Skutečné retro bez nostalgie. Tak vypadalo sídliště Jižní Město v 80. letech

Skutečné retro bez nostalgie. Tak vypadalo sídliště Jižní Město v 80. letech
Byla to doba, kdy se bláto, prach a šedivá bezútěšnost nedokončených sídlišť mísily s radostí lidí, kteří konečně získali nové byty. Na pražském sídlišti Jižní Město ji výjimečným způsobem zaznamenal fotograf Jaromír Čejka. Jeho snímky z přelomu 70. a 80. let uplynulého století jsou fascinujícím dokumentem doby. Fotografie v právě vycházející knize nejsou nijak popsané, hovoří samy za sebe. Popisky ve fotogalerii jsou založeny na textu Jiřího Siostrzonka z knihy Jaromír Čejka: Jižní Město.
...
Teprve až nyní, s odstupem času, můžeme ocenit jeho univerzální nadčasovou platnost, obsahovou i formální kvalitu, míní Siostrzonek.
Jak snímky vznikaly? Autor to sám popsal slovy: "… čekal jsem, až se situace objeví a přijde za mnou…"
Foto: Jaromír Čejka / Ukázka z knihy „Jižní Město“, kterou vydalo nakladatelství Surbanz v roce 2020
Dan Poláček Tomáš Vocelka Dan Poláček, Tomáš Vocelka
19. 12. 2020 18:16
Byla to doba, kdy se bláto, prach a šedivá bezútěšnost nedokončených sídlišť mísily s radostí lidí, kteří konečně získali nové byty. Na pražském sídlišti Jižní Město ji výjimečným způsobem zaznamenal fotograf Jaromír Čejka. Jeho snímky z přelomu 70. a 80. let uplynulého století jsou fascinujícím dokumentem doby.

Fotografie Jaromíra Čejky (* 1947), jež vznikly v letech 1979 až 1985, připomenou mnoha lidem, kteří se tehdy stěhovali na nově postavená sídliště, jejich tehdejší zážitky a zkušenosti. Jeho snímky nyní vycházejí v knize nesoucí název Jižní Město.

Čejka dokumentoval život na tehdejším sídlišti s kritickým nadhledem. "Ústředním bodem kritiky se nejeví ani tak obyvatelé, ač k nim upřel Čejka vícestrannou pozornost také, jako spíše prostředí určené k obývání," konstatuje v úvodu knihy Josef Moucha z Institutu tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě.

"Jeden ze způsobů, jak vyprávět o životě v normalizaci, spočíval v systematické dokumentaci každodenních i svátečních událostí. Někteří autoři však skenovali pouze povrch situací, u jiných autorů převažovalo odlehčené ironizování událostí. Čejka patřil k těm fotografům, kteří svým přístupem motivovali diváky k přemýšlení o zobrazených situacích a k zaujetí postoje," konstatuje autor průvodního textu v knize Jiří Siostrzonek. V dlouhodobé perspektivě mají podle něj Čejkovy fotografie šanci stát se ojediněle věrným svědkem naší doby.

Podle filozofa Vladislava Dudáka fotografie Jaromíra Čejky nejsou pouze vzpomínkou na odcizenou a depresivní dobu, ale je v nich také optimismus, který ukazuje, že zrod nové čtvrti byl těžký, ale nakonec úspěšný. Lidé to místo postupně proměnili ve svůj nový domov. "Ne každý má takové štěstí, aby mohl v přímém přenosu sledovat, jak se rodí nový genius loci," píše Dudák o Čejkově práci. 

Jaromír Čejka se narodil 15. dubna 1947 v Miroslavi na jižní Moravě a fotografoval příležitostně od šedesátých let. Vystudoval Institut výtvarné fotografie při Svazu českých fotografů v Brně a pokračoval ve studiu na FAMU, kde jej výrazně ovlivnil pedagog Pavel Štecha.

Po roce 1990 spolupracoval s redakcemi mnoha novin a časopisů, například Lidových novin, Fóra, Přítomnosti, Prostoru, Respektu nebo Literárních novin. Má za sebou řadu fotografických projektů a mezi nejvýznamnější z nich patří právě dokumentace pražského sídliště Jižní Město z přelomu 70. a 80. let dvacátého století. 

O knize

Jaromír Čejka - Jižní Město (Fotografický projekt z pražského sídliště z počátku osmdesátých let 20. století). Autor průvodního textu: Jiří Siostrzonek. Vydal Lukáš Horký - Surbanz. Rozměr: 22 x 20 cm,188 stran. Kniha je dostupná například na webu vydavatelství.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy