Psychické potíže mohou zasáhnout každého, tedy i děti. Po pandemii koronaviru vzrostly počty dětí s psychickými problémy až desetinásobně. Stále častěji se u dětí a dospívajících objevují deprese, sociální úzkost, panické ataky i sebepoškozování.
Jak by to vypadalo, kdybychom k sobě byli všichni hodně upřímní? Nastal by ve společnosti chaos, nebo naopak větší harmonie? Psycholog Sebastian James mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz o tom, co obnáší radikální upřímnost.
Podle Harvardovy univerzity trpí úzkostmi z nemocí čtyři až pět procent lidí, stejně častá je u mužů i žen. Přesto se stále jedná o vysmívanou a nepochopenou diagnózu. Jednou z osob, které strachem z nemocí trpí, je i herečka Sandra Černodrinská. "Možná je to absolutně lidský strach ze smrti a z konečna. Tím, že nejsem věřící, mám pocit, že po smrti je prázdno," říká v rozhovoru.
Pokud mladí Francouzi usilují o to někam vyšplhat, je to do jejich vlastní postele. Vyplývá to ze studie o "epidemii zahálky", která zachvátila celou Francii a obzvláště její hlavní město
Ztratit se na chvíli v myšlenkách nebo nechat mysl volně bloudit je nedoceněná činnost, která je tím prospěšnější, čím se provádí častěji. Vědci ale v nové studii zjistili, že lidé se raději věnují práci, než aby si dopřáli chvíli hloubání nad svými úvahami.
Michal s Adélou žili do začátku podzimu 2019 stejně jako mnoho jiných mladých rodin – byli naplno vytíženi péčí o dvě malé děti, zaměstnáním a starostmi s rozestavěným domem. Vše se změnilo ve chvíli, kdy byla paní Adéla hospitalizovaná v nemocnici se zánětem průdušek. Během léčby u ní propukly psychické obtíže, které vše převrátily vzhůru nohama.
Předvánoční čas a konec roku patří k nejnáročnějším obdobím. Lidé více propadají stresu a zvyšuje se také riziko páchání sebevražd. Podle psychoterapeuta Martina Peška je letošek i kvůli izolaci a osamění lidí ještě náročnější. „Právě samota je jedním z rizikových faktorů sebevražedného jednání,“ říká v rozhovoru.
Nejistá budoucnost, obavy ze ztráty zaměstnání i strach o blízké ovlivňují psychickou pohodu Čechů. Jak zvládat stres před Vánoci, jaká mít očekávání od příštího roku a jak správně komunikovat v krizové době s přáteli i příbuznými? Na otázky čtenářů Aktuálně.cz odpovídala psychoterapeutka a psychiatrička Olga Kunertová.
Od začátku září se Česko potýká s nárůstem případů koronaviru a s vládními omezeními. Na rozdíl od jara se však více než solidarita začínají projevovat frustrace a stres z nejisté situace. Lidé se podle psychoterapeuta Adama Suchého rozdělili na dva nesmiřitelné tábory. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří o důvodech, proč tomu tak je, i o tom, co by měli udělat odborníci.
Negativní zprávy, strach, stres a touha stihnout všeho víc za kratší čas. Současná doba přinesla lidem nejen řadu moderních technologických nástrojů, ale i větší psychickou zátěž. S tou učí pracovat i technika zvaná mindfulness neboli všímavost. Terapeut a lektor Michal Dvořák se jí zabývá již několik let. Jak lze najít rovnováhu pomocí dechu a jak zastavit negativní myšlení v krizových situacích?
Koronavirus otřásl dřívějšími jistotami. Na mnohé dolehly nejen ekonomické, ale i psychické potíže. Karanténa byla pro vztahy zátěž, která je buď zocelila, nebo naopak odhalila přehlížené problémy. Jak přežít současnou krizi s nepodlomeným psychickým zdravím, radí v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholožka Katarína Szabados Filasová. "Hraje se o to, jestli se dokážeme přizpůsobit, nebo ne," říká.
Nemocní Covidem-19 nebudou jedinými obětmi koronavirové krize. Psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor se domnívá, že přibude i těch, kteří se budou léčit z osobní krize a sklonů k závislostem. "Lidé, kteří měli v minulosti tendenci řešit stres alkoholem nebo nakupováním, na tom teď budou hůř. Další sklouznou k depresím a úzkostem. Ve společnosti může propuknout i hněv," říká odborník.
Začátek nového roku si řada lidí spojuje s předsevzetími a lepším já. Odvykají si kouřit, hubnou a chodí pravidelně do fitka. Přílišné cvičení se však může stát nezvladatelnou drogou. Takzvané bigorexii podle psychoterapeutky Lenky Mynaříkové velmi často propadají lidé, kteří mají problematický vztah k sobě samým. V rozhovoru radí, jak závislost na cvičení poznat a jakou roli hrají sociální sítě.
Vánoce jsou pro mnoho lidí zatěžkávací zkouškou. Hluk, veselí a přetvářka v rodině vedou často k tomu, že určité osobnosti volí na Štědrý den soukromí. Strastiplné období nastává také pro seniory, psychicky nemocné, závislé a lidi s poruchou příjmu potravy. Samota a pocit beznaděje je v tomto období mnohem vědomější než kdy jindy.
