Psychiatr: Naše psychika nebezpečí zatím ignoruje. Přijdou úzkosti, deprese i hněv

Magdaléna Medková Magdaléna Medková
2. 4. 2020 6:00
Nemocní Covidem-19 nebudou jedinými obětmi koronavirové krize. Psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor se domnívá, že přibude i těch, kteří se budou léčit z osobní krize a sklonů k závislostem. "Lidé, kteří měli v minulosti tendenci řešit stres alkoholem nebo nakupováním, na tom teď budou hůř. Další sklouznou k depresím a úzkostem. Ve společnosti může propuknout i hněv," říká odborník.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Lékařka žijící v Praze má rodiče ve svém rodném městě na Moravě. Oba jsou v důchodovém věku a trpí celou řadou onemocnění. Přesto chodí každé ráno na nákup. "Otec trpí lehkou obezitou, má vysoký tlak a v minulosti prodělal operaci nádorových onemocnění. Problém je, že nevydrží doma, je zvyklý ráno chodit na nákup a pokračuje s tím, i když momentálně spadá do rizikové skupiny," vysvětluje zdravotnice.

Lidí, kteří si v době karantény nedokážou odpustit své každodenní návyky a zlozvyky, jsou v Česku statisíce. Kromě důchodců, kteří jsou na nákupy zvyklí chodit každý den, mají s opatřením problémy třeba kuřáci, ale i sportovci. Fyzická aktivita sice může zlepšit kondici, psychickou pohodu a zkrátit čas strávený doma, není to teď činnost vhodná do města. 

Lidé, kteří se riziku sami vystavují, si své chování uvědomují, často si aktivity nedokážou jednoduše odpustit. Naopak, závislosti jsou rychlou úlevou ve stresové situaci, a je tedy pravděpodobné, že k nim bude společnost ještě víc sklouzávat.

Tendence k závislostem jsou v izolaci silnější, říká psychoterapeut

Rozdíl mezi rituálem, který je v zásadě dobrým prostředkem, jak v karanténě nezešílet, a závislostí, jež jedinci znepříjemňuje život, je podle psychiatra a psychoterapeuta Tomáše Rektora v sebekontrole.

"Pokud si člověk rád čistí zuby několikrát denně, nemusí být závislý na čištění zubů. Otázkou je, jestli si je dokáže nevyčistit." Závislost se ukazuje hlavně v časech, kdy je člověk nucen se bez "drogy" obejít. Taková situace nastává například onemocněním, životní změnou, vnějšími vlivy anebo izolací.

Tomáš Rektor
Tomáš Rektor | Foto: CzechCrunch

V Česku se patologie nejčastěji vztahuje k nakupování, sociálním sítím, mobilům, běhání či jiné neúměrné fyzické aktivitě, alkoholu anebo kouření. Pokud člověk nemůže své nutkání uspokojit, nastupuje stres, podrážděnost a deprese. Protože koronavirová krize přináší stres sama o sobě, hledají lidé rychlou úlevu. Ke svým závislostem se vrací bez výčitek i s vědomím, že závislost je dlouhodobě ničí.

"Pacienty, kteří mají problém s nakupováním, nezastavilo zavření obchodních řetězců. Nakupují teď přes internet, i když se dlouhodobě léčí. Výmluvou je pro ně současná nestandardní situace. Podobně jsou na tom lidé, co jsou závislí na sociálních sítích, ti na nich teď pravděpodobně tráví ještě víc času. Pokud měli dříve výčitky svědomí z toho, že jsou pořád na mobilu, věřte mi, že je teď nemají, protože je přece pořád co číst a o čem se bavit," říká psychiatr a terapeut.

Hrozí, že ve společnosti nastane hněv

Uzavřené hranice, zákaz cestování, zavřené obchody a kavárny snáší lidé zatím celkem dobře. Podle Tomáše Rektora je ale pravděpodobné, že bude hůř. Lidé si situaci ještě nezačali uvědomovat, říká.

"Lidská psychika funguje tak, že ze začátku vynaloží spoustu energie, aby nebezpečí ignorovala. Člověk začne reagovat opačným způsobem, stane se hyperaktivním. V prvním týdnu všichni nadšeně šili roušky, nakupovali, snažili se zabezpečit sebe a své rodiny. Teď už někteří začínají padat do deprese, jiní ještě pokračují v tom prvotním rauši."

Podle chování na sociálních sítích se lidé začali soustředit na věci, které dříve nestíhali. Uklidili si v bytě, roztřídili oblečení, začali se učit portugalsky anebo hrát na ukulele. Až prvotní nadšení skončí, nastane další fáze, která přinese nudu, deprese, úzkosti či apatie. Podle Rektora hrozí, že i ti, co se zatím drží zpátky, začnou vyhledávat alkohol a s tím může růst i počet obětí domácího násilí.

"Očekáváme, že psychika lidí se bude zhoršovat. Lidé, kteří měli v minulosti tendenci řešit stres alkoholem, teď začnou pít důkladně. V obchodech mizí z regálů nejen toaletní papír a těstoviny, ale také lahve s alkoholem. Pokud lidi od pití dříve držela práce a zodpovědnost, teď už k sebekontrole často nemají důvod," říká odborník.

Člověk, který se chce závislostí a psychické nepohody vyvarovat, by měl podle psychologa začít přemýšlet, jak udržet rituály ve vnějším světě. Kritérii ke zdravému chování je sebepéče a fyzická aktivita.

"Z mnoha názorů virologů se dá usoudit, že se mimořádné stavy mohou v budoucnu opakovat. Jsme teď v něčem, co brzy může být norma. Udržet si aktivity, kterými neohrozím sebe ani ostatní, se zdá být klíčové. Bojím se, že bez nich ve společnosti vypukne hněv," uzavírá psychoterapeut Tomáš Rektor.

Video: Český Dr. House: Koronavir je geniálně ušitý na člověka. Promořit populaci může trvat roky

Vir je specificky nastaven na člověka, proto ty teorie, že byl vytvořen uměle. Promořit populaci může trvat roky. Vir by neměl zanechávat následky. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Český fyzik Křivánek získal prestižní Kavliho cenu

Fyzik českého původu Ondřej Křivánek se stal jedním z držitelů prestižní vědecké Kavliho ceny za rok 2020. Sedm laureátů oceněných za přínos v oblasti astrofyziky, nanověd a neurověd vyhlásila Norská akademie věd. Křivánek, který se věnuje transmisní elektronové mikroskopii, byl vyznamenán v oboru nanotechnologií.

"Kavliho cena v oblasti nanověd byla udělena čtyřem vědcům za vynález čoček s korekcí aberací (vad zobrazení) v elektronových mikroskopech, které umožnily vědcům na celém světě sledovat struktury a chemické složení materiálů ve třech rozměrech v bezprecedentně malých měřítkách," uvádí se v tiskovém prohlášení akademie.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

S růstem platů učitelů ministerstvo počítá i nadále, hlásí Plaga

Ministerstvo školství stále počítá s růstem platů učitelů v příštím roce o devět procent, jak se na tom loni domluvil ministr Robert Plaga (ANO) s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Podle úřadu nadále platí závazek programového prohlášení vlády, podle kterého má být průměrný plat pedagogů v příštím roce kolem 47 000 korun. Údaje o průměrných platech ve školství za letošní první čtvrtletí zatím ministerstvo nemá. K dispozici budou asi na konci června. Loni brali pedagogové v průměru 40 111 korun.

"Závazek programového prohlášení vlády platí, a platný střednědobý výhled na rok 2021 tak navýšení platů pedagogických pracovníků o devět procent obsahuje, stejně tak jako navýšení platů nepedagogů," uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Schillerová podle ní sdělí ministerstvu návrh příjmů a výdajů na rok 2021 do 15. srpna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy