Praha - Herec Petr Haničinec podlehl dlouhému boji s rakovinou tlustého střeva. Zemřel ve svých 77 letech.
Muž, který svůj jasně identifikovatelný hlas propůjčil v dabingu třeba poručíku Columbovi, se v posledních letech netajil svou únavou životem. Před rokem ho propustili z nemocnice s tím, že se jeho stav nezlepší.
Od té doby se jeho jméno, které kdysi nemohlo chybět v titulcích téměř žádné televizní inscenace, objevovalo spíše v bulvárních zprávách o tom, jaké další komplikace herce postihly.
Právě televize mu přinesla největší slávu. Haničinec, muž s vizáží poctivého funkcionáře, hrával zachmuřené tvrdé muže donucené okolnostmi ke "správnému" jednání. A své role prý prožíval natolik, až se kolegové na place báli, aby hlavního hrdinu nepostihl srdeční kolaps.
Takový byl jeho správce hřebčína v seriálu Dobrá voda. Zásadového otce malého Vašíka Karase hrál v seriálu Cirkus Humberto, v Kachyňově snímku Horká zima hrál sveřepého partyzána.
Jeho televizní kariéra zastínila i jeho angažmá na Vinohradech. Tady hrál od roku 1962 a ztvárnil slepého muzikanta Mareše ve Fidlovačce i Mefista.
Na obrazovce to však byl on, kdo se jako mnozí jiní nevyhnul goethovským svodům. Nechyběl snad v žádném z opusů, které spoluvytvářely normalizační bezčasí. Byl ikonou chlapa, který má jasno a chce klid pro poctivou práci.
Měl velkou roli v Synech a dcerách Jakuba skláře, hrál i ve 30 případech majora Zemana i v Rodácích.
Pro znalce televize 70. let to byl i Karel Brož dvořící se Anně Holubové (Jiřina Švorcová) v Ženě za pultem. Právě tuhle roli s pověstnou erotickou scénou sám pokládal za jediný prohřešek.
"Jedině Žena za pultem je kontroverzní, v Zemanovi jsem hrál vždycky vraha nebo debila, byl jsem na tom dobře," citoval server iDnes jeho poměrně čerstvý rozhovor.
Petr Haničinec se narodil 15. září 1930 v Pardubicích. Vzdělávat se začal nejprve na učitelském ústavu v Chrudimi, odkud po válce přešel na gymnázium v Trutnově. Ani tady nevydržel; utekl na pražskou konzervatoř, ze které se po roce stala Akademie múzických umění.
Vystudoval ji spolu s Alenou Vránovou, Janou Štepánkovou či Vladimírem Brabcem, vedly je osobnosti jako Miloš Nedbal či Zdeněk Štepánek.
"Ptali jsme se ho, co máme dělat, abychom měli tak mužný hlas jako on. To víte, kluci, musíte hodně chlastat a kouřit'. A protože to byl pan Herec, ve všem jsme ho poslechli," vzpomínal před časem v TV Revue hlas Columba nebo císaře Claudia.
Haničinec byl čtyřikrát ženatý. Nejprve se Štěpánkou Hubáčkovou, která studovala o dva roky níž na AMU. "Štěpánka byla velmi inteligentní a shovívavá dáma. Já myslel, že zvítězí nad mou choleričností, ale nepodařilo se jí to," prohlásil na adresu bývalé manželky Haničinec.
Druhou ženou byla také herečka, Marie Kyselková, Princezna se zlatou hvězdou na čele; následovala rozhlasová moderátorka Eva Kopecká.
Až v roce 1985 zakotvil v manželství se zlatnicí Radkou. Ta jej provázela v nemocech; pomáhala mu dostat se z vážné nehody, kdy na dálnici D1 u Humpolce málem přišel o život.
O něm lze opakovat totéž, co o nedávném úmrtí Josefa Vinkláře. Celistvý obraz života tvoří i jeho prohry a není urážkou Haničince-člověka je pojmenovat.
Mnozí z těch, kteří se tomu brání s poukazem na lidskou slušnost, jsou jen vyrušeni z patetického loučení nemilou představou, že by museli přiznat své vlastní chyby.
