Man Bookerovu cenu získal román o ženě obtěžované mlékařem, který nenosí mléko

Reuters Kultura Reuters, AP, Guardian, Kultura
17. 10. 2018 7:38
"Ten den, kdy mi Nějaký McNěkdo namířil zbraň na prsa, řekl mi číčo a pohrozil, že mě zastřelí, byl tentýž den, kdy zemřel mlékař," začíná román, jenž včera získal Man Bookerovu cenu.
Anna Burnsová cenu převzala v londýnském Guildhallu, historické budově někdejší radnice.
Anna Burnsová cenu převzala v londýnském Guildhallu, historické budově někdejší radnice. | Foto: Reuters

Man Bookerovu cenu pro nejlepší anglickojazyčnou prózu roku poprvé obdržela severoirská spisovatelka: šestapadesátiletá Anna Burnsová byla oceněna za svůj třetí román nazvaný Milkman (Mlékař). Včera večer o tom informovali pořadatelé. Burnsová je první ženskou laureátkou ocenění od roku 2012, kdy uspěla Hilary Mantelová s titulem Předveďte mrtvé.

Foto: Reuters

Vítězná próza Milkman se zřejmě odehrává v 70. letech minulého století za časů nepokojů v Ulsteru, prostředí je ale v knize jen naznačené. Podle recenzentů by se klidně mohlo jednat o příběh z libovolného represivního režimu někdejšího východního bloku či diktatury salazarovského typu. Podle agentury AP je text energickým příběhem o mužích, ženách a moci. Vypráví jej osmnáctiletá dívka, prostřední dcera typické rodiny, jež byla v dospívání pronásledovaná starším mužem. Ten využíval rodinných vazeb, společenské situace i politické příslušnosti k tomu, aby hrdinku sexuálně obtěžoval.

"Ten den, kdy mi Nějaký McNěkdo namířil zbraň na prsa, řekl mi číčo a pohrozil, že mě zastřelí, byl tentýž den, kdy zemřel mlékař," stojí v první větě románu, jenž se ohlíží právě za tímto vztahem.

Na dívku doráží ženatý muž označovaný jako mlékař, přestože tuto práci podle všeho nevykonává a zřejmě náleží k polovojenské skupině. Za mlékaře se jen vydává, aby měl do města přístup a dívku mohl obtěžovat. Neustále ji pronásleduje, nabízí odvoz v autě, v jednu chvíli dokonce vyhrožuje, že zabije jejího chlapce.

Protagonistka mlékaře odmítá, přesto se po městě záhy rozkřikne, že s ním má pletky. "Ale já s mlékařem pletky neměla. Mlékař se mi nelíbil, mlékař mě děsil a pletl mi hlavu tím, jak mi byl neustále v patách a snažil se něco začít. Nevím, komu nosil mléko. Nám ne. Divila bych se, kdyby vůbec někomu. Žádné mléko neobjednával. Nikdy s sebou žádné neměl," líčí hrdinka románu.

"Každý pracovní den, za deště i slunce, za střelby i bomb, za příměří i nepokojů, jsem si cestou domů nejraději četla novou knihu," říká o sobě hrdinka románu. "Nejčastěji knihu z 19. století, protože mně se knihy z 20. století nelíbily, protože se mi nelíbilo ani 20. století. Když nad tím dnes přemýšlím, tuším, že mlékař to vše musel vědět."

Předseda poroty Kwame Anthony Appiah uvedl, že témata, jimiž se kniha Burnsové zabývá, jsou v éře kampaně #MeToo aktuální a mohou pomoci pochopení kauzy. "Myslíme si ale, že přetrvá, není totiž o něčem, co se odehrává jen teď," řekl porotce. "Nic podobného jsme nikdy nečetli. Burnsové vysoce charakteristický hlas se vzpírá konvenčnímu myšlení i formě," dodal.

Na vyhlášení vítězů komise zdůraznila, že román je psán až experimentálním jazykem v dlouhých odstavcích a s detailními popisy. Své postavy autorka označuje jen přezdívkou, jejich jména se čtenář nedozví. Hrdinka tak je jen "prostřední dcerou", svému násilnému stalkerovi říká Nějaký McNěkdo, svému klukovi "skoro-přítel" a sobě v takových případech "skoro-přítelkyně".

"Když jsem se postavám snažila dát jména, ta kniha přestávala fungovat. Souvisí to s obavou, aby člověk mluvil napřímo a přiznal, kým je. Ve chvíli, kdy se postavy představovaly jménem, ten příběh ztrácel sílu a atmosféru," vysvětlila své rozhodnutí autorka, která prý při psaní vycházela z vlastních zkušeností.

Man Bookerovu cenu spisovatelce Burnsové předala Camilla, vévodkyně z Cornwallu.
Man Bookerovu cenu spisovatelce Burnsové předala Camilla, vévodkyně z Cornwallu. | Foto: Reuters

Burnsová se narodila v Belfastu. "To knihu zásadně ovlivnilo, že jsem mohla psát o společnosti ovlivněné dlouhodobým násilím, o životě pod neustálým tlakem, a jak si lidé na tuto situaci zvykají a berou ji za normální," říká. "Při psaní mě vždy zajímá, jak je využívána moc, a to k osobním i společenským cílům."

Spisovatelka se z Belfastu ve druhé polovině 80. let přestěhovala do Londýna. Svou první prózu No Bones publikovala roku 2001 a byla za ni nominována na Orange Prize. Roku 2007 vydala ještě druhý román Little Constructions.

Na včerejším ceremoniálu Burnsová řekla, že od té doby se živila mimo jiné komerčními zakázkami a přeprodejem realit, dnes žije v hrabství Východní Sussex. "Zaplatím dluhy a z toho, co mi zbude, budu žít," odpověděla podle deníku Guardian na dotaz, jak naloží se sumou 50 tisíc liber, v přepočtu 1,5 milionu korun, kterou vítěz Man Bookerovy ceny získává.

Kromě toho ale Man Bookerova cena laureátovi obvykle přináší prudký nárůst prodejů knih. Vítězný román Burnsové publikovalo nakladatelství Faber & Faber, do češtiny zatím přeložen nebyl.

Vítěze prestižního ocenění porota vybrala z šestice finalistů. Kromě Burnsové mezi nimi figurovali ještě další dva Britové. Favorit sázkařů Robin Robertson se do výběru dostal díky románu ve verších The Long Take (Dlouhý záběr), který se zabývá násilím a sociálními rozdíly v dnešní Americe. Sedmadvacetiletá Angličanka Daisy Johnsonová byla s knihou Everything Under nejmladší finalistkou v historii ceny.

Ke třem Britům se ve finálové šestici připojili tři spisovatelé ze Severní Ameriky. Kanaďanka Esi Edugyanová porotu zaujala románem o uprchlém otrokovi Washington Black. Richarda Powerse z USA porota do užšího výběru nominovala díky ekologické sáze The Overstory, která vypráví o stromech a lidech. Poslední nominovanou byla Američanka Rachel Kushnerová, autorka románu z drsného prostředí ženské věznice The Mars Room (Místnost Mars).

Ocenění je udělováno od roku 1969, původně bylo vyhrazeno spisovatelům z Británie, Irska a zemí britského Společenství. Američanům se cena otevřela v roce 2014 a od té doby už má dva zámořské vítěze - Paula Beattyho, jehož oceněný román Zaprodanec již vyšel v českém překladu, a George Saunderse za titul Lincoln in the Bardo.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Kosovo bude bojkotovat předání Nobelovy ceny Handkemu

Kosovo se rozhodlo bojkotovat slavnostní předání Nobelovy ceny za literaturu Rakušanovi Peteru Handkemu, který je kritizován kvůli prosrbským postojům za války v bývalé Jugoslávii. Ceremoniál se uskuteční příští týden ve Stockholmu a kosovský velvyslanec se nezúčastní "kvůli kontroverznímu Peterovi Handkemu, který je přítelem a stoupencem Miloševičovy politiky", jak informoval kosovský ministr zahraničí. Handke roku 2006 vystoupil na pohřbu bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. Toho předtím navštívil ve vězení v Haagu. Kosovo je bývalou jihosrbskou provincií. Právě Miloševičovi je připisována hlavní role při rozdmýchávání nacionalistických vášní v 90. letech minulého století a rozpoutání několika válek v oblasti bývalé Jugoslávie, mimo jiné právě v Kosovu.

Zdroj: AFP/ČTK
Další zprávy