Reklama
Reklama

Národní divadlo


Šití a sběr roušek - Český červený kříž, Národní divadlo, Divadlo v Dlouhé, dobrovolníci, krejčové, koronavirus, covid-19
Šití a sběr roušek - Český červený kříž, Národní divadlo, Divadlo v Dlouhé, dobrovolníci, krejčové, koronavirus, covid-19
Šití a sběr roušek - Český červený kříž, Národní divadlo, Divadlo v Dlouhé, dobrovolníci, krejčové, koronavirus, covid-19

Foto: Divadla šijí jak o život, Červený kříž má víc dobrovolníků než žadatelů o pomoc

Už přes týden musí lidé nosit roušky na veřejnosti. Protože nebyly nikde k dostání, Češi vytáhli šicí stroje a pustili se do práce. Nahlédněte s námi, jak šijí zaměstnanci divadel, včetně Národního. Podívali jsme se i k Českému červenému kříži, kam lidé nejenže nosí tisíce roušek, ale na pomoc se tu hlásí už víc dobrovolníků, než je těch, kteří o ni žádají.

Reklama
Státní opera po rekonstrukci - prohlídka
Státní opera po rekonstrukci - prohlídka
Státní opera po rekonstrukci - prohlídka

Akce jenom pro 99 lidí, jinde kina a divadla ruší vše. Likvidace, kritizuje Hrušínský

V Česku se od úterního večera ruší veškeré kulturní, sportovní, umělecké a náboženské akce nad 100 lidí. Rozhodla o tom Bezpečnostní rada státu v souvislosti s epidemií koronaviru, nařízení platí na neurčito. Zákaz postihne řadu událostí, například filmový festival Febiofest. Některá kina, kluby či divadla omezí počet návštěvníků na 99, většina však podle souhrnu Aktuálně.cz ruší akce kompletně.

Jan Tošovský a kolektiv: Koncové světlo
Jan Tošovský a kolektiv: Koncové světlo
Jan Tošovský a kolektiv: Koncové světlo

Recenze: Do diváků pálí laserové paprsky. Národní divadlo uvádí hru o životě po smrti

Formou apokalyptické show s lasery a projekcemi vypráví o smrti nová inscenace Činohry Národního divadla v Praze, kterou podle scénáře Jana Tošovského a kolektivu připravil Jan Frič. Vizuálně i zvukově útočná kompozice nazvaná Koncové světlo ukazuje na souvislosti umírání člověka, společnosti a přírody. Inspiruje se texty o smrti i životě po ní, mýty nebo filozofickými vizemi.

opona Antonína Střížka
opona Antonína Střížka
opona Antonína Střížka

Oponu ze Státní opery už si za 100 tisíc nekoupíte. Míří do sbírky Národního muzea

Zdálo se, že ji nikdo nechce, nějaký čas byla bezúspěšně vystavena k prodeji veřejnosti a odmítlo ji nakonec i liberecké divadlo F. X. Šaldy, které zprvu projevilo zájem. Oponě, která roky zdobila Státní operu v Praze, se však přece jen dostane nového využití. Dílo Antonína Střížka se po měsících nejasného osudu přesune do Národního muzea, kde se stane součástí jeho divadelní sbírky.

Reklama
Státní opera Praha
Státní opera Praha
Státní opera Praha

Recenze: Oprava budovy Státní opery se povedla, teď rekonstrukci potřebuje soubor

Jako do pohádky o starých časech včera první návštěvníci vstoupili do čerstvě zrekonstruované budovy Státní opery v Praze. Po tříleté rekonstrukci celá svítí a vypadá jako nová. Už ve vstupní hale lze podlehnout dojmu, že dostavěno bylo včera, a člověk podvědomě slyší hrčet kočáry přivážející hosty.

Den opričníka
Den opričníka
Den opričníka

Dekáda v divadle: Zásahy politiků, změny v Praze i Brně, vzestup nového cirkusu

V uplynulé dekádě výrazně vzrostly příspěvky pražským scénám i Národnímu divadlu. Vzniklo Studio Hrdinů, spolek Jedl nebo novocirkusový Cirk La Putyka. Skončily éry Vladimíra Morávka v Brně a Davida Drábka v Hradci Králové, začaly nové v Divadle pod Palmovkou nebo Městských divadlech pražských. Shrnujeme, co v posledních deseti letech zažila česká divadla.

Orozovič
Orozovič
Orozovič

Orozovič: Vadí mi, když lidi nadávají na českou povahu. Negativismus nic neplodí

Igor Orozovič se v každé věci složitě rozhoduje. Z části balkánská a z části česká krev mu dala darem, že prvotní intuici musí strastiplně řešit se svým rozumem. V životě se mu ale daří dobře. "Mám super role v Národním, krásnou dívku, Cabaret Calembour a vyvedly se i hry Lazarus a Bezruký Frantík," říká herec s uhrančivou tváří, který v páté třídě vykřikoval na ulici, že se stane veterinářem.

Reklama
Státní opera - rekonstrukce a vizita Zaorálka - 15. 10. 2019
Státní opera - rekonstrukce a vizita Zaorálka - 15. 10. 2019
Státní opera - rekonstrukce a vizita Zaorálka - 15. 10. 2019

Projděte si Státní operu. Za necelé tři měsíce se má otevřít po rekonstrukci

Obklopena dálnicí, nad metrem a vedle vlakového nádraží. Původně osamocená historická Státní opera v Praze dnes bojuje s okolím, hlavně s hlukem. Právě ten se snaží odstínit dělníci během generální rekonstrukce, jíž budova prochází už tři roky. Podívejte se, jak novorenesanční stavba vypadá tři měsíce před plánovaným znovuotevřením.

Poslední rozloučení - Vlasta Chramostová - Národní divadlo, 14. 10. 2019
Poslední rozloučení - Vlasta Chramostová - Národní divadlo, 14. 10. 2019
Poslední rozloučení - Vlasta Chramostová - Národní divadlo, 14. 10. 2019

Obrazem: Poslední sbohem Chramostové. Důstojné rozloučení s aplausem plného Národního

V Národním divadle se dnes, 14. října, konalo poslední rozloučení s herečkou Vlastou Chramostovou. Žena, která byla před revolucí pronásledovaná komunisty a po sametové revoluci hrála téměř dvacet let v Národním divadle, zemřela v neděli 6. října ve věku 92 let. Poslední sbohem jí přišlo vzdát zaplněné Národní divadlo, včetně řady hereckých kolegů a dalších známých osobností.

Reklama
Národní divadlo
Národní divadlo
Národní divadlo

Operní odbory žádají, aby Zaorálek vypsal konkurz na ředitele Národního divadla

Část odborářů Národního divadla v Praze, kteří zastupují operu, žádá, aby bylo vypsáno výběrové řízení na ředitele první české scény. To naopak odmítají odboráři činohry a baletu, podle nichž v divadle krize nepanuje. Ředitel Jan Burian reagoval, že se s odboráři schází pravidelně. Podle něj jde o zbytečnou mediální kampaň a pokus poškodit Národní divadlo.

Miloš Zeman během dovolené na své chalupě v Novém Veselí (4.7.2016)
Miloš Zeman během dovolené na své chalupě v Novém Veselí (4.7.2016)
Miloš Zeman během dovolené na své chalupě v Novém Veselí (4.7.2016)

Petr Fischer: Kultura nepočká, pane prezidente!

Kultura konečně v centru zájmu! Sláva! Třikrát sláva! Ano, měli bychom se - tedy my všichni, kteří dlouhé roky píšeme o kultuře - hlasitě radovat a vzývat nebesa, že se to konečně po třiceti letech povedlo. Že se kultura z klausovské třešinky na dortu konečně dostala do centra pozornosti. Jenže se neradujeme, protože fakticky je dnes na ještě odlehlejší koleji, než byla.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama