Na první pohled vypadá jako obyčejná panenka. Jenže Person Dolly není jen hračka. Přináší do škol svět, kde se emoce, vztahy a porozumění učí stejně samozřejmě jako abeceda. Většinou je velkým pomocníkem asistentům, kteří jsou v první linii a tuší, že se s jejich žákem něco děje. Proto jim může být tato polidštěná hračka velkou pomocí při řešení duševního stavu dítěte.
Dolly má jméno, svůj příběh a vlastní maličké starosti. Někdy pláče, protože se jí stýská po babičce. Jindy je nadšená z nového trička. A občas se zdráhá zapojit do her, protože se bojí odmítnutí. Právě v těch chvílích se učitelé i asistenti pedagogů ujímají role průvodců a společně s dětmi hledají řešení.
Dolly se stává zrcadlem dětských emocí. Děti díky ní dokážou snadněji popsat, co cítí samy. Strach, žárlivost, radost i hrdost přestávají být záhadou. Emoční gramotnost se rodí v bezpečném prostoru hry.
"Je hezké sledovat i to, jak se vyvíjí fyzický kontakt dětí s panenkou. Poprvé jsou zdrženlivé, na konci nebo po několika setkáních se s ní objímají, někdy i několik sekund. Berou ji mnohdy jako svého vrstevníka a zajímá je o ní spousta věcí. Ptaly se na její mámu, na další setkání jsem přinesla její fotky. Zkoumali jsme se zrcátkem, kdo má jakou barvu očí, vlasů, a snažili se vzpomenout, jakou barvu očí a vlasů mají jejich maminky," popisuje asistentka Pavla, která prošla kurzem organizace Člověk v tísni.
Stačí jediný měsíc a panenka se stane rovnocenným členem třídy. Děti se dělí o svačiny i o tajemství, hádají se, kdo ji ponese na procházku, a společně s ní zažívají malá vítězství: Dolly se dnes poprvé přihlásila! Dolly překonala strach z výtvarné činnosti! Dolly se omluvila… Každá z těchto drobných událostí je zároveň cvičením sociálních dovedností dětí, které se odehrává v přirozeném, hravém prostředí.
Může být klíčovým spojencem učitelů a asistentů. V každé třídě je místo pro přátele. A Dolly je přesně tím druhem přítele, který pomáhá růst nejen dětem, ale i těm, kdo je každý den provází.
