky osobně, obdarovaného si mnohdy "adoptují" a jezdí za ním dál. Plní se i zážitková přání, vnoučata už zajistila let letadlem, jízdu v závodním autě či zabijačku. Ta náročnější přání si vzal pod sebe Český rozhlas. Seniorům již splnil sen setkat se s Karlem Gottem či Jiřinou Bohdalovou, dojednal i setkání s papežem. Šéf projektu Martin Ondráček v rozhovoru pro Aktuálně.cz prozrazuje, které velké přání zatím ještě nesplnili.

Jak vypadá předávání dárků osamělým seniorům od Ježíškových vnoučat? Posílají je "vnoučata" spíše poštou, nebo předávají osobně?

Více než polovina dárků se dává osobně, což je skvělé. V životě by nás nenapadlo, že lidé skutečně budou do těch domovů jezdit. V projektu máme napojeno 550 domovů a 8000 splněných přání. Polovina z těch dárců se zvedne ze sedačky a jede za opuštěnými lidmi dárek osobně předat.

Takže to je vlastně druhý dárek - osobní návštěva, osobní kontakt…

Je to naprosto skvělé. Někomu něco koupit je fajn. Ale daleko cennější pro toho člověka je, že někdo za ním přijde. Protože samota je to, co ho trápí nejvíc. Nevěřili byste, jak šťastní pak ti lidé jsou.

Je tedy osobní předání lepší i pro dárce? Protože jinak se ošidí o tu radost, kterou vyvolají.

Ano, je to tak vždycky. Dárky dáváme proto, abychom z toho měli dobrý pocit, abychom mohli vymýšlet, čím lidem udělat radost. A ten pocit je mnohem lepší, než být sám obdarován, třeba novou košilí.

Filtrujete nějak přání, která na web Ježíškova vnoučata chodí? Někdy to působí spíše jako objednávka domova pro seniory na nové vybavení než osobní přání jedince…

Ano, někdy to působí zvláštně, chodí nám prosby o záclony či nové nádobí. Ale říkáme si - no a co, tak to asi opravdu potřebují a zlepší to klientům kvalitu života.

Desítky přání se týkaly setkání s Karlem Gottem. To by bylo pro běžné Ježíškovo vnouče asi těžko splnitelné, ale Český rozhlas se toho ujal sám a podařilo se. Jak jste to zařídili?

Ozvala se mi moje dlouholetá kamarádka Jana Adamcová, která má blízko k rodině Gottů. Pomohla nám to setkání zprostředkovat a pak už to bylo jednoduché. Pozvali jsme seniory, kteří měli toto přání a jejichž zdravotní stav umožňoval přesun do Prahy, zabrali jsme jedno ze studií Českého rozhlasu, rozmístili na stolky talířky s buchtami, uvařili kafe a vše se zdárně odehrálo. Pozvali jsme také paní Bohdalovou, protože část přání se zase týkala setkání s touto herečkou.

Jak to setkání vypadalo? Předpokládám, že si senioři užili Karla Gotta i paní Bohdalové lépe než při neosobním představení…

Moc si cením toho, že pan Gott s paní Bohdalovou přijeli, protože byli oba nastydlí, jak je období chřipek. Vyvinula se z toho příjemná diskuse vedená ředitelem zpravodajství Janem Pokorným, oba protagonisté hýřili vtipem a všichni si to moc užili. Na závěr byla autogramiáda.

Setkání s Mistrem tedy vyšlo, ale prý se snažíte zařídit rovněž setkání s papežem, které se také objevilo mezi přáními. Jak jste daleko?

Já vám řeknu, jak jsme daleko. V úterý 12. prosince letí naše seniorka s delegací českobudějovické diecéze na generální audienci k papežovi. Nám se podařilo ji do toho letadla dostat. Ve středu dopoledne ho uvidí, bude tam. Jestli se s ním setká osobně nebo ho "jen" uvidí zblízka, to se necháme překvapit.

Takže se zdá, že pro Ježíškova vnoučata není nic problém…

No, jedno nesplněné přání ještě máme. Jeden ze seniorů se chce setkat s naším nejslavnějším sportovcem…

Aha, takže Karel Gott vyšel, papež vyšel, ale Jarda Jágr ještě nevyšel?

No, on o tom ještě ani neví. Takže teď se to možná poprvé dozví.

Jaká kuriózní přání jste zaznamenali?

Já nemám moc rád ten výraz "kuriózní". Spíše vám řeknu, u jakého přání mě zamrazilo - jednadevadesátiletý pán si přál kytku, aby se o ni mohl starat. Tak to jsem zůstal jako zkamenělý.

Proč mu ji už dávno nikdo nedal?

Protože nikoho nemá. Ježíškova vnoučata se z těch domovů vrací s neuvěřitelnými příběhy - třeba právě o klientech, za nimiž nikdo deset let nebyl. A říkají: "Já se tam vrátím. A  půjdu za panem Novákem na Štědrý den, i v lednu, v březnu, v květnu. Protože teď mám pana Nováka a je sám." A to je pro mě osobně nejvíc, co ten projekt dokáže. Až se bude po Vánocích obdarovávání utlumovat, chci někdy v únoru dát lidi dohromady - obdarované s dárci. Již teď se zdá, že si spousta dárců svého seniora adoptovala. Byl bych šťastný, aby po projektu zbylo aspoň sto nových rodin.

Co vlastně bude s webem a projektem po Vánocích?

Tohle se nedá vypnout, říct končíme, už žádná přání, žádné dary. Musíme vymyslet, jak projekt transformovat a co s ním bude dál, až ta vánoční vlna opadne.

Jaký příběh vám i po odeznění projektu zůstane v paměti?

Do e-mailu mi přišla fotka, která mě úplně vyřídila. Na ní je hodně starý pán se sluchátky a vypadá opravdu šťastně, hodně šťastně. On si přál mp3 přehrávač se sluchátky a nyní ho dostal. Na tomhle snímku je úplně všechno, o čem ten projekt je.

Video: Seniory nejvíc trápí samota, setkání je často víc než hmotný dárek, říká autorka projektu Olga Štrejbarová

Pro jednu babičku jsme byli první návštěva po pěti letech, seniory nejvíc trápí samota, setkání je často víc než hmotný dárek, říká autorka projektu | Video: DVTV, Daniela Drtinová |  14:58

autor: Zuzana Hronová | 11. 12. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama