Praha - Již pětatřicet let patří v České (respektive v Československé) televizi nedělní ráno Studiu Kamarád, v lednu 1981 byl odvysílán první díl Studia, na němž odrostly generace dětí. Ty všechny znají pozdrav "Ahoj kamarádi, máme vás rádi!"
Tato 35 let dlouhá tradice dnes představuje přes pět tisíc hodin dětského nedělního programu. Její součástí jsou ikonické loutky a kulisy vycházející z návrhů Stanislava Holého.
Pořad, který se ve vysílání objevoval pod různými jmény i po revoluci, se ke svému původnímu názvu vrátil před pěti lety. Diváci si jej nyní mohou v premiéře naladit každou neděli ráno na ČT :D a ČT2.
Studio Kamarád se divákům Československé televize poprvé představilo 4. ledna 1981 a vysíláno bylo až do října 1990, kdy se v porevoluční době pro nedělní dětské pásmo hledaly nové názvy, například Studio Rosa, Pohádková půda či Hřiště 7. Pod staronovým názvem Studio Kamarád se nedělní vysílání na obrazovku znovu vrátilo 1. ledna 2011 a dnes patří mezi nejoblíbenější dětské pořady České televize.
V době svého vzniku bylo Studio Kamarád v Československé televizi prvním uceleným pásmem pro děti. Přelomové bylo zejména tím, že děti přímo zapojovalo do svého programu a zaměřovalo se na situace, které prožívaly v běžném životě.
Byli jsme na straně dětí a kárali dospělé, vzpomíná Chalupa
„Věnovat dětem souvislou vysílací plochu, vést s nimi dialog, netvářit se, že všechno víme, ale nabízet jim to, co si myslíme, že je dobré, nepodceňovat je a vědomě jim nelhat. A také je nenutit, aby se dívaly na všechno, ale naopak jim říkat, že dívat se na televizi znamená vybírat si,“ tak popisuje hlavní zásady Studia Kamarád jeho první moderátor a jeden z autorů celého konceptu Jiří Chalupa, který se na jeho vysílání podílí dodnes.
„Většina rodičů tehdy Studio Kamarád vítala, spousta z nich se stala jeho pravidelnými diváky. Co může být taky lepšího než se dívat na televizi spolu s dětmi. Objevovaly se ale nezřídka i ohlasy negativní. Plynulo to hlavně z toho, že tenhle pořad stál důsledně na straně dětí. My jsme dospěláky běžně přímo oslovovali, a často jsme je dokonce kárali. A něco takového spousta dospělých prostě neunese,“ říká Jiří Chalupa.
Zákaz pohádky s ohýnkem na Palachovo výročí
Podle něj se ani tehdejšímu dětskému pořadu nevyhnuly politické tlaky, i když nebyly tak silné jako u vysílání určeného pro dospělé. „Vyloženě absurdní byl třeba zákaz vysílání pohádky, ve které se objevil ohýnek, v den, kdy bylo výročí upálení Jana Palacha,“ vzpomíná Jiří Chalupa.
Výtvarná podoba pořadu vycházela z návrhů Stanislava Holého. Na postupných úpravách studia či nových prvcích se dnes podílejí Marie Holá a její syn, kteří jsou opatrovníky odkazu výrazného českého výtvarníka. Ten stojí také za dnes již ikonickými loutkami, které se v pořadu objevují.
Dobráci Jů a Hele vs. zlobivý Muf
Postavy Jů a Hele jsou ještě starší než samotné Studio Kamarád. Svou televizní premiéru si odbyly již 19. října 1980 ve Studiu A, v pilotním díle, který Československá televize zařadila do programu ještě před prvním vysíláním Studia Kamarád. Tyto nezaměnitelné postavy se staly natolik oblíbenými, že se poté objevovaly i ve většině dalších pořadů navazujících na původní Studio Kamarád.
Zatímco dvojice plyšových kamarádů ztělesňovala dobro a chovala se zdvořile (například se oslovovala "Moje milé Jů - Moje milé Hele"), jejich záporným protikladem byl Muf, jenž si rád říkal "Muf Supermuf" a dvěma kladným hrdinům se vysmíval slovy "Jůheláci nekňubáci".
K obrovské popularitě zelené postavičky Jů a hnědě postavičky Hele přispěly také charakteristické hlasy herců Jiřího Lábuse a Oty Jiráka, kteří oba plyšáky mluví dodnes.
„Přišlo to samo. Okamžitě, jakmile jsem poprvé uviděl loutku skvělého výtvarníka Standy Holého, se mi huba sama zkřivila a mluva Heleho byla na světě,“ říká Ota Jirák, který se dodnes na výrobě Studia Kamarád podílí.
Nedělní pásmo pro děti se snaží udržet si aktuálnost a oslovovat současnou generaci dětí. To s sebou nese nutnou změnu témat, jazyka i vystupování.
„Samozřejmě se za ty desítky let postupně změnil jazyk, styl humoru, způsob vyprávění příběhů a vůbec komunikace s dětmi. Proměnila se také funkce tohoto pořadu. Dříve byl kladen důraz zejména na vzdělávání či publicistiku, se zrodem Déčka ale tuto funkci převzaly a rozvíjejí i jiné formáty,“ říká manažer vývoje dětské tvorby České televize Luděk Horký.
