Büchnerovu cenu získala Terézia Mora. Maďarská rodačka píše romány v němčině

Kultura Deutsche Welle, Kultura
28. 10. 2018 8:00
Büchnerovu cenu včera získala spisovatelka Terézia Mora. Přestože se narodila v Maďarsku, píše v němčině, do níž přeložila třeba prózy Pétera Esterházyho.
Terézia Mora roku 2004 navštívila Prahu, přijela na pozvání Goethova institutu.
Terézia Mora roku 2004 navštívila Prahu, přijela na pozvání Goethova institutu. | Foto: Peter von Felbert

Prestižní německou Cenu Georga Büchnera, jež bývá označována za jedno z nejdůležitějších německých literárních ocenění, obdržela Terézia Mora. V Maďarsku narozená autorka píše německy, informuje stanice Deutsche Welle.

Mora cenu převzala včera na ceremoniálu v německém městě Darmstadt. "Ve svých románech a příbězích se zaměřuje na outsidery a lidi, kteří přišli o domov, na nejisté existence a osoby, jež cosi hledají. Těmito tématy drží prst na tepu doby," vysvětlili porotci, každoročně vybírající autora, jenž podle nich nejvýrazněji přispěl německému kulturnímu životu.

Mora se narodila roku 1971 v západomaďarské Šoproni, která je oficiálně dvojjazyčná, jakkoliv Němců zde žije menšina. Díky bilingvní rodině dívka odmalička mluvila německy i maďarsky. Roku 1990, hned po pádu železné opony, se z maďarského venkova přestěhovala do Berlína.

"Když se v srpnu 1989 konal na hranicích panevropský piknik, po jehož ukončení utekly desítky východních Němců do Rakouska, byla jsem právě na cyklistickém výletě na jihu Maďarska," vzpomínala Mora v rozhovoru pro Lidové noviny. "Když jsem se vrátila do Šoproně, všude stály trabanty, a když jsem se v autobuse bavila se svým německým přítelem, sklonila se k nám nějaká paní a zeptala se: 'Chcete utéct na Západ?' V tu chvíli mi bylo jasné: teď něco definitivně končí. Byl to velký, historický moment."

V německé metropoli Mora žije dodnes, studovala zde hungaristiku a divadelní vědu, později scenáristiku. Živí se mimo jiné jako překladatelka - z maďarštiny do němčiny převedla několik děl Pétera Esterházyho, který se o ní pochvalně zmiňoval v rozhovorech.

Büchnerova cena není její první, v minulosti již Mora získala Cenu Ingeborg Bachmannové nebo ocenění Lipského knižního veletrhu. Když roku 2004 navštívila Prahu, hovořila mimo jiné o svém oblíbeném Bohumilu Hrabalovi. "Přitahuje mě jeho drzost a humor. Mám pocit, že Hrabal byl anarchista, velmi svobodný autor. Současně mě dojalo, jak se v pozdním díle odkrývá, mám pocit, že ty pozdní texty píše někdo, kdo trpí depresemi stáří," poznamenala.

Terézia Mora debutovala roku 1999 sbírkou povídek z maďarsko-rakouského pohraničí nazvanou Seltsame Materie (Podivná hmota). K jejím nejznámějším prózám patří Der einzige Mann auf dem Kontinent (Jediný muž na kontinentu), Das Ungeheuer (Netvor), za nějž roku 2013 získala Německou knižní cenu, a také její první plnohodnotný román Den co den. Ten roku 2007 vydalo nakladatelství Odeon v překladu Tomáše Dimtera, jenž byl za převod do češtiny posléze nominován na Cenu Josefa Jungmanna.

Námětem románu Den co den, nazvaného podle básně Ingeborg Bachmannové, jsou osudy mladého člověka, který nechce válčit a utíká odkudsi z jihovýchodní Evropy, snad Balkánu, do blíže neurčeného německého velkoměsta. Vrátit se nemůže, doma by byl stíhán pro dezerci. Sociálně "nepřizpůsobivý" protagonista se pohybuje na kraji společnosti, přespává, kde to jde, navštěvuje pochybné podniky a navenek vykazuje minimum snahy, jakkoliv jde o vzdělaného muže hovořícího deseti jazyky. Když se dostane do Německa, potýká se s vlastní sexuální orientací či experimentuje s drogami.

Román Den co den vyšel roku 2007 v českém překladu Tomáše Dimtera.
Román Den co den vyšel roku 2007 v českém překladu Tomáše Dimtera. | Foto: Odeon

"Terézia Mora vystavěla román na hrdinovi, jenž nikam nepatří, nepatřil do země, již opustil, ani do té, kam doputoval. Nezapadá ani mezi emigranty, ani mezi většinu. V každém prostředí je odnikud. Stal se z něj pozorovatel, který nechce pozorovat, neviditelný, jenž je vidět," napsal o knize týdeník Respekt.

Büchnerova cena, spojená s šekem na 50 tisíc eur, je udílena od roku 1923 a jmenuje se po hesenském spisovateli z 19. století Georgu Büchnerovi. Laureáty určuje porota složená z členů Německé akademie pro jazyk a literaturu, jíž je Terézia Mora také členkou.

Čtyři laureáti Büchnerovy ceny později získali Nobelovu cenu za literaturu - Günter Grass, Heinrich Böll, Elias Canetti a Elfriede Jelineková. V posledních letech Büchnerovu cenu obdrželi Rainald Goetz, Marcel Beyer a naposledy vloni básník Jan Wagner.

 

Právě se děje

před 2 minutami

V Kongu po nehodě autobusu s cisternou převážející benzín uhořelo 33 lidí

V provincii Kwango na západě Konga při střetu autobusu s cisternou převážející pohonné hmoty uhořelo 33 lidí. Cisterna směřovala po jednom z hlavních tahů do metropole Kinshasy, zjistila agentura AFP z policejních zdrojů. Pozůstatky obětí dopravní nehody v pondělí ráno pohřbili.

"V noci ze soboty na neděli uhořelo 33 lidí při velkém požáru způsobeném kolizí rozměrného vozidla přepravujícího pohonné hmoty a přeplněného autobusu," uvedlo vedení místní policie. "Mohli jsme vyzvednout jen lebky, zbytek těl se nepodařilo najít. S úctou jsme je pohřbili dnes ráno," uvedl další policejní zdroj.

Dopravní nehody s četnými oběti na životech jsou v Kongu poměrně časté, na vině je špatný technický stav mnoha vozidel i silnic nebo opilí řidiči, někdy též bez potřebných znalostí. V říjnu 2018 na trase mezi Kinshasou a Matadi taktéž havarovala cisterna, při nehodě tehdy zemřelo 53 lidí. Tragickou bilanci 230 obětí měla nehoda cisterny v roce 2010.

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

Do Litvy dorazil rekordní počet migrantů, EU přislíbila Vilniusu miliony eur

Představitelé Evropské unie přislíbili Litvě miliony eur na pomoc s řešením migrační krize, z jejíhož rozpoutání pobaltská země obviňuje režim sousedního Běloruska a jeho autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Informovala o tom agentura AP s tím, že do Vilniusu v neděli přicestovala eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová. Ve stejný den překročilo hranici mezi Běloruskem a Litvou rekordních 287 migrantů, což je přibližně třikrát více než za celý loňský rok.

"Je to provokace Lukašenkova režimu. Musíme ukázat, že na území EU není volný vstup," prohlásila Johanssonová. "Litva, EU a státy Schengenu musí zabránit ilegálnímu vstupování do této oblasti. Proto my, celá Evropská unie, podporujeme Litvu, aby bránila naší společnou vnější hranici s Běloruskem," prohlásila zástupkyně unijní exekutivy před novináři.

Litevská pohraniční stráž letos zadržela 3832 migrantů, přičemž za celý loňský rok jich bylo 81. Více než dvě třetiny příchozích tvoří podle litevských úřadů Iráčané. Irácké aerolinie zvýšily od tohoto měsíce počet letů z Bagdádu do Minsku ze dvou na čtyři týdně a do běloruské metropole zavádějí spoje z dalších iráckých měst - Basry, Irbílu a Sulajmáníje, napsala AP.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Deník N žaluje Zemanovu kancelář, protože neposkytuje informace některým médiím

Deník N podal žalobu na Kancelář prezidenta republiky kvůli tomu, že od konce května odmítá poskytovat informace některým médiím. V prohlášení na svém webu v pondělí list uvedl, že prezidentská kancelář je úřad jako každý jiný a nemůže si vybírat, zda bude plnit své povinnosti a dodržovat zákony. Mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček napsal, že mu krok deníku "nestojí za jednu jedinou reakci".

Zdroj: ČTK
Další zprávy