Nové plány armády USA. Chce bojovat ekologicky

Hugo Charvát
5. 8. 2008 11:05
Bude snižovat emise u vozidel a spotřebu paliv
Americká armáda chce snížit svou spotřebu fosilních paliv.
Americká armáda chce snížit svou spotřebu fosilních paliv. | Foto: Reuters

Praha/Washington (Ekolist) - Snížení emisí skleníkových plynů může snížit i ztráty na životech, protože konvoje s pohonnými hmotami slouží často jako cíl pro nepřátelskou palbu.

Na vzdálených bojištích v Iráku nebo v Afghánistánu, ale i ve výcvikových táborech a doma se americká armáda rozhodla omezovat spotřebu fosilních paliv. Aby se její operace mohly stát ekologicky udržitelnými, píše agentura Reuters.

Podle Tada Davise z pomocného armádního úřadu pro životní prostředí chce armáda snížit emise skleníkových plynů o 30 procent do roku 2015. Podle něj bude trvat dva až tři roky, než se jasně projeví ekologické "zelenání" armády.

Méně energie z fosilních paliv

"Chceme vypouštět méně emisí a spolu s tím také snižovat množství energie vyráběné z fosilních paliv," řekl Davis.

Armáda prosazuje ekologické principy také při výcviku na svých základnách. Na té největší ve Fort Bragg v severní Karolíně začala už v roce 2001.

Ve Fort Bragg se dříve stavělo množství cvičných vesnic a městeček, v jejichž zdech probíhal výcvik zejména výsadkových jednotek. Stavba každé z vesnic přišla na 400 tisíc dolarů.

Vozidla typu Humvee jsou příliš těžká, a mají proto vysokou spotřebu.
Vozidla typu Humvee jsou příliš těžká, a mají proto vysokou spotřebu. | Foto: Reuters

Dnes se místo domků skládají tréninkové vesnice z vyřazených kontejnerů pro lodní přepravu zboží a náklady dosahují zhruba 25 tisíc dolarů. Díky tomu se dají staré kontejnery ještě využít a nekončí hned mezi odpadem.

Ohrožené konvoje

V prvních letech války v Iráku se častým cílem podomácky vyrobených bomb stávaly nekonečné konvoje zásob, směřující z Kuvajtu k vojákům na frontových liniích. Velkou část převáženého nákladu přitom tvořily pohonné hmoty.

Čím více vozidel se v konvoji pohybuje, tím větší nebezpečí hrozí vojákům. Takže pro armádu je smysluplné snížit množství paliva, které je potřeba dopravit na frontu.

"Když se nám podaří snížit spotřebu fosilních paliv v našich budoucích operacích - a to díky využití obnovitelných zdrojů energie, jako je vítr nebo solární panely namísto dieselových generátorů, podaří se nám snížit i počet doprovodných vozidel a množství konvojů, které mohou být poškozeny improvizovanými bombami," řekl Davis Reuters.

Aktuální studie americké armády, založená na zkušenostech z Džibuti, Kuvajtu, Iráku a Afghánistánu, ukazuje, že více než 85 procent energie se spotřebuje na klimatizaci, díky níž mají vojáci lepší podmínky pro odpočinek a spánek, ale která chladí například také komunikační zařízení.

Špatně izolované stany a dočasné budovy jsou v těchto armádních operacích běžné. Podle Davise se hledalo řešení jak budovy ochlazovat a udržet jejich teplotu.

Jako nejvhodnější řešení se ukázal speciální sprej, který se stříká přímo na stěnu stanu a dokáže snížit spotřebu energie až o 45 procent.

Emise skleníkových plynů

Další výzvou je snížení emisí skleníkových plynů, produkovaných armádními dopravními prostředky. Například bojová vozidla, jako je Humvee nebo Bradley, by měla být mnohem lehčí, aby ušetřila paliva. Bez těžkých pancířů ale nabídne menší ochranu vojákům.

Podle Davise se v poslední době objevují moderní materiály, které jsou lehčí než tradiční pancéřování, ale mají podobné vlastnosti.

V taktickém vozovém parku armády se navíc v budoucnu objeví také mnohem více automobilů na hybridní pohon, tvrdí. 

Kolik emisí skleníkových plynů má celá armáda USA na svědomí zřejmě neví ani ona sama, píše agentura Reuters.

Davis ale odmítá tvrzení, že by americká armáda byla největším světovým producentem skleníkových plynů. Podle něj se US Army snaží zjistit, kolik emisí vlastně vypouští.

Například systém instalovaný v kempu Fort Carson v Coloradu ukazuje, že tato vojenská základna ročně vyprodukuje 205 tisíc tun oxidu uhličitého, stejné množství emisí jako 25 tisícové město.

Podle encyklopedie Wikipedia zde v roce 2000 žilo 10 566 obyvatel. Aby byl obrázek úplný, bylo by však nutné namontovat měřící zařízení ve všech základnách.  

Více z Ekolistu:

 

Právě se děje

před 23 minutami

Spojené státy oficiálně opustily Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Uvádějí to agentury DPA a AFP s odkazem na vyjádření vládních činitelů

Demokratický senátor Bob Menendez rovněž na twitteru napsal, že prezident o kroku již informoval Kongres. Trump na WHO, která je jednou z agentur OSN, v posledních měsících opakovaně útočil, obviňoval ji z přílišné náklonnosti vůči Číně a tvrdil, že špatně zvládla reakci na pandemii covidu-19.

před 1 hodinou

Mafra u Ústavního soudu neuspěla, za články o Langerovi se musí omluvit

Nakladatelství Mafra neuspělo u Ústavního soudu (ÚS) ve sporu s bývalým ministrem vnitra Ivanem Langerem kvůli článkům spojujícím Langera s kontroverzním podnikatelem Františkem Mrázkem. Rozhodnutí ÚS z poloviny června dnes zveřejnil Langer na sociální síti LinkedIn. Soudy opakovaně Mafře nařídily, aby se za články omluvila. Nakladatelství se kvůli rozsudkům obrátilo na Nejvyšší soud, který ale dovolání Mafry odmítl. Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu pak Mafra podala i ústavní stížnost, podle nynějšího rozhodnutí ale nebyla ústavní práva nakladatelství porušena.

Spor Mafry s Langerem se týkal série článků z roku 2008 v deníku Mladá fronta Dnes a na serveru iDNES.cz, spadajících pod nakladatelství. V nich deník a server tvrdily, že Langer byl ve spisu k policejní akci Krakatice veden jako podezřelý z propojení na organizovaný zločin kolem Mrázka. Mafra argumentovala mimo jiné tím, že slovo "podezřelý" použila jen v obecné rovině, a ne v trestněprávním smyslu. Podle soudů ale tvrzení z článků nepodložila důkazy, v říjnu roku 2015 Vrchní soud v Praze pravomocně nařídil nakladatelství, aby se za výrok omluvilo. Langer žádal omluvu i za další údajně lživé výroky v článcích, ale s tím u soudů uspěl jen částečně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy