Na knižních cenách Magnesia Litera včera uspěli básník Ivan Wernisch, prozaičky Anna Cima a Pavla Horáková nebo reportér Jakub Szántó. Hlavní cenu Kniha roku však obdržela Radka Denemarková za svůj více než 700 stran dlouhý román, který se zabývá současnou Čínou i tím, jaký vztah k ní mají Češi. Připomínáme nejdůležitější okamžiky ceremoniálu.
Knihou roku 2019 se stal román Radky Denemarkové Hodiny z olova, vydaný brněnským nakladatelstvím Host. Zvítězil na výročních knižních cenách Magnesia Litera, porotci jej vybrali jako nejlepší napříč kategoriemi. Rozsáhlý román inspirovaný autorčinými pobyty v Číně vypráví o krizi evropské společnosti i rodiny, hledání nového smyslu života, pevného bodu v něm, ale také o Číně jako totalitní zemi.
V devíti jazycích byly napsány knihy, jejichž autoři se dostali do širšího seznamu finalistů Mezinárodní Man Bookerovy ceny. Mezi třináctkou vybraných je opět také loňská laureátka, Polka Olga Tokarczuková.
Šest spisovatelů, mezi nimiž jsou tři ženy a tři autoři vydaní nakladatelstvím Argo, získalo nominaci za prózu na nejznámějších českých knižních cenách Magnesia Litera.
Spisovatel Jaroslav Rudiš je se svým novým románem nazvaným Winterbergova poslední cesta (Winterbergs letzte Reise) mezi pěticí nominovaných na letošní cenu knižního veletrhu v Lipsku v kategorii beletrie.
Büchnerovu cenu včera získala spisovatelka Terézia Mora. Přestože se narodila v Maďarsku, píše v němčině, do níž přeložila třeba prózy Pétera Esterházyho.
Ivan Wernisch je pátým Čechem, který obdržel jedinou mezinárodní literární cenu udílenou v Česku.
"Ten den, kdy mi Nějaký McNěkdo namířil zbraň na prsa, řekl mi číčo a pohrozil, že mě zastřelí, byl tentýž den, kdy zemřel mlékař," začíná román, jenž včera získal Man Bookerovu cenu.
Vlivný hlas z Karibiku, spisovatelka Maryse Condéová, se stala první a zřejmě poslední laureátkou Nové ceny za literaturu. Tu udělila stovka švédských osobností místo letos vynechané Nobelovy ceny za literaturu.
Prestižní knižní Man Bookerovu cenu může poprvé získat komiksový román. Nominován za svou novou prózu je také Michael Ondaatje, jenž už ocenění získal díky Anglickému pacientovi.
Básník Ivan Wernisch, který vloni oslavil pětasedmdesátiny, už získal Státní cenu za literaturu i Literu za nakladatelský čin. Letos k nim přidá Cenu Franze Kafky.
Knihou roku na cenách Magnesia Litera se včera stala Opuštěná společnost od novináře a šéfredaktora týdeníku Respekt Erika Taberyho. Porazil tak třeba prozaickou matadorku Petru Soukupovou nebo svého redakčního kolegu Marka Švehlu, jehož životopis Magor a jeho doba už koncem loňského roku vyhrál knižní anketu Lidových novin – a včera tomuto novináři s mnohaletou praxí trochu podivně vynesl i titul Objev roku.
Pro nejznámější české knižní ceny Magnesia Litera si ve středu večer na Novou scénu Národního divadla přišli dva autoři týdeníku Respekt, šéfredaktor Erik Tabery a novinář Marek Švehla. Uspěla také polemika Patrika Ouředníka s názory Tomáše Halíka nebo próza Josefa Pánka vykreslující boj českého vědce s předsudky.
Stejnou pozornost si zaslouží spisovatelé, básníci, překladatelé, nakladatelé i vědci a teoretici - to je heslo knižních cen Magnesia Litera, které se dnes večer budou předávat již posedmnácté.
Letošní Státní ceny a Ceny ministerstva kultury dostali spisovatel Jáchym Topol, překladatelka Eva Kondrysová, tanečník a choreograf Petr Zuska, hudební skladatel Petr Kotík, architektka Věra Machoninová, filmový producent a pedagog Jaromír Kallista, scenárista Jiří Brdečka a typograf Jan Solpera.
Kanadská spisovatelka a autorka populární dystopické knihy Příběh služebnice převzala v Praze Cenu Franze Kafky. Při té příležitosti s novináři včera mluvila i o své nejnovější knize Kus temnoty, což je adaptace Shakespearovy Bouře, a také o internetové generaci, již svými úvahami o aktuálním dění oslovuje.
Spisovatelka Margaret Atwoodová přijíždí do Prahy představit svou nejnovější knihu Kus temnoty, v níž originálně interpretovala divadelní romanci Bouře od Williama Shakespeara.
