Třetí posel z mezihvězdného prostoru. K Zemi se řítí neznámý návštěvník a veze poklad

Šárka Nádeníčková Šárka Nádeníčková
Aktualizováno 4. 7. 2025 11:46
Přiletěl zdaleka vysokou rychlostí. Moc se toho o něm neví, ale nebude malý. Nejspíš půjde o kometu. Ale pro vědu každý takový návštěvník představuje doslova poklad, protože pootevírá okna vesmíru. "Tělesa z jiných planetárních systémů pomáhají odhalit, jestli tam panují podobné podmínky, případně čím a proč se liší, " vysvětluje Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR.
Vůbec prvním pozorovaným mezihvězdným návštěvníkem se stalo těleso podivného tvaru s názvem Oumuamua, které k nám přilétlo v roce 2017.
Vůbec prvním pozorovaným mezihvězdným návštěvníkem se stalo těleso podivného tvaru s názvem Oumuamua, které k nám přilétlo v roce 2017. | Foto: Shutterstock

Objekt, který dostal název 3I/ATLAS, objevil teleskop ATLAS sloužící k včasnému varování před blízko letícími tělesy, teprve 1. července. Evropská kosmická agentura ho ve čtvrtek oficiálně potvrdila jako mezihvězdný objekt. Mnoho se toho něm ale zatím neví. "Jedná se o čerstvý objev, až příští dny, týdny, měsíce ukážou víc," říká astronom Pravec z Astronomického ústavu AV ČR. Protože již byla detekována kometární aktivita a jedná se tedy o kometu, získalo těleso i nové označení C/2025 N1 (ATLAS).

V současnosti se nachází ve vzdálenosti přibližně 670 milionů kilometrů od Země a řítí se rychlostí asi 58 kilometrů za sekundu, to je pro srovnání zhruba trojnásobek rychlosti slavného Voyageru 1. Jeho zvláštní, hyberbolická dráha s excentricitou 6,1 dává tušit, že k nám přiletěl z daleka. Mezihvězdný původ potvrzuje i extrémní inklinace dráhy, přibližně 175°. 

Podle NASA nepředstavuje tento mezihvězdný návštěvník pro Zemi žádnou hrozbu, zůstane ve vzdálenosti nejméně 1,6 astronomické jednotky, což je asi 240 milionů kilometrů. Ke Slunci se nejvíce přiblíží kolem 30. října, kdy bude těsně uvnitř oběžné dráhy Marsu. Pozornost na něj přesto upírá řada observatoří ve snaze zjistit o něm více, především o jeho fyzikálních vlastnostech a také velikosti. "Nebude to malé těleso, i v té vzdálenosti, ve které se nyní nachází, je totiž dobře pozorovatelné. Může tedy mít průměr v řádu kilometrů," říká Pravec.

Astronomové C/2025 N1 (ATLAS) objevili v předstihu, budou tak mít dostatek času k jeho studiu. Nakloněny jim budou také podmínky, objekt totiž míří ke Slunci, bude se tedy ještě zjasňovat. Pro pozemní dalekohledy by měl zůstat viditelný až do září. Od prosince se pak objeví na druhé straně Slunce, takže ho bude zřejmě možné pozorovat dál. Opustit naši sluneční soustavu by měl v květnu příštího roku. První českou fotografii interstelárního objektu se už podařilo pořídit na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově v noci z 2. na 3. července. Objekt se nacházel poblíž kulminace nad jižním obzorem ve výšce necelých 22 stupňů. 

Nenápadná tečka uprostřed a kolem rozmazané hvězdy. Takto nasnímal Mayerův dalekohled na ondřejovské hvězdárně objekt 3I/ATLAS, respektive C/2025 N1 (ATLAS).
Nenápadná tečka uprostřed a kolem rozmazané hvězdy. Takto nasnímal Mayerův dalekohled na ondřejovské hvězdárně objekt 3I/ATLAS, respektive C/2025 N1 (ATLAS). | Foto: Astronomický ústav AV ČR/Hana Kučáková, Kamil Hornoch

Před C/2025 N1 (ATLAS), konkrétně v roce 2017, k nám na návštěvu zavítal záhadný Oumuamua, havajsky průzkumník. Pojmenovaný byl na počest havajské observatoře, která ho objevila. Podivné těleso tehdy vzbudilo velkou pozornost, a to především díky svému protáhlému tvaru a jeho zrychlení. Spekulovalo se dokonce, že by snad mohlo jít o mimozemskou vesmírnou loď. Jednalo se ale zřejmě o kometu. Druhý mezihvězdný objekt k nám doputoval v roce 2019, dostal označení 2I/Borisov a byl považován také za kometu.

Mnoho z dalších mezihvězdných návštěvníků však mohlo proklouznout bez povšimnutí. "Pro přístroje je náročné je zachytit, přilétají z jiného systému a mají mnohem vyšší rychlosti než tělesa z naší sluneční soustavy," vysvětluje Pravec. 

Astronomové teprve potřetí v historii identifikovali mezihvězdný objekt řítící se naší sluneční soustavou. | Video: EarthSky

Každé z těchto těles, které k nám zabloudí, přitom představuje pro vědu doslova poklad, protože umožňuje nahlédnout do rozmanitosti vesmíru. "Tyto objekty jsou však vzácné, nepřilétají k nám tak často, je to záležitost náhody," uzavírá Pravec. 

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy