Plány na výstavbu jaderného reaktoru, který by měl napájet budoucí základnu na Měsíci, existují už několik let. K jejich realizaci ale bylo vždycky dost daleko. Teď ale prozatímní šéf NASA Sean Duffy oznámil smělý plán: do roku 2030 chce dopravit na Měsíc jaderný reaktor o výkonu 100 kilowattů.
Slávu jim sebrala Lajka, ale oni přežili. Moskevští toulaví voříšci Bělka a Strelka byli první psi, kteří se z výpravy do vesmíru vrátili živí. Před 65 lety, 19. srpna 1960, odstartovala ze sovětského kosmodromu raketa, která nesla na palubě jedinečnou posádku. Úspěšný orbitální let trval 25 hodin.
Vesmír je nekonečný a vznikl při velkém třesku. To jsou hlavní představy většiny lidí o prostoru, v němž žijeme. Co ovšem bylo před velkým třeskem a co se nachází za hranicí vesmíru? A nemohla by se na jeho vzniku podílet nějaká božská síla?
Jeden z nejznámějších meteorických rojů, Perseidy, dosáhl v noci z 12. na 13. srpna svého maxima. Do každoročního letního nebeského divadla letos promluvil Měsíc, který byl jen tři dny po úplňku a svým svitem tak pozorování zhoršoval. I přesto ale "slzy svatého Vavřince" rozehrály na obloze fascinující představení.
Dodávat energii vesmírným lodím i základnám na Marsu by mohl jaderný mikroreaktor Raven, na kterém pracují České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) s firmami Stellar Nuclear a UJP Praha. Měl by sloužit například jako zdroj energie pro pohon pro meziplanetární lety.
Čtyři století se vědci snažili rozluštit záhadu, proč sluneční skvrny zůstávají stabilní celé měsíce. Teď se jim to konečně podařilo. Nová metoda, která odstranila rušivé vlivy zemské atmosféry, odhalila, že skvrny drží pohromadě křehká rovnováha tlakových a magnetických sil. Tento objev může pomoci lépe předpovídat nebezpečné sluneční bouře.
Vesmír je fascinující laboratoří přírodních zákonů i nekonečným zdrojem tajemství. Od doby, kdy lidé poprvé vzhlédli k obloze, nás neustále něčím překvapuje a pořád přináší víc otázek než odpovědí. Jak se ve hvězdách, planetách a historických vesmírných událostech vyznáte vy, to si můžete otestovat v našem kvízu.
Vesmírná loď společnosti SpaceX dopravila novou čtyřčlennou posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Let z Kennedyho vesmírného střediska na ISS trval 15 hodin, uvedla v sobotu agentura AP.
Jízda, která připomínala krocení divokého koně. Jen místo v prérii se odehrávala v pustině Měsíce. Elektrický lunární rover se sice „řítil“ maximální rychlostí 17 kilometrů za hodinu, ale v krajině pokryté jemným prachem a ostrými kameny, ve vzduchoprázdnu, 384 tisíc kilometrů od domova a pod tíhou těžkých skafandrů to astronautům přišlo víc než dost.
Alan Hale právě odeslal e-mail Mezinárodní astronomické unii, ve kterém popisoval neobvyklý, slabě mlhavý objekt poblíž kulové hvězdokupy M70. Jen o pár minut později stejný objev hlásil i Thomas Bopp – kvůli špatnému mobilnímu signálu ovšem nejdřív musel utíkat domů poslat telegram. Ani jeden z nich tehdy netušil, že zachytili nejjasnější kometu za poslední staletí.
Americké astronautce Nichole Ayersové se z Mezinárodní vesmírné stanice ISS podařilo zachytit výjimečný jev. Vyfotografovala totiž tzv. červeného skřítka: speciální nadoblačný blesk. Ten vzniká desítky kilometrů nad bouřkovými oblaky a vědcům je znám teprve od 90. let. Fascinující, krátce trvající jev je stále zahalen řadou otazníků – i proto jsou podobné snímky pro výzkum nesmírně cenné.
První lidé na Měsíci po sobě nezanechali jen stopy v měsíčním prachu, ale i techniku a americkou vlajku, která tam stojí dodnes. Na Zemi pak přivezli vzorky hornin, které se staly cennými poklady vědy a historie. Mise Apollo 11 s Neilem Armstrongem, Edwinem "Buzzem" Aldrinem a Michaelem Collinsem představovala největší vesmírné dobrodružství, do kterého se kdy lidstvo pustilo.
Letošní léto servíruje na nočním nebi jeden skvost za druhým. Stačí odjet dál od měst, nechat oči přivyknout tmě a kochat se nebeskou kulisou. Pozorovat můžete Mléčnou dráhu či roj meteoritů, začátkem září pak obloha nabídne úplné zatmění Měsíce.
Planety Venuše a Uran spolu s Měsícem na konci týdne nabídnou fotogenickou podívanou na ranní obloze. Vidět bude i hvězda Aldebaran a hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka.
Vak s měsíčním prachem, náramkové hodinky a teď i meteorit z Marsu. Všechny tyto vesmírné relikvie už jsou v rukou soukromých majitelů. Posledně jmenovaný předmět se přitom prodal za rekordní částku – 5,3 milionu dolarů (asi 112,5 milionu korun). O vesmírné artefakty je mezi sběrateli takový zájem, že za ně neváhají utratit doslova astronomické částky.
Váží 24,67 kilogramu a je největším kusem Marsu, který kdy lidé na Zemi našli. Kámen označovaný jako NWA 16788 bude už ve čtvrtek dražit aukční síť Sotheby’s v New Yorku. Odhadovaná cena se pohybuje mezi dvěma až čtyřmi miliony dolarů, tedy zhruba 42,3 milionu až 84,6 milionu korun.
Na začátku se toho moc nevědělo, ale tenhle příběh pomalu dostává jasnější obrysy. Záhadný mezihvězdný objekt, který začátkem měsíce objevili astronomové, by mohl být nejstarší kometou, jaká k nám nakoukla. Vědci se domnívají, že přilétá z "tlustého disku" Mléčné dráhy. Což je skupina starověkých hvězd, které obíhají nad a pod oblastí, kde se nachází Slunce a většina hvězd.
Naše planeta se začala otáčet rychleji než dřív. V důsledku toho se tak v nadcházejících týdnech dočkáme neobvykle krátkých dní. Toho prvního už ve středu, další přijdou 22. července a 5. srpna, kdy poloha Měsíce ovlivní rotaci Země natolik, že den bude o 1,3 až 1,51 milisekundy kratší než obvykle.
Umělá inteligence (AI) mění svět a teď se pouští i do vesmíru. Ukázalo se, že velký jazykový model ChatGPT od společnosti OpenAI překvapivě dobře pilotuje satelity a kosmické lodě. Ve vědecké soutěži skončil hned na druhém místě, stačilo mu k tomu přitom jen pár promptů a krátké ladění. Takže autonomní dobývání vesmíru je na dohled. Nebo to tak alespoň vypadá.
Přiletěl zdaleka vysokou rychlostí. Moc se toho o něm neví, ale nebude malý. Nejspíš půjde o kometu. Ale pro vědu každý takový návštěvník představuje doslova poklad, protože pootevírá okna vesmíru. "Tělesa z jiných planetárních systémů pomáhají odhalit, jestli tam panují podobné podmínky, případně čím a proč se liší, " vysvětluje Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR.
