I když se Katka narodila v Praze a vyrůstala na sídlišti, vždy toužila mít zahradu. "Pobyt v přírodě mi dodává energii, hlava se mi v ní ztiší. Líbí se mi, jak se mění roční období a mám ráda ruce v hlíně," popisuje Katka v kuchyni jejich domu v Lochovicích. Z velkých oken jde vidět do zahrady, kde pěstují zeleninu, ovoce a bylinky.
Než se s Pavlem rozhodli postavit dům, žili oba v hlavním městě a následně v pronajatém rodinném domku v Zadní Třebani. "Hledali jsme pozemek na příměstské vlakové trase do Prahy, ale cena jen za pozemek se rovnala našemu rozpočtu na pozemek i dům," říká Pavel, který se s Katkou začal poohlížet po dalších lokalitách. Když poprvé navštívili jejich současný pozemek, pochopili, proč je tak dlouho v nabídce. "Málokdo si asi uměl představit, jak by mohl v rokli postavit základovou desku," říká Pavel Šturma, který se ale živí jako architekt a tam, kde jiní vidí problémy, dokáže coby profesionál rozeznat příležitost. Láska na první pohled to ale nebyla.
"Stála jsem dole v té díře a říkala si, že to tady na mě tak trochu padá," směje se Katka o šest let později v domě, který nad onou roklí stojí na betonových patkách s ocelovými a dřevěnými sloupky. Pár tak hledal dál a pozemek mezitím zmizel z nabídky. "V ten moment jsme si uvědomili, že nás to mrzí a že se nám místo vlastně líbilo. Byla to zahrada se vzrostlými stromy v okolí starších domů, s klidnou a malebnou uličkou," popisuje pár, zatímco popíjí čaj z bylinek z vlastní zahrady.
Stavba trvala místo dvou let pět
Když se pak pozemek znovu objevil v nabídce, neváhali a za milion korun jej před pěti lety koupili. "Nevýhoda terénu se projevila v nižší ceně, díky které jsme si jej mohli dovolit," říká Pavel, který netradiční dům navrhl. Stejně jako jeho ostatní projekty, i jejich domov je v rámci možností postavený z přírodních materiálů.
"Konstrukčně se jedná o sendvičovou dřevostavbu. Obvodové stěny jsou obložené dřevem zvenku i zevnitř. Uvnitř stěn, ve střeše i v podlaze je foukaná celulóza, tedy izolace z recyklovaného papíru," vysvětluje. "Příčky v přízemí jsou z nepálených cihel a s hliněnými omítkami, v patře pak ze sádrovláknitých desek s konopnou izolací uvnitř," pokračuje Šturma, který nadšeně mluví také o dřevěné podlaze.
"Dopřáli jsme si i krásné dřevěné podlahy, přičemž všechny dřevěné povrchy jsou natřené přírodními oleji a vosky. Samozřejmě je v domě i nějaký polystyren v podlaze, OSB desky a někde i PU pěna," popisuje architekt, který si původně přál mít dům z dřevěných panelů vyplněných slámou. Slaměné domy ostatně v minulosti navrhoval. "K domu ale nejde zajet nákladním autem, takže to nešlo," vysvětluje.
Úspora za pozemek se hodila. Stavba, která měla původně trvat dva roky, se nakonec kvůli několika zádrhelům prodloužila na pět let. "Kvůli covidu se zdražily energie i materiály, takže nám začaly docházet peníze. Náklady se nakonec z plánovaných tří milionů od banky prodražily na pět," popisuje pár, kterému peníze nakonec půjčila rodina a blízcí přátelé.
"Když jsme například stavěli základy sklepa a opěrnou zeď, domíchávač s betonem musel stát nahoře na křižovatce a hadicí jsme beton pumpovali sem dolů," popisuje jednu z nesnází Pavel. "Také jsme měli problém s přípojkami v cestě a dlouho se čekalo na dodávky materiálů a možné termíny firem," vyjmenovává. "A také se nám do toho postupně narodily obě děti," dodává Katka.
Terasa jako základ domu
Ze stresu Pavla začala bolet záda, což před dvěma lety nakonec vyústilo v operaci plotýnky. Dnes tak s Katkou pravidelně cvičí každé ráno v obývajícím pokoji, který je společnou místností pro celou rodinu. "Nechtěli jsme velký dům. V přízemí je kuchyň s obývákem, pracovna a technická místnost se záchodem. V prvním patře máme ložnici se šatnou, dva malé pokojíčky pro děti a koupelnu, dohromady asi o 95 metrech čtverečních. Taky máme sklep, na jehož střeše parkujeme," popisují.
Protože oba tráví čas rádi venku, důležitým a oblíbeným místem je v jejich domě terasa. "Teď je zrovna zaskládaná dřevem," smějí se. "Jedna hromada jsou fošny z poražené třešně na výrobu stolu, druhá je na výrobu kurníku a třetí bude sloužit k topení. A tohle je pelíšek pro kočku," vysvětlují a ukazují na konopnou matračku ze zbytku izolace.
Schody do druhého patra přitom vedou kolem kmenů dvou stromů, které měli v zahradě bývalého domu v Zadní Třebani. "Sítě u schodů se děti zachytávají, když jdou nahoru nebo dolů do přízemí," popisuje Katka.
"Dům je teď hodně přizpůsobený našim dvěma malým dětem. Knihovna je plná hraček a ještě nemáme gauč, protože si většinu času hrajeme na zemi," říká Katka. "Jednou si ale pořídíme pohovku i projektor," plánuje Pavel a dodává, že ochranná ohrádka kolem kamen je ze staré dětské postýlky. "Já se zase těším, až si jednou lehnu tady do toho čtecího okna a budu mít čas na knížku," dodává se smíchem Katka.
Právě velká okna, terasa, pergola, menší rozměr domu a přírodní materiály jsou motivy, které se v Pavlových architektonických návrzích opakují. "Stejně jako je pro mě důležité, aby se lidem v domě příjemně a zdravě žilo, také chci, aby i stavění, upravování a případné bourání domu bylo zdravé a příjemné," vysvětluje z pozice architekta.
Do budoucna přírodní jezírko
Když stojíme venku na stráni a díváme se na dům na protější straně, Katka s Pavlem popisují, co ještě plánují na zahradě vybudovat a upravit: "Protože nám zahradou protéká potůček, přáli jsme si mít přírodní koupací jezírko. Jelikož tady ale jednou za čas teče voda proudem, jezírko by zničila. Musíme proto vymyslet, jak přírodní koupání vybudovat," říká Katka, která ukazuje video z letošního léta, kdy se pod jejich domem valila voda.
Architekt Pavel Šturma
Pavel Šturma má za sebou řadu realizací rodinných domů, veřejných staveb a interiérů. Mezi jeho projekty patří například rodinný dům v Dnebohu, kde originální design zahrnuje lokální materiály a propojení s okolní krajinou, či ekologický slaměný dům v Dětřichovci. V Jičíně vytvořil na malém pozemku moderní dřevostavbu s hliněnými omítkami a efektivním vytápěním. Mezi jeho veřejné realizace patří i rekonstrukce gotického sklepa v Jazz Clubu Železná v Praze, který dnes funguje jako AghaRTA Jazz Centrum.
Potůček, který údolím jejich pozemku protéká, při stavbě částečně zatrubnili a propojili tak oba svahy. "I když všechno ještě nemáme hotové, bydlí se nám tady hezky. Dům je hlavně světlý, snadno se vytopí a z obýváku pozorujeme život na zahradě. Za to úsilí to rozhodně stálo. A jednou se třeba vykoupeme i v jezírku," uzavírají se smíchem.
