Akci zaštítil americký profesionální scenárista a producent Harold Apter (Ochránce, Star Trek: Nová generace, Walker Texas Ranger), držitel televizní ceny Emmy, a vysokoškolský učitel, který krom Spojených států přednášel i v Rusku a Brazílii.
Od prosince aktivně dohlížel na vývoj sedmi příběhů studentů FAMU, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a brněnské JAMU.
V pondělí proběhla výsledná prezentace, z nichž měla porota v čele s Janem Maxou, ředitelem vývojového týmu ČT, vybrat nejlepší text. Nakonec byly krom něj určeny další čtyři projekty, jež budou moct studenti, tentokrát už s finanční podporou, dál upravovat, aby i ony mohly být předloženy ke schválení.
Dřív, než dojdou scénáře
„Česká televize má zájem podporovat mladé tvůrce se zájmem o audiovizi,“ říká Maxa. „Je třeba, aby ji co nejdříve chápali nejen coby diváci, ale i aktivní tvůrci. A filmové školy v čele s FAMU mají stále ještě velké rezervy v učení žánrů a seriálové tvorby.“ Tím zdůvodňuje iniciativu někdejšího děkana FAMU Pavla Jecha angažovat jeho přítele Aptera.
„V prvních čtyřech letech současného týmu jsme realizovaly látky, jež tu ležely řadu let. Polná, Vraždy v kruhu, Jan Hus, Případy prvního oddělení, Clona, Americké dopisy, Mattoni, zkrátka většina, nebo přinejmenším polovina dramatické tvorby vychází se starých, pouze upravených scénářů. Až se prokoušeme těmito resty, budeme mít problém. Nově dodávané náměty většinou odmítáme, protože nesplňují naše nároky,“ pokračuje Maxa a pochvaluje si, že ze sedmi vyvíjených projektů jich šanci pokračovat mohlo dostat pět.
Je mezi nimi stylizovaný životopis Karla Jaromíra Erbena, k němuž v jeho mysli promlouvá duch jeho mrtvého dvojčete, fantasy Alchymista o cestování v čase do dob Rudolfa II. a kriminálky Temné město a Hranice.
Vítězným projektem se stal dramatický seriál Lynč využívající i dokumentární styl, v němž bude dokumentarista odhalovat tajemství severočeské vesnice, kde zlynčovali Roma a obyvatelům se to podařilo utajit. „Myslím, že téma je velmi kontroverzní a přitom pochopitelné pro všechny diváky nejen v Čechách. Umím si představit, že by stejný scénář mohl být s úpravami realizován kdekoliv na světě, klidně i v Americe, kde stále existují roztříštěné komunity i předsudky,“ komentuje americký scenárista Apter vítězství nejkonfliktnějšího projektu.
Samotný Maxa odmítá, že by kontroverze mohla vůbec hrát nějakou roli, nečekaná preference konzervativní veřejnoprávní televize je přesto milým překvapením. Navíc jde o projekt „snadno" realizovatelný na rozdíl od historických a co do výpravy komplikovaných projektů Erben či dokonce alchymista, v němž by mělo být opravdu vše od lektvarů po androida a snad i myš komunikující s hrdinou.
Všude na světě
„Prvotním impulzem byla nechvalně proslulá americká fotka ze třicátých let, na níž jsou zobrazeni dva černošští mladíci oběšení bílým davem. Zaujala nás otázka, kdy jsou lidé schopní se účastnit podobného násilí. A víme, i při pohledu na naši vlastní historii, že podobné tendence nejsou vázány na konkrétní národ, najdou se všude,“ vysvětluje Klára Kolářová, proč její tým zvolil tento námět.
„Navíc nás zaujal známý případ zastřelení Roma v Tanvaldu, kdy sice nešlo o lynč, ale atmosféra oné kauzy nám tu situaci připomněla. Náš příběh se proto odehrává v podobném prostředí, v severních Čechách,“ doplňuje ji její kolegyně Klára Jůzová.
„Snažili jsme se, aby nešlo o jednostranný odsuzující moralistický počin, ale aby v něm padly všechny úhly pohledu, protože pravda není jednostranná a jednoznačná,“ říká Kolářová. Kontroverzi námětu si totiž tým uvědomuje, ale nechce ji zneužívat.
Osobní přístup
Všichni si pochvalovali spolupráci s Apterem a nejspíš nešlo jen o slušnost. „Pro mě to byla nová zkušenost, během studia na FAMU jsme na podobné úrovni nikdy seriálový scénář nevyvíjeli,“ přiznává třetí z vítězného týmu Radek Hosenseidl.
Jůzová dodává: „Z jeho přístupu by se u nás měli mnozí dramaturgové učit. Ukázal nám, jak jsou právě při psaní scénářů v Americe mladí scenáristé v kontaktu s těmi staršími a mohou se od nich učit různé postupy. V porovnání s FAMU musím kvitovat Apterovu moderaci a schopnost kontinuálně a koncentrovaně se věnovat textu. Díky tomu jsme byli schopni držet se tématu a vyladit problémy. Na FAMU jsou diskuse nad prací filosofičtější, obecnější, kdežto zde byla analytičtější a řemeslnější.“
Samotný Apter si také všiml rozdílností. „Některé moje metody je možná překvapily, zde se určitě učí jinak. Myslím, že můj přístup byl osobnější, než na jaký jsou zvyklí. Je vždy třeba pro každého vytvořit unikátní kreativní prostor, protože každý potřebuje pro svou tvorbu něco jiného. Navíc bylo třeba navodit dojem reálné profesionální komunikace mezi mnou coby pomyslným showrunnerem a jimi coby scenáristy, což je jiná komunikace než ve školní skupině.“
Nyní tedy může dojít k finálním úpravám, kdy Lynč čeká zřejmě mírně dolaďování a zbylé čtyři projekty budou důrazněji upraveny tak, aby mohly být postoupeny programové radě. „Scenáristé, kteří nejsou schopni diskuze, nejsou moc dobří scenáristé, ale zároveň je třeba udržet si autorskou integritu,“ říká Jůzová k procesu, který ji a její tým ještě čeká.
Ke schválení radě sice může podat svůj text kdokoliv a stále není jisté, že bude projde, ale spolupráce s profesionálním americkým scenáristou, ovládajícím mechanismy seriálové tvorby, jistě představuje pro studenty výhodu.
Apter možná nezapadá do současné quality TV, pohled na jeho tvorbu symbolizuje spíše starší trendy, nicméně mířit tak vysoko by bylo pro Českou televizi zatím nejspíš nerealistické. Dohled člověka zvyklého jak na reálnou, tak i akademickou podobu televize lze jedině ocenit. Nyní si počkejme, které z pěti projektů budou nakonec i realizovány. Vítězný, ten nejspíš opravdu nejlepší z výběru, stojí za pozornost.
