Před 77 lety spáchal sebevraždu nacistický zločinec a antisemita Heinrich Himmler. Velitel nechvalně známých jednotek SS a šéf gestapa prokousl na útěku kyanidovou kapsli.
Přesně před 60 lety došlo v Chile k nejsilnějšímu zaznamenanému zemětřesení v dějinách lidstva. Země se poprvé otřásla odpoledne 22. května 1960. Zemětřesení o síle 9,5 stupně Richterovy škály následně vyvolalo několik vln tsunami, největší dosahovala výšky až 25 metrů. Ta hlavní dorazila přes celý Tichý oceán až do Japonska. Odhaduje se, že v Chile zemřelo dva až sedm tisíc lidí.
Po týdnech karanténních opatření se řada zemí po celém světě pomalu vrací k životu. Provoz obnovují i firmy, které ale musí při návratu zaměstnanců na pracoviště myslet na hygienická opatření. Pracovníci jsou často vybaveni rouškami nebo ochrannými štíty a od ostatních kolegů se drží v bezpečné vzdálenosti, což by mělo výrazně snížit možnost vzájemné nákazy. Někdy to však vypadá i poněkud humorně.
Před 75 lety, na konci druhé světové války, američtí vojáci dostali za úkol osvobodit z území okupovaných Čech 200 válečných zajatců. Pak však zjistili, že v nedalekém hostouňském hřebčíně jsou i stovky vzácných koní. Tak vznikla operace Cowboy, během níž američtí kavaleristé zachránili na západě Čech celkem 650 koní. Od roku 2006 se zde američtí vojáci pravidelně účastní pamětních akcí.
18. května 1920, tedy před 102 lety, se v rodině Wojtylů narodil Karol Józef, budoucí 264. papež. Připomeňte si na unikátních snímcích jeho život.
V roce 1905 byla uprostřed Mohavské pouště ve státě Nevada založena osada Las Vegas. O rok později zde vznikl první hotel a roku 1911 se stalo samostatným městem. K největšímu rozmachu došlo ve 30. letech díky legalizaci hazardních her v Nevadě a otevření Hooverovy přehrady v roce 1936. I dnes je město slavné svou nikdy nekončící zábavou. Podívejte se, jak vznikalo.
Většina víceméně radostných válečných či poválečných fotografií volyňských Čechů nesvědčí o jejich strastiplných osudech. Mnozí z nich si mysleli, že nic horšího než válka je už nemůže potkat. Mýlili se. Bojovali proti nacismu, a přesto za nimi slídila po válce StB. Další pak skončili v uranových dolech. O poměrech v Sovětském svazu toho totiž věděli až příliš a nenechávali si to pro sebe.
13. května 1981 se turecký atentátník Mehmet Ali Agca na vatikánském náměstí Sv. Petra pokusil zabít papeže Jana Pavla II. Karola Wojtylu (jak zní papežovo občanské jméno), který by v pondělí 18. května oslavil 100. narozeniny, zasáhly čtyři střely, ze svých zranění se ale dokázal zotavit. Atentátníkovi, jehož motivy jsou dodnes nejasné, útok odpustil a přimluvil se za jeho propuštění z vězení.
Za Rudou armádou postupovaly v květnu 1945 na Prahu oddíly sovětské kontrarozvědky SMERŠ. Do gulagů odvlékaly stovky ruských emigrantů, nezachránilo je ani československé občanství. Nabízíme příběhy některých z nich.
Vítězem prestižní Pulitzerovy ceny za fotografické zpravodajství se letos stal tým agentury Reuters, který pracoval na pokrytí protivládních protestů v Hongkongu. Vítězné snímky si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Pátého května 1945 vypuklo pražské povstání proti nacistům. Špatně vyzbrojeným povstalcům významně pomohli vlasovci, sovětští zajatci, kteří bojovali na straně Německa proti SSSR. Chtěli si probít cestu až do amerického zajetí. Podívejte se na unikátní snímky vlasovců v Praze.
Při květnovém povstání proti německým okupantům v květnu 1945 padlo podle výzkumů posledních let 2936 lidí. Minimálně. Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.
„Antonio Montana,“ představuje se v úvodu filmu Zjizvená tvář snědý mladík. Jeho obrovské, temné oči těkají, magnetizují okolí. Jejich majitel Al Pacino, jeden z nejtalentovanějších žijících herců, tuto sobotu slaví osmdesátiny.
Hubbleův dalekohled je jedním z největších vědeckých úspěchů lidstva, zařízení na oběžné dráze kolem Země dokázalo vědcům nabídnout obrazy z dalekého vesmíru a nahlédnout tak do historie kosmu. Díky teleskopu, který 24. dubna 1990 vynesl na orbitu raketoplán Discovery, astronomové nejen získali úchvatné snímky, ale také dokázali potvrdit řadu teorií.
Občas srovnáváme nynější pandemii se španělskou chřipkou. Jenže to byla jiná nemoc i jiný svět. Na snímcích to vypadá občas podobně jako dnes: roušky, plné nemocnice, zavřené školy a divadla. Jenže tehdy to bylo mnohem horší. Končila světová válka, mnohde panoval hlad, neexistovala antibiotika, a úmrtnost byla velmi vysoká. Unikátní snímky dovolují nahlédnout do ulic a nemocnic v letech 1918-1920
Před 78 lety se na kontinentě vedla finální bitva, která vedla ke konci druhé světové války v Evropě. Boje o Berlín. Podívejte se na snímky, které zachycují bombardování hlavního města nacistické říše, postup sovětských vojsk i pád Říšského sněmu.
Brasílii navrhl architekt Lúcio Costa na popud prezidenta s českými kořeny Juscelina Kubitscheka. Představitel jihoamerické země chtěl, aby výstavba byla hotová do konce jeho volebního mandátu. Ke stavbě zburcoval i veřejnost. Od roku 1960 je metropole nejen hlavním městem Brazílie, ale také krásnou ukázkou modernistického pojetí světa. Podívejte se, jak se plnil sen nezávislé země.
Ještě měsíc před koncem druhé světové války to v protektorátu Čechy a Morava vypadalo, jako kdyby tu nacisté měli vládnout navěky. Zvláště pak na Valašsku, ale i v jiných místech stupňovala komanda SS teror k až zvrácené brutalitě. Jeho obětí se před 76 lety stali lidé z Ploštiny, Prlova, Javoříčka či Vařákových Pasek. Připomeňte si tehdejší události v naší galerii.
Když v dubnu roku 1945 postupovaly americké jednotky územím Hitlerovy třetí říše, část vězňů koncentračního tábora Buchenwald nečekala a dozorcům se sama vzepřela. Jejich utrpení pak Američané ukázali světu i německým civilistům. Podívejte se na dobové snímky, které připomínají hrdinství vězňů kdysi největšího německého koncentračního tábora.
Před 79 lety, 13. dubna 1943, nacisté oznámili v rozhlase, že našli ukryté masové hroby u Katyně. V roce 1940 zde sovětská komanda NKVD povraždila 22 tisíc polských vojáků a příslušníků inteligence. Tito váleční a civilní zajatci byli podle vedení NKVD "nežádoucí", protože smýšleli nepřátelsky o Sovětském svazu a komunismu. Událost se zapsala do dějin jako katyňský masakr.
