Unikátní historické fotky: Tak se stavěla bazilika Sacré-Cœur na Montmartru

Unikátní historické fotky: Tak se stavěla bazilika Sacré-Cœur na Montmartru
Mohutná sněhobílá bazilika Sacré-Coeur (chrám Nejsvětějšího srdce), obdivovaná i zatracovaná stavba, vznikla jako reakce na prohranou prusko-francouzskou válku. Základní kámen chrámu v byzantsko-románském slohu byl položen před 145 lety, 16. července 1875. Na staveniště baziliky dělníci vybudovali koleje, aby se tam lépe dostával materiál.
Letecký pohled na Paříž z počátku 60. let od fotografa Henrarda Rogera.
Ulice Cortot v době výstavby baziliky.
Abadie se finálních prací nedožil, na projektu se vystřídalo šest dalších architektů, přičemž každý ho trochu pozměnil. Chrám byl vysvěcen v říjnu 1919.
Foto: Musées de la ville de Paris / Public domain
Dan Poláček Magdaléna Daňková Tomáš Vocelka Dan Poláček, Magdaléna Daňková, Tomáš Vocelka
16. 6. 2020 6:20
Jeden z největších turistických hitů Paříže, bazilika Sacré-Cœur na Montmartru, právě slaví 145 let od okamžiku, kdy byl položen její základní kámen. A protože se začala stavět v době, kdy už se fotografovalo, existují z doby její stavby jedinečné snímky. Dochovaly se zejména v archivu Muzeí města Paříže a díky nim se můžeme podívat, jak to v době stavby vypadalo.

Když se řekne Paříž, většině turistů se vybaví Eiffelova věž, katedrála Notre Dame a bazilika Sacré-Cœur (tedy bazilika Nejsvětějšího Srdce Ježíšova) na Montmartru.

Ačkoliv je bazilika jednou z nejslavnějších pařížských památek, není nijak zvlášť stará - začala se stavět jen pár let před Eiffelovkou, přesněji řečeno 16. června 1875, kdy byl položen její základní kámen. 

Baziliku navrhl architekt Paul Abadie ve stylu, v němž se mísí vlivy byzantského a románského slohu. Stavba se ovšem protáhla, byla hotova až v roce 1914. Pak se vše kvůli první světové válce zastavilo a první bohoslužby zde byly zahájeny v mírovém roce 1919. 

Snímky z doby, kdy se bazilika stavěla, jsou z větší části k nalezení v archivu Muzeí města Paříže. Tato instituce před několika měsíci zveřejnila svůj digitalizovaný archiv starých fotografií a díky tomu máme možnost prohlédnout si, jak Montmartre v době stavby vypadal a jak se měnil jeho vzhled.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Vítkovice sestupují z druhé ligy

Fotbalisté Vítkovic v dnešním utkání 28. kola prohráli 1:3 ve Varnsdorfu a jsou prvním sestupujícím z druhé ligy. Slezané mají dvě kola před koncem na příčky zajišťující záchranu nesmazatelnou ztrátu osmi bodů. Domácí naopak opustili sestupové pásmo.

Varnsdorf do důležitého souboje vstoupil velmi rázně a už v deváté minutě vedl 2:0 po brankách Schöna s Ondráčkem. Po přestávce přidal třetí gól Breda a hosté už jen v nastavení snížili. Varnsdorf se tak po šesti kolech dočkal vítězství a přiblížil se záchraně.

Dvě kola před koncem je Varnsdorf s 25 body těsně nad sestupovým pásmem na čtrnácté příčce a od patnáctého Sokolova ho dělí dva body. Poslední Vítkovice jsou se 17 body už bez šance a po čtyřech letech mají namířeno do třetí nejvyšší soutěže MSFL.

před 40 minutami

D6 na 5. km u Hostivice uzavřela ve směru na Karlovy Vary nehoda tří aut, sedm lidí utrpělo lehká zranění. Dálnice je kvůli nehodě uzavřena.

před 1 hodinou

Dánsko povolilo obnovení prací na plynovodu Nord Stream 2

Dánsko dnes vydalo povolení, aby projekt plynovodu Nord Stream 2 mohl dokončit poslední úsek potrubí v dánských vodách. Kodaň tak odstranila hlavní překážku k dokončení projektu, který už byl několikrát zpožděn a kterým se má přepravovat ruský zemní plyn do Evropy. Informovala o tom agentura Reuters. Proti projektu se staví Spojené státy, ale také Ukrajina a Polsko, dosavadní tranzitní země pro ruský plyn. Nový plynovod tyto země obejde.

Výstavba plynovodu o celkové délce 1230 kilometrů je téměř u konce. Chybí ještě dokončit úsek v dánských vodách dlouhý téměř 120 kilometrů. Plynovod má přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, takže obchází státy střední a východní Evropy.

Projekt se zastavil v prosinci, protože švýcarsko-nizozemská společnost Allseas, která pokládá potrubí, přerušila činnost kvůli americkým sankcím. Dánský energetický úřad dnes uvedl, že umožní projektu vedenému ruským plynárenským gigantem Gazprom použít lodě k pokládce potrubí s kotvami namísto vyspělejších plavidel, která využívají takzvanou technologii self-positioning. Ta automaticky udržuje pozici lodě a právě na ni se americké sankce zaměřují.

Další zprávy