"Představte si svět, kde vládnou peníze a každý je v něm celebritou," začíná inscenace režiséra Jana Mocka, kterou pražské Divadlo Archa představilo v souvislosti s projektem Shared Cities. Diváky zavádí do digitálního smyšleného města Los Santos a klade otázku, jak se vymyšlený svět liší od reality. "I v realitě máme hrací element," tvrdí český průkopník virtuálního divadla.
Paříž dostavuje střešní farmu, která z ní udělá evropského lídra mezi zelenými velkoměsty. Farma bude mít dvacet zahrad a v sezoně vyprodukuje podle britského deníku The Guardian okolo tisíce kilogramů ovoce a zeleniny denně. Otevřít by se měla v příštím roce. V galerii už ale teď můžete vidět její plánovanou podobu.
O klimatu běžně uvažujeme z pohledu větších územních celků. Vědci z Akademie věd, kteří se věnují klimatologickému modelování, však dokážou vypočítat klima mnohem konkrétněji - na úrovni měst, a dokonce i jednotlivých ulic. Díky speciálnímu modelu navíc vyvrací některé stereotypy, které se o vlivu na teplotu ve městech vžily. Například že zeleň vzduch zásadně ochlazuje, že vždy pomáhá lepšímu ovzduší nebo že bílé povrchy jsou pro snížení teploty vždy lepší než tmavé.
Berlínská čtvrť Steglitz-Zehlendorf na jihozápadě města se poprvé rozhodla k radikálnímu a průlomovému řešení. Vyvlastní jeden z prázdných bytových domů a dočasně jej svěří opatrovníkovi. Ten ho na náklady majitele nechá zrekonstruovat a znovu jej bude pronajímat.
Architekti ze společnosti Oceanix ve spolupráci s programem OSN navrhli, jak by lidé mohli žít na moři. Vytvořili koncept plovoucích měst, která by odolala stoupání hladin oceánů nebo hurikánům. Kromě toho by měla být udržitelná a energeticky soběstačná. Šest malých ostrovů zakotvených na dně moře by tvořilo jednu vesnici. Vedle sebe by bylo do kruhu rozestavěno šest takových vesnic, které by celkem pojaly 1650 rezidentů, a vytvořily tak celé plovoucí město. Architekti by chtěli nakonec vytvořit souostroví o celkové rozloze 75 hektarů, kde by mohlo žít až 10 tisíc lidí.
Kazašské hlavní město už několik let nese jméno bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Z Astany se stal Nur-Sultan. Exprezident nechal budovy města navrhnout předními světovými architekty. Díky příjmům z ropy a zemního plynu zde vyrostly moderní skleněné mrakodrapy i další futuristické stavby. Zbytek země ale dál zůstává velmi chudý.
Městem s nejvyšší kvalitou života je již desátým rokem za sebou Vídeň. Vyplývá to z nejnovějšího žebříčku konzultační společnosti Mercer, který zahrnuje 231 měst. Praha si v žebříčku udržela 69. příčku. Opět tak dosáhla nejlepšího umístění ze sledovaných měst visegrádské čtyřky.
Areál bývalých automatických (dříve Winternitzových) mlýnů v Pardubicích postupně ožívá. V roce 2016 ho koupil architekt Lukáš Smetana s manželkou, část objektů nyní prodal Pardubickému kraji, část městu Pardubice. To od něj nyní koupilo bývalý sklad mouky. Předělá ho na galerii a polytechnické dílny s laboratoří pro veřejnost. Podívejte se, jak starý areál vypadá dnes a jakou podobu by měl mít po rekonstrukci.
Již za necelý týden vypuknou nejdůležitější svátky roku pro křesťanskou část světa. Vánoce jsou spojovány s nejvelkolepějšími oslavami a na výzdobu dávají města i stovky tisíc korun. Po celé Evropě svítí do dáli vánoční stromky, barevné řetězy i ozdoby nejen na pouličním osvětlení. Téměř v každém hlavním městě Evropy pak nechybí trhy s punčem, svařeným vínem, sladkostmi i tradičními výrobky. Podívejte se, jak vypadá vánoční atmosféra v evropských městech.
Poblíž Moskvy vznikne zcela nové město. Projekt s názvem Rublyovo-Arkhangelskoye se má stát světovým vzorem pro chytrá a udržitelná města budoucnosti, ale je také odpovědí na populační narůst v ruské metropoli. Architektonickou soutěž vyhrálo studio Zaha Hadid Architects. Prohlédněte si vizualizace města budoucnosti, které poskytne bydlení pro 66 500 lidí.
Volby ve Spojených státech potvrdily vývoj, který sledujeme i v Evropě: hlavní střet o budoucnost Západu nespočívá v obraně proti vnějšímu ohrožení, ale odehrává se mezi stále méně kompatibilními skupinami spoluobčanů.
Nudíte se, nebo si jen chcete připomenout, kde leží zajímavá města České republiky? Vyzkoušejte si, jestli na slepé mapě trefíte Třeboň, Hradec Králové, Olomouc nebo Rožnov pod Radhoštěm.
K ulici a životu na ní měl streetartový umělec Epos 257 blízko od malička. V rámci aktuálního projektu postgraduálního studia na Akademii výtvarných umění v Praze se proto rozhodl proniknout na tři týdny mezi bezdomovce a vyzkoušet si, jak žijí.
Lidé plácají páté přes deváté, je to naprostý chaos v komunikování informací, uráží mě to, kritizuje obchodníky grafická designérka Veronika Rút Nováková. Města podle ní kvůli vizuálnímu smogu ztrácejí identitu. Na Václavském náměstí jsou plastové polepy za tři stovky, firmy se prezentují tím nejstupidnějším způsobem, je pak složité, když se chcete o nemovitost dobře starat a vedle vás vyvádí takové kraviny, říká spoluautorka manuálu pro brněnské obchodníky, který by jim měl dát návod, jak s reklamou citlivěji pracovat.
Dnem bez aut vyvrcholí kampaň Evropský týden mobility, která odstartovala již na začátku tohoto týdne. Do týdenní akce se zapojilo 30 českých měst. V nich je možné zúčastnit se workshopů nebo kulturních akcí, které podporují alternativy k automobilové dopravě. V rámci Dne bez aut potom jedenáct českých měst neumožní automobilům vjezd do některých ulic. Podívejte se, kde se od čtvrtka do neděle setkáte s omezením.
Řada měst situaci podceňuje, změnit myšlení projektantů a úředníků je ale složité, popisuje David Stránský z ČVUT. Zatímco v centrech měst podle něj odteče bez užitku až 55 % dešťové vody, v lese je to méně než 10 %. Zeleň je nedostatečně využitá, zelené střechy například dokážou odpařit 80 % vody, přes výměník může voda sloužit jako jednoduchá klimatizace, případně se dá jímat a použít k zalévání nebo ke kropení ulic, vypočítává možnosti využití předseda Asociace pro vodu. Pokud se něco nezmění, nebudou města příjemným místem k žití a bude v nich velké vedro, dodává.
Nejlepší podmínky pro život nabízí Vídeň, hned po ní jsou nejatraktivnějšími městy australské Melbourne a japonská Osaka. Vyplývá to z nové analýzy britského týdeníku The Economist, který každoročně sestavuje index nejlepších měst pro život. Analytici zkoumají všechny zásadní ukazatele včetně bezpečnosti, zdravotní péče, vzdělání, infrastruktury nebo kultury. Průzkumu se účastní 140 nejlidnatějších měst na světě. Praha se umístila na 60. pozici, oproti minulému roku si tak o jednu příčku pohoršila.
Zajímá vás, jak proti extrémním horkům bojují města, která čelí těm nejvyšším teplotám? Například Dubaj vsadila na klimatizované zastávky. Podívejte se na způsoby, jak další metropole v letních měsících ochlazují své ulice.
Lidé po celém Česku si užívají léto. Slunečné počasí má pokračovat celý příští týden. Mnozí vyrazili na koupaliště, plovárny nebo třeba na výlet šlapadlem na Vltavě. Podívejte se na naši velkou letní fotogalerii.
Ze srovnání ukazatelů kvality života vychází z českých měst nejlépe Říčany. Auditorská firma Deloitte porovnala devětadvacet ukazatelů kvality života ve víc než dvou stovkách měst. Říčany vynikají například v dostupnosti lékařů a lékáren, kvalitě středních škol, nízkém počtu exekucí nebo velkém přírůstku obyvatelstva. O životě ve městě se pro Aktuálně.cz rozhovořil starosta a televizní moderátor Vladimír Kořen.
