V roce 1974 byl Josef Koudelka teprve čtvrtým rokem v emigraci, když se stal členem prestižní agentury Magnum a dostal nabídku na výstavu v newyorském Muzeu moderního umění. Pro jiného fotografa by to byl splněný sen. Koudelka požádal o pár měsíců posunutí a přehlídku svých děl ve slavné instituci pak ani nenavštívil.
Zažil více válek než leckterý voják. Jeho zbraní byl ale fotoaparát, kterým zachycoval krutost občanských i světových konfliktů. Maďarský rodák Robert Capa vystupoval pod pseudonymem, aby získal uznání v západních zemích. Pro dobrou fotografii se vydal i do "mlýnku na maso" při spojeneckém vylodění v Normandii. Před 70 lety se mu ale stala osudnou válka v Indočíně, kde šlápl na minu.
Měla to být jednodenní túra středoamerickou panamskou džunglí. Když se ale Kris spolu se svou kamarádkou Lisanne nevracely, po dívkách z Nizozemska bylo vyhlášeno pátrání. Jejich ostatky se našly v neprostupné džungli až po dvou měsících a ani po deseti letech od incidentu není zcela jisté, co mladé dívky v pralese potkalo.
Kotě, které uvízlo ve skulině ve zdi, kůň který tak trochu ztratil hlavu, nebo pes, kterému vlají kudrliny ve větru úplně stejně jako jeho paní. To jsou některé z třiceti snímků, které letos postoupily do finále soutěže o nejvtipnější světovou fotku domácích mazlíčků. Soutěž Comedy Pet Photography Awards se zároveň snaží pomáhat charitativním organizacím, které se starají o opuštěná zvířata.
Použití barev v dokumentární fotografii nebylo v osmdesátých letech v Československu běžné ani doporučované. Na pražské FAMU před ním někteří vyučující studenty dokonce varovali. Právě v té době začal s barevnou dokumentární fotografií velmi invenčně pracovat Vladimír Birgus. V podcastu Za závěrku vypráví nejen o tom, ale také o svém působení v roli historika fotografie a pedagoga.
Kolem roku 1850 umělci běžně malovali akty a pařížská smetánka je obdivovala na výstavách Salonu. Když však Felix Jacques Moulin začal fotografovat nahé ženy, setkal se s jinou reakcí. Zatkla ho policie, soud jeho díla označil za obscénní a poslal ho v roce 1851 na měsíc do vězení. Dnes jsou Moulinovy snímky ve sbírkách nejslavnějších galerií světa a dočkaly se i přirovnání k Boticelliho Venuši.
Po zlaté horečce, která zasáhla americké Colorado v roce 1859, přišla o třicet let později druhá vlna honby za bohatstvím. Zatímco první proud zlatokopů mířil do okolí hory Pike's Peak, ten druhý směřoval ke Cripple Creeku. Unikátní snímky v této fotogalerii byly pořízeny právě v době druhé vlny, spadající do let 1890-1910. Pojďte se podívat do drsně krásné krajiny kovbojů, osadníků a zlatokopů.
Člověk a maska v jejích nejrůznějších podobách. Fenomén prolínající se celou historií lidstva dlouhodobě zkoumá portrétní fotograf Vojtěch Vlk. Jeho nejnovější výstava v pražském klubu Rock Café se zaměřuje na masky v hudbě. Na velkoformátových černobílých i barevných snímcích najdeme Michaela Kocába, Janu Uriel Kratochvílovou nebo třeba Václava Noida Bártu z metalové skupiny Dymytry.
"Když vidíš fotografii, kde jsou čtyři vojáci v posteli skoro oblečení a vedle nich leží pod peřinami dvě venkovské holky, hned si představuješ, co se asi stalo potom," přemýšlí v podcastu Za závěrkou fotograf a kurátor Jaroslav Kučera nad jedním ze snímků, které nám zanechali čeští fotografové první světové války. Jsou mimořádně cenné, protože ukazují každodenní život na frontě a v jejím okolí.
Tam, kde je člověk bez obrazotvornosti slepý, viděl Vilém Reichmann neuvěřitelné věci. Škrábanec na zdi, oprýskaný nátěr nebo obyčejný patník, dobrý leda coby zápisník pro procházející psy, to vše bylo pro brněnského fotografa téma, které dokázal rozpracovat v nečekaně poutavých souvislostech. Ponořte se do jeho poetických obrazů, které jsou k vidění na výstavě Každá věc je počátkem básně.
V sedmadvaceti měl našlápnuto k úžasné kariéře. Byl výborný ekonom a lanařila ho Světová banka. Jistotu a skvělý plat vyměnil za riziko, nebezpečí a opakovaná setkání s utrpením a smrtí. Učaroval mu pohled přes hledáček fotoaparátu. Dnes je osmdesátiletý Sebastião Salgado jednou z největších hvězd fotografie. Minulý týden mu v Londýně udělili cenu za celoživotní přínos.
Moravská galerie v Brně otevřela retrospektivu přední dokumentární fotografky Dagmar Hochové, jejíž pozůstalost spravuje. Výstava v Pražákově paláci začala minulý týden, potrvá do 29. září. Hochovou ukazuje nejen jako pozorovatelku dětských her, což byla její nejznámější poloha, ale také coby portrétistku významných osobností nebo dokumentaristku změny režimu v roce 1989.
Říkají mu Vlak smrti. Nebo také Bestie. Do nákladních vagonů naskakují tisíce lidí, kteří se pokoušejí překonat oblast Mexika a dostat se do USA. Vlak si už vyžádal mnoho obětí, které se zranily či přišly o životy při naskakování nebo během jízdy. Životy lidí, kteří se pokoušejí utéci za lepším životem, se zabývá fotograf Alejandro Cegarra, jehož dlouhodobý projekt zvítězil na World Press Photo.
Dokument o inuitských ženách, které proti své vůli přišly o možnost mít děti, přinesl francouzské fotografce Juliette Pavyové absolutní vítězství v jedné z největších a nejprestižnějších fotosoutěží světa. Porota Světových fotografických cen jí v Londýně udělila titul "fotograf roku". Ve fotogalerii přinášíme také snímky dalších finalistů soutěže, kteří o prestižní cenu bojovali.
Ostrov Isle de Jean Charles ležící u pobřeží americké Louisiany byl ještě v roce 1955 sedmnáct kilometrů dlouhý a osm kilometrů široký. Dnes má kvůli stoupající hladině oceánu a škodám způsobeným hurikány délku tři kilometry a šířku 400 metrů. Fotografka Sandra Mehlová, oceněná čestným uznáním na soutěži World Press Photo, vypráví svými snímky příběh ostrova i jeho obyvatel, kteří přišli o domovy.
Jmenovali se Jindřich Bišický, Gustav Brož, Jan Myšička, Karel Neubert a Jenda Rajman. Pět českých vojáků, kteří prožili dramatické chvíle bojů první světové války. Zároveň to bylo pět vynikajících fotografů, kteří zaznamenali naprosto unikátní svědectví o tom, jak se žilo na frontě a v její blízkosti. Nyní lze jejich snímky vidět v mělnické galerii Ve Věži.
Černobílé fotografie odrážející život v dobách totality umocňuje zvuk projevu komunistického prezidenta Gustava Husáka nebo dobové písně Karla Gotta. V protikladu k nim další snímky ukazují výjevy ze světa na druhé, svobodné straně železné opony. V pražské galerii Czech Photo Centre právě začala výstava Vladimíra Birguse Černá a bílá. Na tu brzy naváže výstava Červená a modrá v Leica Gallery.
Titul Osobnost české fotografie, kterou každoročně uděluje Asociace profesionálních fotografů, získal prezident pořádající asociace Jan Pohribný. Za dlouhodobý přínos fotografii dostal cenu fotograf Tono Stano. Fotografickou publikací roku se stala kniha I believe Alžběty Jungrové.
Před sedmdesáti lety zemřel Auguste Lumiére, který s bratrem Louisem vynalezl nejen kinematograf, ale také barevnou fotografii vytvářenou takzvaným autochromovým procesem. Díky tomu se fotografovalo barevně už před více než sto lety. Na vybrané autochromové snímky z celého světa se můžete podívat v naší fotogalerii. Najdete na nich mimo jiné i mladého budoucího československého prezidenta Beneše.
Zemití, pohostinní lidé. Vstřícnost a klid. Tradice uchované v každodenním životě, výtečné víno a srdečná pohostinnost. Těmito slovy vzpomíná fotograf Kevin V. Ton na Moldavsko. Do této malé a chudé země sevřené mezi Rumunskem a Ukrajinou poprvé zavítal na jaře roku 2019 a nakonec v ní během několika návštěv pobyl bezmála dva měsíce. Nyní své snímky představuje na výstavě Mlčenlivá krajina.
