Tradice
Val Gardena není jen kolébkou evropského lyžování. Místní tradice vás možná překvapí
Na svazích pod masivy Dolomit denně sviští tisíce lyžařů, o pár set metrů níž se ale stále pracuje pomalu – se dřevem, dlátem a trpělivostí. Jihotyrolské údolí Val Gardena je dnes jedním z nejslavnějších lyžařských regionů Evropy, zároveň patří k posledním místům, kde se staré řezbářské řemeslo nepěstuje jen pro turisty, ale jako živá součást místní identity.
Silvestr a Nový rok: Jak jsme slavili příchod nové etapy a proč zrovna tento den?
V momentě, kdy se ručičky hodin přiblíží k půlnoci, se svět na okamžik zastaví. Pak bouchne šampaňské, na obloze se objeví ohňostroje a my si popřejeme do nového roku to nejlepší. Ačkoliv stylů oslav je mnoho, možná překvapivě spousta z dnešních zvyků slavení Silvestra a Nového roku mají kořeny hluboko v antice, středověku i lidových tradicích.
Vánoce ve stínu Sovětského svazu. Místo stromku čičilaki, kde slaví a kde je ignorují
V zemích bývalého Sovětského svazu se Vánoce slaví odlišně než v západní Evropě a vánoční tradice se výrazně liší region od regionu. Zatímco v Pobaltí a Gruzii mají svátky hluboké kořeny a lidé tam zachovávají staré zvyky, v Rusku, Bělorusku či středoasijských republikách dominuje Nový rok.
Kaše, ryba, houby i vepřové. Co se dříve jedlo na Vánoce a co jíme dnes
Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?
Spisovatel a miminko nalezené v lese. Dojemný příběh prvního českého vánočního stromu
Zatímco v nedaleké vesnici lidé uklízeli a chystali se na Vánoce, bílovickým lesem se před stmíváním procházeli tři muži - spisovatel Rudolf Těsnohlídek, malíř František Koudelka a úředník Josef Tesař. Mezi porosty se vydali hledat malou jedličku na Štědrý večer, místo toho však objevili něco šokujícího. Nebohé miminko. A právě k této holčičce se váže příběh prvního českého vánočního stromu.
Hledají „tradiční hodnoty“. Do Ruska odchází ze Západu tisíce rodin, chlubí se Kreml
„Vzal svou rodinu a přestěhoval se do Ruska, protože chtěl podpořit tradiční hodnoty.“ Lidí s takovýmto příběhem přibývá, podle ruských médií se zemi Vladimira Putina podařilo za rok přilákat už více než 2,5 tisíce rodin ze Západu, kterým se v jejich zemích nelíbil vývoj společnosti a „progresivní ideologie“. Pro získání občanství někteří z nich dokonce neváhají jít bojovat proti Ukrajině.
Král Alfons X. by měl radost: zvonce a smích ovládly ulice Madridu
Ulicemi Madridu se znovu prohnala tisícovka ovcí, připomínka středověkých stezek, po nichž se každoročně stěhovala stáda napříč Španělskem. Pastýři v krojích, zvonce, smích dětí a město, které se na chvíli proměnilo v pastvinu: tradice transhumance dokazuje, že i v rušném velkoměstě může znít hlas venkova.
Nizozemci omezují turisty. Do známé vesnice jen za vstupné, místním došla trpělivost
Malebná nizozemská vesnice Zaanse Schans je místem, kam chce alespoň jednou za život zavítat snad každý turista. Dvacet minut od Amsterdamu tu návštěvníci najdou větrné mlýny, tradiční řemesla, malebné stezky – a jako bonus i obraz od Clauda Moneta v místním muzeu. Ročně tu mají turistů stejně jako na Pražském hradě. A to je pro místních sto stálých obyvatel problém.
V jakém světě chceme žít? Běžte na moravské Slovácko, nejcennější místo v Česku
Stále častěji se vracím z Prahy, kde léta pracuji a bydlím, do svého rodného kraje moravského Slovácka a občas mám pocit, že mi lidé nerozumí, proč se tam vlastně tolik navracím. A proč říkám, že setkávání s lidmi na Slovácku a poznávání tamního života považuji za mnohem důležitější a cennější než setkávání s prezidenty, premiéry, poslanci či senátory v Praze, kde píši o vysoké politice. Proč?
KVÍZ: Letní svátky a tradice. Shazoval se kozel z věže? Kdo byli Crha a Strachota?
Mnozí Češi posuzují svátky podle toho, zda je na ně den volna, či nikoliv. Pamatují si proto dny, kdy si připomínáme věrozvěsty Cyrila a Metoděje či mistra Jana Husa. Ale víte, jaký krutý zvyk ještě relativně nedávno provázel svátek svatého Jakuba, nebo s čím máte jít k panímámě do vrat o dožínkách?
Léto patří ovocným knedlíkům. Kde si v Praze na nich smlsnete a jaký je jejich původ?
V žebříčku národních gastronomických pokladů zaujímají ovocné knedlíky výsadní postavení. Jsou jídlem dětství, letních prázdnin i rodinných setkání. Měkké, nadýchané, vonící po másle a ovoci. Češi je milují napříč generacemi a zcela po právu. Jen málokterý pokrm v sobě totiž spojuje tolik domácího umu, sezonnosti i sladké nostalgie.
Kroje mezi mladými neumírají. Ten ručně šitý z jihomoravské Vrbice stojí majlant
Šicí stroje, látky, krajky, škroby, mašle. Bývalé dětské pokojíky přetvořila 59letá Alena Pláteníková z Vrbice na svou šicí dílnu, kde pod jejíma rukama vznikají dívčí kroje typické pro oblast Hanáckého Slovácka. S ohledem na množství práce, které má, je vidět, že krojová tradice mezi mladými lidmi neumírá. Naopak.
Vytloukání zubů i povinné tloustnutí. Bizarní svatební zvyky napříč světem
Společné jedení z jednoho talíře nebo házení svatební kytice patří mezi zvyky, které dobře známe i u nás. Za českými hranicemi ale narazíme na rituály, které nás zaskočí, pobaví nebo dokonce šokují. Balancují totiž na hraně mezi folklorem, mystikou i komedií. Platí zkrátka: jiný kraj, jiný mrav.
Velikonoční raketová válka. Tradice z dob osmanské éry na řeckém ostrově Chios
Rouketopolemos (v doslovném překladu „raketová válka“) je jedinečná velikonoční tradice, která se každoročně odehrává ve vesnici Vrontados na řeckém ostrově Chios. Během události se dvě místní farnosti - Agios Markos a Panagia Erithiani - účastní symbolické bitvy, při níž vypouštějí tisíce ručně vyrobených raket směrem k věži protějšího kostela. Prohlédněte si fotografie z letošních oslav.
Kluci dostávali čokoládu a alkohol, my modřiny. Ženy popsaly velikonoční násilí
Bití jalovcem, kabelem nebo bužírkami, modřiny po celém těle i pocit ponížení a bezmoci. Koledníci, kteří vběhli do pokoje, kde spaly nebo byly polonahé. A to vše s posvěcením rodičů. I tak popisují některé ženy své zkušenosti s velikonočním hodováním. Tradice se tak zejména po požití většího množství alkoholu koledníky pro mnohé z nich stala traumatickou a dnes ji už neslaví.
Bičování lidí nebo ku-klux-klan v ulicích. I tak svérázné jsou oslavy Velikonoc
Jakkoli bizarní se cizincům může zdát šlehání pomlázkou a polévání studenou vodou, Češi žasnou nad tím, jak Velikonoce oslavují lidé v zahraničí. Jedna z nejkontroverznějších tradic z pohledu katolické církve se drží na Filipínách, kde se k oslavě zmrtvýchvstání Ježíše Krista nechávají lidé dobrovolně bičovat a přibít ke kříži.
Mrzačení dívčích těl, nebo tradice? Etiopský kmen proslul svými bizarními zvyky
V srdci jihozápadní Etiopie, v odlehlém údolí řeky Omo, žije kmen Mursiů, jehož tradice a zvyky fascinují lidi po celém světě. Mursiové prosluli především svými extrémními tělesnými modifikacemi, válečnickou povahou a izolovaným způsobem života. Nejikoničtějším znakem kmene jsou velké hliněné destičky, které si ženy vkládají do proříznutého spodního rtu.
Malovat se může naučit každý, říká malérečka mašlí z Velkých Pavlovic
Letos je to deset let, co začala malovat. Přiznává, že na začátku postupovala metodou pokus-omyl. „K malování mašlí neexistuje žádný manuál,“ směje se mladá malérečka Štěpánka Veverková z Velkých Pavlovic. O tradiční řemeslo se s ní navíc nikdo nepodělil, na všechno si tak musela přicházet sama a postupně.
Na Žižkově kvete rodinné bohatství. Malá pekárna voní Moravou a recepty od maminky
Tohle místo je kouskem voňavé Moravy na kousku žižkovského Havlíčkova náměstí. "Příběhy lidí si zapamatujete velmi rychle, když vám na nich záleží," říká Jakub Zubatý, který na konci roku 2024 otevřel v Praze malou kavárnu s pekárnou. Základ nabídky v 300km coffee and bakery tvoří recepty děděné v rodině Zubatých z generace na generaci. Většinově v nich prim hraje mák, povidla, tvaroh nebo ořechy.