Recenze: Zločin v Polné sklouzává k lidskému melodramatu, hilsneriádu zplošťuje na střet dobra a zla

Martin Svoboda Martin Svoboda
Aktualizováno 7. 2. 2016 20:01
Zločin v Polné nezvládá být historickou reflexí, složitý příběh zbytečně zjednodušuje na dramaticky jasný střet rozumu a hlouposti, nebo spíš dobra a zla. Mohli jsme tu mít skvělé minimalistické soudní drama, autoři ale cítí nutkání hrát zároveň na emoce, využívat lacině návodných filmařských prostředků a zplošťovat realitu na snadno pochopitelné zkratky. Televizní dvoudílný film České televize se bojí nabídnout byť jedinou nejednoznačnou či nedoslovnou scénu nebo postavu, zůstává jen chvályhodný záměr.
Foto: Česká televize / Pavla Černá

Václav Šašek se snažil svůj scénář Zločinu v Polné protlačit už dvacet let a nutno říct, že pokud se mu to mělo někdy podařit, tak právě nyní.

Hilsneriáda neožívá jako hřích minulosti, nutí nás přemýšlet o paralelách s dneškem, kdy jsme z mnoha stran svědky další hysterické nenávisti vůči některým skupinám lidí, až můžeme nabýt dojmu, že historie se skutečně opakuje. Na rozdíl od mrtvě působících Husů a Karlů IV. tu Česká televize s něčím přichází ve vhodnou chvíli.

Foto: Česká televize / Pavla Černá

Provedením jde o klasickou veřejnoprávní "lepší inscenaci", jež se pokouší o quality tv, ale stále postrádá prostředky i know-how. Zločin v Polné tu ale laťku rozhodně nepodlézá, ve skutečnosti se celou dobu drží nad ní a předvádí jistě to lepší, co je na ČT k vidění. Vyčítat mu limitace celého média by asi nebylo úplně fér a nejspíš lze říct, že řemeslně nabízí maximum toho, co lze realisticky očekávat.

Tím víc však zamrzí nedostatky plynoucí především z nedůslednosti a absence jasného konceptu.

Hystericky antihysterické

Nedůslednost ovládá vše. Mohli jsme tu mít skvělé minimalistické soudní drama, Šašek, Polesný a dramaturgové ale cítí nutkání hrát zároveň na emoce, využívat lacině návodných filmařských prostředků a zplošťovat realitu na snadno pochopitelné zkratky. Utíkají k vděčnému lidskému melodramatu, přičemž děj by tyhle berličky rozhodně nepotřeboval.

Příběh Leopolda Hilsnera (Karel Heřmánek mladší) a jeho oddaného právníka Zdeňka Auředníčka (Jaroslav Plesl) je skutečně velmi komplikovaný a silný, mnohem komplikovanější a silnější, než ho zobrazuje snímek. Ten ve svých nejlepších momentech (především v první části) předvede několik dobře gradovaných soudních scén, ztrácí však ve snaze budovat charaktery a o něčem vypovídat.

Bojí se nabídnout byť jedinou nejednoznačnou či nedoslovnou scénu nebo postavu. Kritika, jež nedávno eskalovala v souvislosti s premiérou Lídy Baarové, platí bez rozdílu i pro českou televizní tvorbu: na podceňování inteligence vlastního publika si lze u nás skoro sáhnout. "Oni by to nepochopili, kdybychom jim to nevyhláskovali."

Z dramatického hlediska je možná na jisté úrovni pochopitelné, že Šašek potřebuje zdůraznit hrdinovu nevinu, potřebuje zdůraznit své poselství. Jeho okázalé modelování zlých antisemitů a situace tak, že "každému rozumnému člověku to musí být jasné", ale rozhodně zachází za hranu.

Černobílost televizního dvojfilmu nemá hranice. Neexistuje člověk, který by stál za Hilsnerem a nebyl dobrý, stejně jako neexistuje nikdo přesvědčený o jeho vině, kdo by nebyl zlý nebo v lepším případě jen hloupý a popletený. Musíme si ale uvědomit, že doba před sto lety byla odlišná, antisemitismus byl zcela jinou, v podstatě samozřejmou součástí společnosti. Ukazovat všechny osoby inklinující tenkrát k antisemitismu jako veskrze zlé a zkažené karikatury je zkrátka nesmyslné a vzdaluje nás pochopení celého problému.

Přehlídka dobrých úmyslů

Opět lze vytušit, čeho tím chtěl Šašek dosáhnout, a jeho pravděpodobný záměr můžeme označit za chvályhodný. Z pohledu kvality díla i jeho důvěryhodnosti jde ale o nešťastná rozhodnutí. A nejde konstatovat nic jiného, než že pro odsouzení doby propadlé neopodstatněné hysterii využívá v podstatě stejné rétoriky – ze svých oponentů dělá bezbranně absolutní zlosyny, které nelze chápat nebo vůči nim užít empatii.

Přistupovat tímto způsobem k názoru někoho, i když vím, že se mýlí, a tím spíš, že ho sdílí velká část obyvatel, může vést k jedinému: s těmi, s nimiž jsem na stejné lodi, se poplácám po zádech, jak jsem to skvěle vystihl, a "těm druhým" se ještě o krok vzdálím. Jenže lze se tímto způsobem distancovat od drtivé většiny? Jsou to zajímavé otázky poplatné dnešku, Zločin v Polné je však pravděpodobně vyvolává mimoděk svou přehnaností. Auředníček možná vyzývá k rozmyslu a k věcnosti, Zločin v Polné dělá paradoxně pravý opak.

Česká televize touto urputností ztratila příležitost nabídnout svůj Hořící keř (který před lety odmítla a dodnes si jistě sype popel na hlavu). Zpodobnila podobně kontroverzní soudní proces, který nepřinesl žádoucí výsledek a ovlivnil generace lidí. I Agnieszka Holland se u Hořícího keře uchýlila k využití patosu, jenže na rozdíl od tvůrců Zločinu v Polné zcela záměrně a uvědoměle. S patosem pracovala jako s prostředkem, skrz nějž zobrazila osobní tragédii, jež zasáhla celý národ.

Václav Šašek a Viktor Polesný využívají patosu jako argumentu. A zplošťují svůj příběh na dramaticky tak jasný střet dobra a zla, rozumu a hlouposti, bezelstné upřímnosti a zkaženého kalkulu, že se vzdalují možnosti být opravdovou historickou reflexí, ale i příběhem jako takovým. Protože čím je konflikt jasnější, tím je méně zajímavé ho sledovat.

Česká televize připravila dvoudílný televizní film Zločin v Polné o případu, který vzbudil na českém území silnou vlnu antisemitismu. | Video: Česká televize
 

Právě se děje

před 15 minutami

Hischier prodloužil s New Jersey smlouvu o sedm let

Švýcarský hokejový útočník Nico Hischier prodloužil o sedm let kontrakt v NHL s New Jersey. Nová smlouva jedničce draftu z roku 2017 vynese celkem 50,75 milionu dolarů. Od sezony 2020/21 tak bude brát v průměru 7,25 milionu dolarů. Dvacetiletý Hischier má v této sezoně ještě poslední rok platnou nováčkovskou tříletou smlouvu se základním příjmem 925 tisíc dolarů a s možností získat na bonusech dalších 2,85 milionu dolarů.

"Jsme šťastní, že máme celý ten proces za sebou a domluvili jsme se s Nicem a jeho týmem na kontraktu, který bude přínosný pro obě strany. Vyzrál v komplexního centra, který odvádí skvělou práci s pukem i bez něj. Těšíme se na jeho další růst," řekl generální manažer Devils Ray Shero.

Hischier, který ve čtvrtečním duelu při výhře nad New York Rangers 5:2 chyběl v sestavě New Jersey kvůli zranění v horní části těla, si v šesti zápasech v této sezoně připsal dvě asistence. V NHL hraje třetí sezonu a má na kontě 157 zápasů a 101 bodů za 37 branek a 64 přihrávek. V pěti zápasech play off si připsal jednu asistenci.

před 20 minutami

Kornfeil v Japonsku odstartuje z 3. řady, Salač kvalifikaci kvůli těžkému pádu a zlomenině nejel

Jakub Kornfeil obsadil v kvalifikaci na motocyklovou Velkou cenu Japonska sedmé místo a na startu sobotního závodu Moto3 bude stát ve třetí řadě. Filip Salač po pátečním pádu do dnešního programu nezasáhl a teprve se rozhodne, zda v neděli absolvuje Grand Prix.

Kornfeil zajel třetí nejlepší kvalifikaci v sezoně a vyrovnal výkon z Nizozemska, pouze v Alcaňizu a na Sachsenringu si vybojoval druhou řadu. Na základě pátečních jízd, v nichž zajel třetí čas, postoupil přímo do druhé části kvalifikace, protože dnešní třetí trénink se jel na mokré trati a pořadím nezamíchal. V podobných podmínkách se rozhodovalo i o pořadí na startu, Kornfeil zaostal o 863 tisícin za nejrychlejším Niccolem Antonellim z Itálie.

Salač měl těžký pád v pátečním druhém tréninku a se zlomeným malíčkem na pravé noze a potlučeným tělem v druhém dnu v Motegi odpočíval. Pokud bude v neděli závodit, odstartuje z uličky v boxech v důsledku trestu za příliš pomalou jízdu v prvním tréninku.

před 1 hodinou

Evropské státy se chystají převzít své občany ze syrských věznic

Belgie se chystá využít příměří v Sýrii a evakuovat své občany podezřelé z terorismu z táborů na severu Sýrie. Podle britského listu The Guardian se chystají podobný krok učinit i další evropské země. Turecko zahájilo 9. října ofenzívu na severu Sýrie a ve čtvrtek ji po dohodě s USA na 120 hodin pozastavilo s podmínkou, že se kurdští bojovníci musejí stáhnout z dohodnutého prostoru u hranice. Právě Kurdové střeží tábory se zajatými členy Islámského státu (IS) a jejich příbuznými.

Mezi zajatci je podle odhadů 2000 až 3000 cizinců. Belgické úřady už informovaly rodiny belgických zajatců, že se Brusel pokusí využít pětidenního příměří a belgické občany z táborů repatriovat.

O podobném kroku uvažuje také Francie a Německo. Británie, která dosud odmítala řešit osud asi 30 britských zajatců, se podle The Guardianu možná vzhledem k postupu ostatních Evropanů zachová podobně jako oni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy