"Nízká porodnost je v porodnictví zásadní a tento problém se na porodnicích velmi propisuje. Spousta porodnic kvůli nízkému počtu porodů ztrácí akreditace a hrozí jim, že budou výhledově uzavřeny. Když porodnice nemá akreditaci na výuku lékařů, mladý lékař tam pracovat nepůjde. Tím pádem odpadne personál a porodnici opravdu hrozí, že skončí," tvrdí gynekoložka, porodnice a specialistka na umělé oplodnění z Europe IVF Jana Voborská Neudeckerová.

Problém s akreditacemi kvůli nízké porodnosti se v porodnicích řeší dlouhodobě. Dle lékařky jednání probíhají na všech úrovních - jak v rámci České lékařské komory, tak v rámci nemocnic i ostatních zástupců nemocnic. "S takto nízkou porodností je stávající provoz neudržitelný," dodává.

Související

Porodník z Ghany pomohl na svět stovkám českých dětí. V mládí se před ženami styděl

Centralizace a odborná praxe mladých lékařů

Lékaři i další odborníci jsou toho názoru, že by se péče měla centralizovat, ačkoliv to má své výhody i nevýhody. Z hlediska kvality a efektivity péče může centralizace přinést zlepšení, ale zároveň může zhoršit dostupnost péče pro ženy v odlehlých oblastech. Je tak nutné pečlivě zvážit rovnováhu mezi kvalitou péče, dostupností a potřebami pacientek. 

"Maličkých porodnic, kde je třeba jeden porod za týden, je opravdu zbytečně moc. V tu chvíli vlastně i lékaři, kteří tam pracují, ztrácejí určitou erudici. Mladí tam nejsou schopni nabrat zkušenosti, aby pak mohli pracovat samostatně," míní Voborská Neudeckerová.

MUDr. Jana Voborská Neudeckerová | Foto: Europe_Ivf / archiv Jany Voborské Neudeckerové

"Stačí to porovnat: Když mladý lékař po škole nastoupí do pražské nemocnice nebo do velké brněnské porodnice, setká se tam s několika porody za den. Díky tomu se do roka naučí vše potřebné a je schopen zvládnout desítky porodů, včetně císařských řezů, samostatně. Kdežto když nastoupí někde, kde je jeden porod za týden a ještě je tam společně s jinými mladými doktory, tak v podstatě ani za ten rok nemá možnost se všechno naučit a osamostatnit se," přiblížila provoz nemocnic a problematiku ohledně nízkého počtu porodů.

Nízký počet narozených dětí netíží jen Česko, týká se to všech rozvinutých zemí. Podle Českého statistického úřadu se počet živě narozených dětí u nás meziročně snížil o 10 procent. Pokles zájmu o založení rodiny zaznamenal i výzkum brněnské Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy v Praze.

Možná rizika a změny ve způsobech léčby

"Těhotných je opravdu méně, než jsme byli zvyklí," potvrzuje lékařka a dále popisuje, jak ona a její kolegové s pacientkami řeší nižší zájem o založení rodiny.

"Když na prohlídku přijde bezdětná žena ve věku třeba 35 let, tak se samozřejmě ptáme, zda plánuje otěhotnět a jestli ví o tom, že s přibývajícím věkem může být cesta k miminku složitější. Dále se ptáme, zda má povědomí o tom, že si může nechat zmrazit vajíčka, a podobně," vysvětluje Voborská Neudeckerová s tím, že rozhodnutí je samozřejmě na pacientce a do těhotenství by neměla být tlačena. 

"Jako lékařka beru jako svou povinnost pacientku o všem informovat. V poslední době zaznamenávám změnu struktury pacientek, tím pádem se mění i způsoby léčby. Čím dál častěji tak s pacientkami řeším třeba léčbu s darovanými vajíčky," říká s tím, že gynekologové se především soustřeďují na to, aby pacientky znaly veškeré možnosti a všechna rizika.

Nejde o kariéru, ale o partnera

"Vždycky jsme si mysleli, že ženy těhotenství posouvají především kvůli kariéře, ale není tomu tak. Díky rozhovorům s pacientkami jsme přišli na to, že nejčastějším důvodem odkladu těhotenství je to, že ještě nepotkaly vhodného partnera," tvrdí s tím, že mezi další důvody bezdětnosti pak patří například finance a nedostupné bydlení. 

Související

Zdraví dětí ovlivňuje i stáří otce. Mohou trpět záchvaty nebo se narodit předčasně

Odklad těhotenství i bezdětnost kvůli financím častěji volí mladé páry. "Tyto dvojice mají strach, že když vypadne jeden plný příjem, nebudou mít na platbu hypotéky nebo drahého nájmu. Pozoruji, že pro mladé páry je drahé bydlení opravdu zásadním problémem," dodává.

Její slova potvrzuje také článek s názvem Plánování, načasování a důvody odkladu narození prvního dítěte v České republice od Anny Šťastné, Jitky Slabé a Jiřiny Kocourkové. Ukazuje se také, že rizika spojená s odkladem plodnosti jsou v populaci podceňována. Studie poukazují na to, že muži a ženy si často neuvědomují či podceňují vztah mezi rostoucím věkem a zvyšujícím se rizikem neplodnosti, nedobrovolné bezdětnosti nebo neschopnosti mít tolik dětí, kolik si lidé přejí.

Zpráva Bezdětní a postoje k rodičovství přibližuje výzkum z roku 2020 zaměřený na bezdětné ženy a muže ve věku 25 až 44 let. Dle studie je bezdětnost silně spjatá s partnerskou situací. Bezdětní mající v době výzkumu partnera/partnerku byli v naprosté většině nesezdaní. Oddělené bydlení partnerů bylo převážně vynucené různými okolnostmi, zejména nepříznivou finanční situací a nedostupností vhodného bydlení. Což přispívá k výraznějšímu odkladu rodičovství.

Ani svobodní však nebyli se svým současným statusem spokojeni, neboť tři čtvrtiny z nich by rády navázaly nový partnerský vztah. Mezi další důvody patřilo v době výzkumu upřednostňování zálib, pracovní seberealizace byla zdůrazňována více mezi vzdělanějšími respondenty. 

Ženy potřebují větší podporu

Lékařka jako velký problém vnímá i návrat žen do práce. "Určitě by pomohlo, kdyby mladé rodiny měly větší podporu. To, že zůstáváme zhruba tři roky doma s dětmi, je věc, které nemá v Evropě obdoby. Matky, které by se rády zapojily zpět do pracovního procesu, by potřebovaly mnohem větší podporu, než jakou momentálně dostávají," míní.

Mnohé ženy se jí svěřují s tím, že by se rády do práce vrátily dříve. Bohužel jim to není umožněno - jesle jsou drahé, nemají hlídací babičky a podobně. Matky, kterým dítě nepohlídá rodina, se tak dostávají do začarovaného kruhu. Potřebovaly by do práce převážně kvůli financím, značnou část vydělaného zisku by však musely vynaložit na zaplacení drahého hlídání.

"Bylo by skvělé, kdyby stát vytvořil více dětských skupin a ženám by bylo umožněno, aby mohly více pracovat z domova - samozřejmě u profesí, kde to je možné. Taková flexibilita tady však zatím není," uvažuje lékařka a dodává, že více by se měly řešit i částečné úvazky.

Souhrnná výzkumná zpráva ze šetření "Současná česká rodina 2020-2022" od autorek Jany Paloncyové a Sylvy Höhne potvrzuje, že možnost upravit si pracovní dobu v souvislosti s péčí o děti zintenzivňuje pocit pracovní svobody i snižuje míru stresu u obou pohlaví. Dále je dle výzkumu třeba rozvíjet a podporovat flexibilní formy práce. Důležitá je jak flexibilní úprava pracovní doby či místa výkonu práce, tak podpora zkrácených úvazků pro pečující osoby.

"Tři roky rodičovské dovolené mi přijdou jako velmi dlouhá doba a vidím v tom ten největší problém. Ženám a vlastně i státu a firmám by prospělo, kdyby se matky mohly vracet do práce dříve. Tedy aby k tomu měly vhodné podmínky. Ženy ze středních vrstev nemají možnost platit drahé hlídání a podobně. Spousta žen by se ráda dříve vrátila do práce z osobních, finančních i sociálních důvodů," uzavírá Jana Voborská Neudeckerová.