Recenze: Do diváků pálí laserové paprsky. Národní divadlo uvádí hru o životě po smrti

Matyáš Řezníček.
Jindřiška Dudziaková.
Magdaléna Borová.
Magdaléna Borová a Matyáš Řezníček.
Magdaléna Borová a Matyáš Řezníček.
Foto: Patrik Borecký/ND
Marie Reslová Marie Reslová
2. 3. 2020 17:21
Formou apokalyptické show s lasery a projekcemi vypráví o smrti nová inscenace Činohry Národního divadla v Praze, kterou podle scénáře Jana Tošovského a kolektivu připravil Jan Frič. Vizuálně i zvukově útočná kompozice nazvaná Koncové světlo ukazuje na souvislosti umírání člověka, společnosti a přírody. Inspiruje se texty o smrti i životě po ní, mýty nebo filozofickými vizemi.

Je zřejmé, že Tošovský toho hodně přečetl: nejen Život po životě od psychiatra Raymonda Moodyho, Tibetskou knihu mrtvých či Danteho Peklo, ale také spoustu textů, o jejichž autorech možná divák nikdy neslyšel.

Magdaléna Borová a Matyáš Řezníček.
Magdaléna Borová a Matyáš Řezníček. | Foto: Patrik Borecký/ND

Ex post se v programu může dočíst o náboženských představách indiánů z kmene Lakotů, "otci akceleracionismu" a "moderním šamanovi" Nicku Landovi a jeho chemicky dopovaných myšlenkách nebo o "spekulativním realismu" Landova žáka Rezy Negarestaniho, který uvažuje o ropě jako o živé a vnímající bytosti zrozené ze smrti. Jenže v průběhu představení nás bizarní obraznost pramenů a tvůrců inscenace zastihne nepřipravené - a slabší povahy uvrhne do panické apatie.

Od Černého jelena k tlustému červu

Na začátku se mladá žena vyrovnává s blížící se smrtí. Během jejího monologu Magdaléna Borová demonstruje pět fází umírání dle popisu americké psycholožky Elisabeth Kübler-Rossové - od popírání až ke smíření. Načež se žena v doprovodu tří "duchů", holohlavých bílých bytostí, vydává na cestu.

Co následuje, by se snad dalo nazvat fantazijní variací na přechodové rituály. Borová a její kolegové - Jindřiška Dudziaková, Saša Rašilov a Matyáš Řezníček - se ocitají ve světě reinterpretovaných indiánských mýtů a s lahvemi Coca-Coly v ruce vyrážejí "po hrozivé černé stezce" za Modrým mužem a za svobodou.

Následuje cesta přes čtyři symbolické kopce a s ní vize rozpadající se společnosti. Uprostřed Vesmíru, jímž "vanou rozzuřené větry", se každý řídí vlastními pravidly. Situaci ilustruje absurdní bezdomovecký dialog na téma ztracených klíčů, snad jako obraz babylonského zmatení, nelásky a bloudění.

Následuje pád do hlubin, let do technofuturistické dimenze či cesta na Blízký východ. Odskočíme si k řecké mytologii za vládci podsvětí a už jsme na ropných polích, kde byla čistá panna obětována tlustému červu a splynula s ním v "obří všudypřítomnou kapku, která prostupuje zemí".

Magdaléna Borová a Matyáš Řezníček.
Magdaléna Borová a Matyáš Řezníček. | Foto: Patrik Borecký/ND

Obřad ropy se zvrhne v jakési lamentum nad stavem životního prostředí, ironický hymnus na civilizační a technologický pokrok, totální odlidštění ohlašující se mimo jiné rozpadem jazyka. Vypadá to, že se vracíme na začátek…

Ze surfování po fragmentech mytologických nebo filozofických představ o smrti se v Koncovém světle brzy stává noční můra, v níž se marně pokoušíme sledovat asociativní logiku textu, natož abychom racionálně uchopili smysl obrazů, jež na nás útočí.

Božské disco

Podívaná je to ale místy velkolepá a v českém divadle dosud nevídaná. Do hlediště vystřelují laserové paprsky a tančí nad ním. Scéna v jedovaté popartové barevnosti se plní projekcemi a kouřovými efekty. Z podzemí vyrůstá obří kamenný "totem". Plane oheň všudypřítomné ropy.

Jindřiška Dudziaková.
Jindřiška Dudziaková. | Foto: Patrik Borecký/ND

Celé to připomíná nějaký šílený rituál, zaříkávání smrti nad troskami civilizace, v němž místo tanečníků kolem ohně přebírají iracionálně se projevující technologie a mezi nimi se scénou potácejí zmatené groteskní bytosti.

Pozadí vytváří hudba, kterou naživo produkuje dýdžej Mojmír Měchura oblečený v kněžské sutaně. Dunivé "vesmírné" ticho, ambientní intermezza, ale hlavně neúprosně tepající rytmus techna dovršují dvouhodinovou zkoušku divácké obětavosti. Řada nešťastníků usazených v křeslech Nové scény Národního divadla evidentně tiše vzdává snahu porozumět a uzavírá se do vlastních světů.

Divácký sukces to asi nebude, přesto lze Koncové světlo přijmout jako legitimní pokus uchopit hraniční téma extrémními prostředky. Je to velmi profesionální představení a herci uprostřed pulzujících efektů obdivuhodně hájí své místo. Smysl slov je pro nás sice z větší části nedostupný, ale jejich bytostná přítomnost na scéně nepřehlédnutelná.

Pokud šlo tvůrcům o excitaci publika, povedl se spíš opak. Pokud jde o to, do důsledku vytěžit téma umírání, mohl by to být i úspěch, neboť přihlížíme smrti divadla.

Jan Tošovský a kolektiv: Koncové světlo

Režie: Jan Frič
Nová scéna Národního divadla, Praha, premiéry 27. a 28. února, nejbližší reprízy 11. a 26. března a dále 20. dubna.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Právo na první hokejovou ligu získaly Šumperk, Vrchlabí a Kolín

Hokejisté Šumperku, Vrchlabí a Kolína získali právo účasti v první lize. Po předčasném ukončení sezony kvůli pandemii koronaviru rozhodl o postupu nejlepších týmů základní části jednotlivých skupin druhé ligy Východ, Sever a Střed výkonný výbor Českého hokeje.

V případě, že využije možnosti hrát druhou nejvyšší soutěž celé trio i všechny další kluby, rozšíří se první liga z dosavadních 16 na 19 účastníků. Původně měla mít v sezoně 2020/21 první liga 17 týmů. Postup si měl zajistit nejlepší z trojice vítězů jednotlivých skupin druhé ligy z play off. Druhá liga ale byla ukončena po třetích duelech předkola play off.

"Výkonný výbor současně rozhodl, že kluby, které získaly právo účasti postupem z nižší soutěže v předčasně ukončené sezoně, ho nemohou postoupit jinému zájemci. Pokud klub práva účasti ve vyšší soutěži nevyužije, zůstává mu zachováno právo účasti v soutěži, v níž nastupoval v sezoně 2019/20," uvedl tiskový mluvčí svazu Zdeněk Zikmund.

Přihlášky mohou kluby podávat do 22. května. "Po podání přihlášek rozhodne výkonný výbor o herním systému soutěží pro sezonu 2020/21 včetně postupu a sestupu tak, aby byly v nejbližším následujícím ročníku dosaženy počty účastníků stanovené jeho rozhodnutím z 19. prosince 2019. Na základě tohoto rozhodnutí bude v sezoně 2021/22 nastupovat v první lize šestnáct účastníků," doplnil Zikmund.

Od sezony 2022/23 bude mít první liga podle prosincového rozhodnutí výkonného výboru 14 týmů. Přímé postupy a sestupy mezi jednotlivými soutěžemi budou sjednoceny.

Šumperk ovládl základní část skupiny Východ se 103 body ze 40 zápasů a měl náskok 35 bodů před druhou Opavou. Do první ligy se může vrátit poprvé od sezony 2015/16.

Vrchlabí ve skupině Sever nasbíralo také 103 bodů ze 40 duelů a druhý Dvůr Králové nad Labem za ním zaostal o 18 bodů. V druhé nejvyšší soutěži hrálo naposledy v ročníku 2010/11, po kterém ze soutěže odstoupilo. Po dvou sezonách v Královéhradecké krajské lize působilo v druhé lize. V uplynulé sezoně za Vrchlabí hráli například útočníci Jaroslav Bednář, Jan Hlaváč, Petr Sýkora a před návratem do Pardubic i Tomáš Rolinek.

Kolín ve skupině Střed nasbíral 93 bodů z 42 utkání a měl osmibodový náskok před druhým Táborem i třetí Příbramí. V druhé nejvyšší soutěži hrál naposledy v sezoně 1982/83.

Právo účasti ve druhé lize získaly na základě výsledků před ukončením soutěží Frýdek-Místek B, Pelhřimov, Rakovník, Moravská Třebová, Cheb, Jičín, TNP Praha, Klášterec nad Ohří, Velké Meziříčí a Nový Bydžov. Postup do nejvyšší juniorské soutěže si zajistil AZ Havířov 2010.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. V pátek to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.

Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. V posledních týdnech se pak zdálo, že globální krize vyvolaná šířením koronaviru Sofii přiměje plán odsunout až na příští rok.

Borisov ale dnes vysvětlil, že se jeho vláda rozhodla po konzultacích se šéfkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeovou a s vysoce postavenými úředníky ECB přípravy naopak urychlit. Dodal také, že je přesvědčen, že jak jeho země, tak Chorvatsko do eurozóny přijaty budou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy