Žádný stín, rozpálené ulice, nedostatek parků pro osvěžení. Tak v letních měsících vypadá každodenní realita v mnohých evropských metropolích. Klimatické změny navíc mohou přinést ještě více dní s extrémními teplotami či naopak extrémními srážkami. Jak by se měla na budoucí klima evropská města připravovat? Na to bude hledat odpovědi další ze série debat projektu Evropa v souvislostech.
Z Ukrajiny už před válkou uprchlo podle OSN přes půl milionu lidí, každým dnem jich však přibývá. Na hraničních přechodech, kde Ukrajinci až desítky hodin čekají na přesun z bombardovaných měst do bezpečí, se tvoří dlouhé fronty. Jsou v nich hlavně ženy a děti. "Tátu jsme tam museli nechat," říká se slzami v očích šestiletý Mark Gončaruk, jehož otec musel jako většina mužů na Ukrajině zůstat.
Do českých poboček ruské Sberbank vložila v uplynulých letech peníze také řada obcí i krajů. Banka je nyní terčem protiruských sankcí, má uzavřené filiálky a ČNB zahájila proces k odebrání povolení v Česku působit. Některé z měst a krajů ovšem nyní řeší zásadní problém. Jejich vklady totiž na rozdíl od běžných klientů nejsou chráněné povinným pojištěním. Můžou tak přijít až o miliony korun.
Sociolog Pavel Pospěch se v nové knize Neznámá společnost dívá na současné Česko jako na cizokrajnou civilizaci, jejíž kultuře nerozumí. Ptá se, proč mají Češi tak často na zahradě bazén, proč se pořád nechávají děsit strašidlem komunismu i proč volí bohaté oligarchy s pocitem, že jsou jedni z nich. V rozhovoru vysvětluje, že obavy z čipů ve vakcínách jsou jen reakcí na nepředvídatelnost světa.
Adaptace českých měst na změnu klimatu nepostupuje dost rychle. Obcí, které si k boji s klimatickou změnou určily strategie, přibývá pomalu a zavedení opatření do praxe trvá, uvedlo ministerstvo životního prostředí ve Zprávě o stavu životního prostředí 2020. Podle oslovených expertů zájem mezi městy sice roste, často ale volí opatření, která pro ně nejsou vhodná. Mohou městu i uškodit, varují.
Tajemná jeskynní obydlí, 90 metrů vysoký skalní hrad či klášterní město pro desítky tisíc lidí. Skalní města z celého světa, která jsou stará stovky let, ukazují odvahu i zkušenosti stavitelů. Poskytovala obyvatelům nejen zázemí pro život, ale i útočiště před nepřáteli a nájezdníky. Podívejte se na fotky, které úchvatnou architekturu zachycují.
Časopis Time Out již po čtvrté zveřejnil žebříček měst, která považuje za nejlepší na světě. První desítku z poloviny obsadila evropská města a nechybí mezi nimi ani Praha, jež se dostala na sedmé místo. Magazín hodnotí města podle řady aspektů, například na základě kvality kultury, nočního života nebo jídla. Letos se ale zaměřil i na množství a udržitelnost zeleně či podporu společenských akcí.
Na staroměstský orloj a přeplněný Václavák si vzpomene každý. Pozoruhodná náměstí, na kterých se při hezkém počasí sdružují místní obyvatelé i turisté, ovšem nejsou k vidění jen v Praze. Některá se mohou pochlubit impozantními radnicemi a majestátními chrámy, jiná zase osvěžujícími vodotrysky či bizarními sochami. Vyzkoušejte si, jestli podle fotek náměstí poznáte města, v nichž se nacházejí.
V Paříži před týdnem plošně snížili maximální povolenou rychlost na 30 km/h. Opatření má, krom předpokládaného ekologického přínosu, snížit hluk a počet dopravních nehod. Deník Aktuálně.cz zjišťoval, zda podobné opatření plánují zavést i česká města. „Je potřeba se rozhodnout, jestli chceme budovat města pro lidi, nebo pro auta,“ říká expert.
Jak funguje reklama v centru Prahy a co město dělá, aby vizuální smog vymýtilo z památkové rezervace? Od roku 2006, kdy vstoupila v platnost vyhláška o reklamě, se město snaží ulice kultivovat a vymezovat pravidla tak, aby byl veřejný prostor a historické stavby čistší. Ne všude je ale výsledná podoba ideální.
Složení obyvatelstva velkých českých měst se mění. Z jejich center mizí starší lidé, kteří se kvůli vysokým nákladům na bydlení raději stěhují do menších měst či na venkov. Odchází také rodiny s dětmi, ty však jdou z centra žít na předměstí. Středy měst však vylidněné nezůstanou, noví obyvatelé se do nich stále stěhují. Jde ale především o cizince a mileniály.
Žižkov, nazývaný pražský Montmartre, byl vždy svébytnou čtvrtí. Vznikl v roce 1875 jako samostatný celek pod názvem Královské Vinohrady I. Tato část se pak v roce 1877 přejmenovala na Žižkov, který byl roku 1881 povýšen na město a o jednačtyřicet let později začleněn do nově vzniklé Velké Prahy. Aktuálně.cz přináší další díl seriálu o pražských čtvrtích.
Rozpálené silnice, žádný stín, málo zeleně pro osvěžení. Tak v letních měsících vypadá každodenní realita v mnoha evropských metropolích. Klimatické změny navíc slibují ještě více dní s extrémními teplotami nebo extrémními srážkami. O tom, jak se na takovou budoucnost připravuje Praha, hovořil v dalším podcastu Aktuálně.cz náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.
Pokusili jsme se podívat na město z pohledu periferie, chybí výzkum míst mezi místy. Město dříve rostlo obrovskými přískoky, lány nikoho se brzy změní ve stavební parcely, říká Radan Haluzík, sociální antropolog a editor výpravné knihy Město naruby. Čas a prostor města není natahovací, vágní místa jsou nepředvídatelná, za tři týdny to někde může vypadat jinak, dodává.
Kdysi to bývala honosná sídla nižší a střední šlechty, pro která se na Slovensku používá slovo kaštieľ. Postupně se změnily ve sklady, posilovny, mateřské školy, diskotéky, byty... a nakonec zůstaly opuštěné, v rozkladu. Slovenská fotografka Jana Šturdíková se rozhodla tento fenomén zmapovat. Vznikla působivá kniha, která tyto objekty ukazuje a zaznamenává, co v nich bylo naposledy.
Populární turistická oblast Cinque Terre na pobřeží Ligurského moře, španělská Andalusie i srílanský prales. Tam všude se nacházejí skalní města, která svědčí o tom, že stavitelům v minulosti rozhodně nechyběla odvaha. Místním obyvatelům totiž skály často skoro padají na hlavu, nebo se musí bát, aby se jim domy neotřásly v základech. Podívejte se na snímky, které úchvatnou architekturu zachycují.
Kvůli šíření koronaviru se letos neuskuteční slavný karneval v Riu de Janeiro. Karneval se tradičně koná v únoru nebo březnu, už loni na podzim jej ale radnice odložila na neurčito. Na akci se tradičně představují nejlepší školy samby ve městě. Akce na Sambadromu Marquês de Sapucaí každým rokem přilákala zhruba 90 tisíc lidí, včetně turistů a celebrit.
Byla to doba, kdy se bláto, prach a šedivá bezútěšnost nedokončených sídlišť mísily s radostí lidí, kteří konečně získali nové byty. Na pražském sídlišti Jižní Město ji výjimečným způsobem zaznamenal fotograf Jaromír Čejka. Jeho snímky z přelomu 70. a 80. let uplynulého století jsou fascinujícím dokumentem doby.
Přesně před 130 lety, v listopadu 1890, postihla Karlovy Vary nejničivější povodeň v jejich historii. Voda způsobila značné škody v tehdy prudce se rozvíjejícím lázeňském městě a poškodila řadu reprezentativních staveb. Jedinou obětí byl muž, který k rozkvětu města zásadně pomohl - oblíbený starosta Eduard Knoll, který se sám účastnil záchranných prací.
Zatímco v některých městech se bourá pravidelně a počet obětí i těžce zraněných je velký, jinde je situace podstatně lepší. Vyplývá to z každoročního Indexu bezpečnosti silničního provozu, který vydává Generali Česká pojišťovna na základě dat od policie. Podívejte se, jak si za posledních 16 let stojí v bezpečnosti provozu krajská města, a také na aktuální čísla za první pololetí roku 2020.
