Schwarze Pumpe - Švédská energetická společnost Vattenfall otevřela v Německu malou uhelnou elektrárnu, která bude vyrábět "čistou" elektřinu.
Informaci přinesla agentura Reuters.
Vznikající emise oxidu uhličitého bude nové zařízení skladovat pod zemí. Chce tak přispět ke zpomalení klimatických změn na Zemi.
Čtěte také: Ptáci se stěhují na sever. Z domovů je žene oteplování
CO2 skladovat a spalovat
Elektrárna, která bude vyrábět dostatek elektřiny pro dvacetitisícové město, je pilotní projekt výroby energie za použití zachycení a skladování uhlíku (CCS).
Elektrárna produkující 30 megawattů je stále více než desetkrát menší než klasické uhelné elektrárny a komerční testování této technologie si vyžádá ještě nejméně pět let.
„Chceme vyrábět čistou elektřinu," řekl Reuters Lars Josefsson, generální ředitel Vattenfall Group. „Je to důležitý milník. Bude to maratón, ale jsme tomu oddáni."
První funkční model
„Každý pořád kritizuje CCS za to, že nikdy nevytvořilo plně fungující model. Takže tady je," řekl pro agenturu Reuters Stuart Haszeldine, geolog z univerzity v Edinburgu a odborník z CCS.
„Spuštění první běžně velké elektrárny fungující na principu CCS odhadujeme na rok 2013," dodal Haszeldine.
Čtěte také: New York zaplatí miliardy za snížení emisí
Uhlí je levné a je ho dostatek, ale produkuje více oxidu uhličitého než ropa, zemní plyn nebo obnovitelné zdroje elektrické energie.
CCS pracuje na principu zachycování těchto plynů a jejich skladování do doby, kdy bude možné je nějak ekologicky zlikvidovat.
Pomůže zpomalit změny klimatu
Komise odborníků OSN tvrdí, že technologie by mohla podpořit boj proti globálnímu oteplování a zabránit zvýšení počtu silných bouří, ničivým suchům a stoupajícím hladinám moří.
CCS se dostává podpory od mnoha vlád. Ale některé ekologické organizace tvrdí, že princip CCS odloží celosvětový přechod z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie.
Obviňují také výrobce elektřiny, že do nové technologie investují peníze.
Souvislosti: Vědci hlásí průlom v uchovávání sluneční energie
„Znepokojuje nás, že technologie bude použita ke stavbě dalších uhelných elektráren," řekl pro BBC News Tobias Munchmeyer z organizace Greenpeace.
„Je to příliš drahé, přišlo to příliš pozdě a bude to odvádět peníze od skutečných řešení, obnovitelných zdrojů energie a jejich efektivnějšího využívání," dodal.
Další dvě nebo tři uhelné elektrárny
„Bereme svou zodpovědnost vážně," řekl podle Reuters generální ředitel elektrárny Josefsson na zahájení provozu elektrárny za 70 milionů eur.
„Sbíráme data a doufáme, že během dvou let se rozhodne o stavbě dvou nebo tří velkých CCS elektráren. Nemyslím si, že by spalování uhlí mělo budoucnost bez CCS," dodal.
Čtěte také: Británie chce postavit patnáct ekoměst
Podle odhadů bude elektrárna fungující na principu skladování oxidu uhličitého asi o 500 milionů až miliardu dolarů dražší. Stavba takových elektráren tak může vést i ke zvýšení cen elektrické energie.
Naděje pro Indii, Čínu a Jižní Afriku
„Jsme si vědomi, že jsme na počátku dlouhého procesu vývoje," řekl Josefsson. „Svět tuto technologii potřebuje, v Indii, Číně a Jižní Africe."
Princip elektrárny je založen na použití speciálního bojleru, kam se vstříkne čistý kyslík a uhelný prášek, který se zapálí. Tím se vyrobí teplo, vodní pára a devět tun oxidu uhličitého za hodinu.
Oxid uhličitý se pak oddělí, zkondenzuje na pětsetkrát menší objem a bude skladován v plynových lahvích v podzemí elektrárny.
Čtěte také: Zelený boom. Investice do alternativních zdrojů rostou
