Psal se rok 2000. Největší pornostránka Pornhub ještě neexistovala, pro připojení k internetu byla zapotřebí pevná linka, a filmy pro dospělé se tak nejčastěji šířily na videokazetách. Když tedy zakladatel spolku NePornu Pete Lupton mluví o tom, že se v 11 letech poprvé setkal s pornografií, má tím na mysli z dnešního pohledu relativně nevinné pánské časopisy plné fotek nahých žen.
"Dnes se děti na základkách kolikrát dívají na porno o přestávce spolu. Tohle v době mého dospívání nefungovalo. Maximálně se stalo, že někdo ze spolužáků přinesl lechtivý časopis a půjčil vám ho, ať se na něj podíváte doma. Protože jsem už v šesté třídě vypadal na 18, začal jsem si časopisy brzy kupovat sám. Vybral jsem si trafiku co nejdál od školy, abych tam nepotkal nikoho známého, a vždycky to byl velký adrenalin," vzpomíná dnes dvaatřicetiletý muž.
Mezi jeho spolužáky pak občas kolovala cédéčka, na která někdo z nich pornofilm vypálil, a až o něco později se Pete zkusil přes zoufale pomalý internet poprvé připojit k pornostránce. "Když rodičům následně přišlo vyúčtování za telefon, dost se divili. Za pornostránky se totiž tehdy účtoval příplatek, takže podle výpisu zjistili, na co jsem se díval. Nijak zvlášť mi za to nevynadali, nechali to být. Zároveň se mnou o sexu během dospívání nikdy nemluvili," říká Pete.
Možná právě proto pro něj porno bylo tak tajemné a lákavé. "Člověk je už od útlého věku nastavený na sexuální podněty reagovat. Je tedy přirozené, že děti sex přitahuje. Já jsem navíc ještě před jedenáctými narozeninami objevil masturbaci a zájem o porno s tím šel ruku v ruce. Nejdřív jsem byl jen zvědavý a porno pro mě představovalo snadný způsob, jak se uvolnit. Protože ale situace u nás doma nebyla zrovna idylická, stalo se pro mě porno taky únikem z reality," vysvětluje Pete.
Vyrůstal s matkou a nevlastním otcem, který ji kvůli žárlivosti začal bít. Dusná atmosféra domácího násilí skončila až v době, kdy Peteovi bylo 14 a matce se podařilo otčíma dostat z domu. "Brzy nato ale propadla alkoholismu, mně se ve škole šíleně zhoršily známky, i když jsem byl do té doby jedničkář, a všechen tenhle stres vedl k tomu, že jsem se k pornu vracel častěji a častěji," vzpomíná Pete.
Hodiny hledal video, u kterého by vyvrcholil
V českých domácnostech se následně rozšířil vysokorychlostní internet, takže porno bylo najednou dostupnější, a on se tak pozvolna dostával ke stále tvrdšímu materiálu. Při sledování pornografie totiž podle něj funguje fenomén eskalace, kdy divák při pravidelné konzumaci potřebuje k uspokojení čím dál silnější stimuly a často se propracuje k videím se sexuálními technikami, které by jinak ani nevyhledával.
"Najednou jsem se na porno díval několikrát denně a mnohdy jsem u něj během dne strávil i několik hodin. Někdy proto, že jsem byl ve stresu nebo jsem se cítil osamělý, jindy jsem se jenom nudil. Dostal jsem se až do bodu, kdy jsem hodiny hledal ideální video, u kterého bych vyvrcholil. Orgasmem totiž únik z reality končí, a proto ho člověk, který si na pornu vytvořil závislost, stále oddaluje," přibližuje Pete.
V 15 letech si také poprvé našel přítelkyni a připouští, že vztah k opačnému pohlaví měl kvůli pornu pokroucený. "Přemýšlel jsem jenom o tom, jak holky dostat do postele. Úcta k dívkám mi úplně scházela, ony to ze mě cítily a dávaly mi najevo, že se k nim nechovám zrovna hezky. Když potom došlo na reálné sexuální zkušenosti, neubránil jsem se zklamání, že sex není tak dlouhý a intenzivní jako v pornu," svěřuje se.
Zásadní zlom přišel, když navštívil konferenci pro mladé křesťany a zúčastnil se přednášky jednoho muže, který měl se závislostí na pornu osobní zkušenost. Až tehdy si uvědomil, že by nadměrná konzumace pornografie mohla být problematická. Na jednu stranu byl trochu vyděšený, že něco jako závislost na pornu vůbec existuje, současně ale cítil i úlevu. Ze dne na den vyhodil všechny časopisy i cédéčka do koše a smazal z počítače všechno porno, které si stáhl z internetu.
"Rok jsem se na něj vůbec nedíval. Díky čerstvě objevené křesťanské víře jsem byl totiž hodně motivovaný s tím přestat. Problém závislosti je, že když nepodchytíte spouštěče, které vás k ní dovedly, spadnete do toho znova, což byl i můj případ. Přešel jsem do pěstounské péče své tety, ale s mámou jsem se pořád vídal. Do toho se mi nedařilo seznámit se s žádnou holkou a stresorů tak kolem mě bylo pořád dost," vypráví Pete.
Porno vám dodá víc dopaminu než skutečný sex
Dalším obdobím delší abstinence, tentokrát asi na půl roku, si prošel, když se ve 21 letech oženil. Věřil, že manželství jeho problém s pornem definitivně vyřeší. Sledovat filmy pro dospělé a přitom být ženatý vnímal jako něco nemorálního. Potom ho však potkaly problémy v zaměstnání, takže svůj "pornocelibát" několikrát porušil. Když už se to stalo, ztratil vždycky na chvíli motivaci sledování porna držet pod kontrolou.
"Spousta lidí si myslí, že když sexuálně žijete s partnerem, nemáte zapotřebí se na porno dívat. To je ale omyl. I když si totiž sledováním filmů pro dospělé můžete zpočátku kompenzovat nedostatek sexu, jakmile se stanete závislými, jsou pro vás porno a skutečný sex dvě na sobě nezávislé zkušenosti. Porno je totiž natočené tak, aby lidskému mozku dodávalo co nejvíc dopaminu," zdůrazňuje Pete.
"Všimněte si, jak rychle se v pornu střídají scény včetně detailních záběrů na genitálie. Míra dopaminu, který je zodpovědný za to, že muž dostane erekci, se pak při sledování porna udržuje stabilně vysoko, zatímco při reálném sexu tělo dostane nálož dopaminu na začátku, ale postupně jeho hladina klesá. Dlouhodobá a častá konzumace porna tedy může vychýlit chemickou rovnováhu ve vašem mozku, a vy pak potřebujete čím dál silnější impulzy, abyste se vůbec vzrušili," dodává.
Sám s tímhle problémem bojoval, když si po rozvodu s první ženou a depresivním období, kdy se z krachu manželství vzpamatovával, našel novou partnerku. Když spolu totiž začali sexuálně žít, zjistil, že v posteli není schopný dosáhnout vyvrcholení. Přestože tušil, že za to může porno, odvahu k tomu, aby se budoucí druhé manželce svěřil, našel až poté, co se oba zúčastnili semináře jednoho manželského páru, který mluvil o potřebě vzájemné otevřenosti.
Ve chvíli, kdy se vraceli domů, si Pete o své závislosti poprvé s někým promluvil a s překvapením zjistil, že má jeho manželka se sledováním pornografie problém taky. Proto se domluvili, že si nezávisle na sobě najdou někoho, s kým se svou závislost a její příčiny pokusí řešit. Pete si kolem sebe vytvořil podpůrnou skupinu mužů, kteří spolu probírali všechno, co je trápilo - od rodinného života až po ten pracovní a sexuální. Díky navázání hlubších přátelských vztahů začal posléze pozorovat, že k pornu před stresem utíká méně a méně.
"Nebylo to snadné. Trvalo asi tři roky, než se mi podařilo vyrovnat se se všemi spouštěči, které mě k pornu přiváděly, a během té doby jsem měl ročně zhruba dva až čtyři relapsy. Byla to už ale jen ojedinělá zaškobrtnutí a hlavně se mi konečně dařilo ve své hlavě rozebírat, proč se to přihodilo, abych stejnou chybu už neopakoval. Momentálně jsem porno přibližně dva a půl roku neviděl a konečně si připadám svobodný," vyzdvihuje Pete.
Sexuální výchova je u nás nesystematická a nárazová
Odhalit jiným lidem svou zranitelnost pro něj byla výzva, ale když se k tomu konečně odhodlal, zjistil, že se za svou slabost nemusí stydět. "Důležitý krok, jak se ze závislosti dostat, spočívá v tom, že druhým dovolíte, aby do vašeho života viděli a trochu vám do něj mluvili, aniž by vynášeli nějaké morální soudy. Jednou z příčin závislosti jsou nedostatečně hluboké vztahy, což souvisí se současnou krizí přátelství. Lidi se spolu neumí bavit o důležitých věcech, takže jejich okolí mnohdy netuší, s jakými problémy ve skutečnosti bojují," uvažuje Pete.
Protože věděl, jak moc se člověk závislý na pornu bojí odsouzení, založil před dvěma lety neziskovou organizaci NePornu, která prostřednictvím internetových článků a seminářů o problému jednak informuje, ale zároveň se snaží přispět k jeho řešení. Pokud někdo cítí, že sledování porna nepříznivě zasahuje do života jemu samotnému nebo jeho partnerovi, může organizaci požádat o přidělení jednoho z třicítky školených e-koučů, který s ním pak bezplatně formou anonymní elektronické komunikace hledá možná východiska.
"Není to o tom, že by vám někdo diktoval, co přesně máte dělat. E-kouč vám hlavně pokládá otázky, které vás mohou dovést k sebereflexi. Ptá se vás například na to, v jakých situacích míváte nutkání se na porno podívat nebo jak byste se s pocity, které vás k pornu přivádí, mohli vypořádat jinak. Nabízíme spíš doprovázení než odbornou pomoc, a když zjistíme, že klienti řeší komplikovanější situaci, odkážeme je na terapeuty nebo sexuology. I tak ale mnoha klientům můžeme pomoct v tom, aby se s některými otázkami ve svém životě vyrovnali a k pornu se ideálně už nevraceli," informuje Pete.
Přestože mezi klienty NePornu převažují muži a mnoho z nich se vedle závislosti potýká se sociálními či rodinnými problémy, e-koučové komunikují s lidmi ze všech společenských a věkových kategorií včetně náctiletých dětí. Za velký problém Pete považuje fakt, že učitelé ve školách nevěnují dostatečný prostor sexuální výchově. Ta bývá v učebnicích občanské nauky až na posledních stránkách, a velká část kantorů k ní tak vůbec nedojde.
"Výuka o sexu je nesystematická a často jen nárazová. Primární zodpovědnost za sexuální výchovu by ale měli mít rodiče a Češi v tomto ohledu bohužel naprosto selhávají. Může to být i tím, že s nimi samotnými o těchto věcech nikdo nemluvil, a tak ani nevědí, jak o nich komunikovat se svými dětmi," podotýká Pete.
"Na jednu stranu je Česko hned po Kalifornii druhým největším producentem pornografie a mezi teenagery i dospělou populací je porno většinově vnímané jako něco normálního, zároveň se ale čeští rodiče s dětmi o sexu skoro vůbec nebaví. Když potom dospívající na porno narazí, nejsou na to připravení a velmi rychle si na něm mohou vybudovat závislost. Dětský mozek se totiž ještě formuje a pornografie pro něj přináší natolik silný podnět, že ho nedokáže zpracovat," upozorňuje.
Mladí muži mají problémy při sexu i seznamování
Pokud se u dospívajících závislost na pornu rozvine, mohou ztratit zájem o své koníčky i setkávání s přáteli a taky se jim může zhoršit prospěch ve škole, protože se kvůli sledování filmů pro dospělé špatně soustřeďují. Pete upozorňuje i na studie amerického psychologa Philipa Zimbarda, který v knize Odpojený muž viní pornografii z toho, že kvůli ní mladí muži přestávají navazovat partnerské vztahy.
"Zimbardo říká, že klukům porno přináší takovou míru dopaminu, že ztrácí motivaci o dívky usilovat. Současně je podle něj dnešní doba tak sexualizovaná, že se pro mladé muže navazování vztahů s holkami stává neskutečně složitým úkolem. Vztah opačných pohlaví bývá automaticky vnímán sexuální optikou, takže se kluci s holkami buď zdráhají vůbec komunikovat, nebo jsou zklamaní, když kontakt navážou, ale k sexu to hned nevede. Dívky zase bojují s tím, že o ně kluci nejeví zájem, na základě pornografie se kolikrát stylizují do role pornohereček a samy se klukům předhazují," popisuje Pete.
Jiné výzkumy zase poukazují na to, že muži ve věku 18 až 30 let dnes v důsledku nadměrné konzumace pornografie často trpí nějakou formou erektilní dysfunkce. "Psycholog Gary Wilson v knize Your Brain on Porn zmiňuje, že muži mají kvůli pornu problém udržet erekci, potýkají se s předčasnou či opožděnou ejakulací nebo vyvrcholení vůbec nemohou dosáhnout. Ženy zase řeší potíže se vzrušivostí. Obě pohlaví mají navíc tendenci se s herci a herečkami v pornu porovnávat, ať už jde o výkon, nebo vzhled vlastního těla, a připadat si nedostatečně," vyjmenovává Pete další negativní dopady pornografie.
Problémy se sebevědomím a komunikací s opačným pohlavím často uvádějí i klienti organizace NePornu. Těch v loňském roce oproti předchozímu výrazně přibylo. Počet lidí, kteří si o pomoc e-kouče požádali, mezi lety 2019 a 2020 vzrostl z 243 na 426 a jednou z příčin může být i pandemie koronaviru. Ta totiž populaci dostává do psychické nepohody a sociální izolace, a tvoří tak rizikové podhoubí pro vznik závislostního chování.
"Když lidé celé dny musí sedět doma, skoro s nikým se nepotkávají a kvůli neustálým změnám opatření propadají stresu a depresi, porno jim nabízí snadný způsob, jak od toho všeho utéct. Tím, že pracují z domova a nikdo je nekontroluje, je tohle pokušení extrémně dostupné. Pokud se s tím posléze snaží přestat, nepříjemné pocity, které porno zahnalo, se jim vrací, oni do závislosti znovu padají, čelí ještě větším výčitkám svědomí, a ocitají se tak v bludném kruhu," doplňuje Pete.
Nabízí se ale v éře globalizace, kdy internet funguje jako těžko kontrolovatelný moloch, nějaký způsob, jak přístup k pornografii regulovat? "Myslím, že alespoň u mladší generace, kterou porno může nejvíc poznamenat, protože do 26 let se lidský mozek ještě vyvíjí, se některé formy regulace nabízí. Kdyby si lidé například přístup k pornostránkám museli platit nebo by při jejich navštěvování museli zadávat číslo občanského průkazu, rozhodně by to pomohlo. Jen si nejsem jistý, jestli by na zavedení takových regulací politici měli žaludek," uzavírá.
