Protipovodňovou ochranu Čína podcenila. O následcích takového rozhodnutí se přesvědčila v roce 1931 tím nejhorším možným způsobem. Povodeň, která v létě toho roku přišla, stála životy desítky tisíc lidí. Dlouhodobé následky, jako například hladomor a šíření nemocí, ale nakonec způsobily velké množství dalších úmrtí.
Čínské povodně by zaplavily celou Anglii
K jedné z nejhorších katastrof v dějinách lidstva došlo roku 1931 v Číně. Rozvodněné řeky Chuaj a Žlutá řeka tehdy pohltily plochu o velikosti Anglie a poloviny Skotska. Následky byly devastující – živelná pohroma nespustila jen okamžitou zkázu, ale i děsivý řetězec dalších tragédií.
Čínské povodně by zaplavily celou Anglii
K jedné z nejhorších katastrof v dějinách lidstva došlo roku 1931 v Číně. Rozvodněné řeky Chuaj a Žlutá řeka tehdy pohltily plochu o velikosti Anglie a poloviny Skotska. Následky byly devastující – živelná pohroma nespustila jen okamžitou zkázu, ale i děsivý řetězec dalších tragédií.
Protipovodňovou ochranu Číňané podcenili
Povodně byly dílem přírody, ale jejich dopad umocnilo lidské selhání. Čína tehdy neměla funkční systém ochrany. Nějakou dobu sice příkopy a hráze skutečně vznikaly, na financování dalších zábran ale nakonec ve státním rozpočtu nezbývaly peníze. Stávající ochranné prvky navíc chátraly, protože do jejich údržby úřady neinvestovaly. Osudový koktejl namíchala i příroda: po nezvykle mrazivé zimě plné sněhu přišla prudká jarní obleva, po které v létě dorazilo několik ničivých cyklonů během jediného měsíce.
Miliony lidí skončily bez domova
V první vlně se utopilo neuvěřitelných 150 tisíc lidí. Pro přeživší se život změnil v boj o holou existenci. Miliony uprchlíků musely opustit vše a začít od nuly. Voda v mnoha oblastech opadla až koncem podzimu, což farmářům znemožnilo zasít obilí. Hlad na sebe nenechal dlouho čekat.
Smrtící koktejl hladu a nemocí
Uprchlíci živořili v provizorních táborech, kde hygiena neexistovala. Mezi podvyživenými lidmi se bleskově začala šířit cholera, tyfus a spalničky. Krizi prohloubil i ekonomický kolaps – zatímco cena práce a majetku padla na dno, ceny potravin vystřelily do astronomických výšin, které si nikdo nemohl dovolit.
Hyenismus a obchod s chudobou
I v časech nejhlubšího zmaru se našli tací, kteří na utrpení profitovali. Spekulanti skupovali od zoufalých rodin majetek za zlomek ceny, aby jim ho po krizi prodávali zpět s obrovským ziskem. Tento bezohledný „obchod s chudobou“ jen dál rozevíral nůžky sociální nerovnosti a uvrhl miliony lidí do doživotních dluhů.
Od zoufalých činů k megastavbám
Lekce z roku 1931 byla krutá, ale politická rozhodnutí dál šokovala. V roce 1937 nechala čínská vláda záměrně vyhodit do povětří hráze na Žluté řece, aby zastavila japonská vojska – za cenu 900 tisíc vlastních obětí. Moderní éra pak přinesla projekt Tři soutěsky (dokončený v roce 2012) na řece Jang-c’-ťiang. Ačkoliv má zemi chránit, kritici varují: případná havárie tohoto kolosu by způsobila katastrofu, jakou lidstvo dosud nezažilo.
Čína nejspíš nepřiznala skutečný počet obětí
Zatímco čínská vláda oficiálně přiznala pouze oněch prvních 150 tisíc obětí spolu s následky pro dalších přibližně 38 milionů lidí, západní odhady vypadají odlišně. Pokud by se k obětem přičetli také lidé, kteří zemřeli v důsledku hladomoru a epidemických nemocí, pohyboval by se jejich počet okolo čtyř milionů. Negativní dopad na život podle těchto odhadů pocítilo 52 milionů osob.
Zdroje: Eurozpravy.cz, Stoplusjednicka.cz
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Ruší spánek a blokují dopravu. Italské letovisko čelí invazi pávů, turisté je ale milují
Italské letovisko Punta Marina na pobřeží Jaderského moře čelí invazi pávů, na které si mnozí obyvatelé stěžují kvůli hluku a znečištění ulic. Ptáci s dlouhými duhovými ocasy tam chodí po ulicích, procházejí se po střechách a turisté si je s nadšením fotí. Někteří místní ale tvrdí, že více než pávi, kteří jsou v této oblasti přítomni po staletí, je obtěžuje zájem médií.
Trump cestou do Pekingu vyzval Siho, aby Čínu otevřel USA, a přibral šéfa Nvidie
Americký prezident Donald Trump během středečního letu do Pekingu prohlásil, že svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga vyzve, aby otevřel svou zemi americkému obchodu. Při mezipřistání pro doplnění paliva na Aljašce přitom přibral na palubu prezidentského speciálu do skupiny předních amerických podnikatelů, doprovázejících jej do Číny, také šéfa výrobce čipů Nvidia Jensena Huanga.
Klausův kancléř, známá diplomatka či novinářka. Macinka představil svůj nový tým
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve středu definitivně odkryl svůj nový poradní tým. A sestava kolem šéfa diplomacie jasně ukazuje, odkud bere inspiraci. V novém okruhu lidí kolem Černínského paláce se objevují jména spojená zejména s Václavem Klausem, ale i výrazně skeptickým pohledem na současnou evropskou diplomacii.
Florida uzavře kontroverzní detenční tábor pro migranty Alligator Alcatraz
Americký stát Florida příští měsíc uzavře kontroverzní detenční středisko pro migranty Alligator Alcatraz (Aligátoří Alcatraz) v národním parku Everglades, píše deník The New York Times s odvoláním na informované zdroje. Úřady plánují zadržované migranty přemístit na začátku června a zařízení rozebrat v následujících týdnech.
„Jsem podvodník,“ říká Jan Saudek. Promluvil o smrti i o fotce, na kterou celý život čeká
„Člověk udělá za život jen několik dobrých fotek. Já jich mám šest. Na sedmou čekám,“ přiznal Jan Saudek, který dnes slaví 91. narozeniny. Slova, která pronesl loni ve svém branickém ateliéru, ale stále znějí aktuálně. Ne jako bilance legendy, která chce uzavírat vlastní příběh. Spíš jako zpověď člověka, který se ani po desítkách let nepřestal honit za obrazem, jenž by přežil jeho samotného.