Mít takzvaně "shůry dáno" nemusí být vždycky jenom výhra. Pro lidi, kteří se pyšní vysokým IQ, to platí dvojnásob. Někteří dokázali svůj mimořádný intelekt řádně zpeněžit, jiné kvůli němu soudili nebo chtěli rovnou upálit. V galerii přinášíme životní osudy těch, kteří svým nadáním formovali vědecký pokrok lidstva napříč vědou, uměním nebo literaturou.
YoungHoon Kim (IQ 276)
Člověkem s dosud nejvyšším naměřeným IQ na světě je aktuálně jihokorejský vědec YoungHoon Kim. Vyniká především jako odborník na kognitivní vědy a neurovědu, přičemž jeho IQ dosahuje hodnoty 276. Ve své kariéře spojuje vědecký výzkum s aplikacemi pro zlepšování mozkových funkcí prostřednictvím moderních technologií. Je zakladatelem společnosti NeuroStory, zaměřené na vývoj inovativních řešení pro péči o mozek. Kromě toho se podílí na řadě globálních iniciativ, které propojují vědu, kreativní myšlení a vzdělávání.
YoungHoon Kim (IQ 276)
Člověkem s dosud nejvyšším naměřeným IQ na světě je aktuálně jihokorejský vědec YoungHoon Kim. Vyniká především jako odborník na kognitivní vědy a neurovědu, přičemž jeho IQ dosahuje hodnoty 276. Ve své kariéře spojuje vědecký výzkum s aplikacemi pro zlepšování mozkových funkcí prostřednictvím moderních technologií. Je zakladatelem společnosti NeuroStory, zaměřené na vývoj inovativních řešení pro péči o mozek. Kromě toho se podílí na řadě globálních iniciativ, které propojují vědu, kreativní myšlení a vzdělávání.
Terence Tao (IQ 227-230)
Australsko-americký vědec Terence Tao, známý také jako "Mozart matematiky", je jedním z nejuznávanějších matematiků současnosti. Vynikal již v raném věku, když se stal nejmladším účastníkem Mezinárodní matematické olympiády. Tu coby desetiletý chlapec vyhrál. Svůj doktorský titul získal na Princetonské univerzitě, když mu bylo pouhých 20 let. Tao se specializuje na obory, jako jsou harmonická analýza, parciální diferenciální rovnice a teorie čísel. V roce 2006 navíc obdržel Fieldsovu medaili, považovanou za pomyslnou "Nobelovu cenu matematiky".
Marilyn vos Savantová (IQ 228)
Navzdory mimořádnému nadání nevedla americká spisovatelka a novinářka život typického génia. Místo prestižní univerzity studovala filozofii na Washingtonské univerzitě. Skutečná sláva přišla až v roce 1986, kdy ji tým specializovaných rozhodčích zapsal pro její mimořádně vysoké IQ do Guinnessovy knihy rekordů. Následně se proslavila rubrikou "Zeptejte se Marilyn" v časopise Parade, kde řešila složité hádanky a odpovídala na otázky čtenářů. Marilyn, která je dnes 77 let, věří, že IQ testy měří pouze určité aspekty inteligence a že skutečná inteligence zahrnuje mnohem více faktorů.
William James Sidis (IQ 250-300)
William James Sidis byl zázračné dítě, které v 18 měsících četlo noviny New York Times a v 11 letech nastoupilo na Harvard. Tím se zároveň stal vůbec nejmladším studentem v historii univerzity. Ve věku pouhých 16 let získal titul s vyznamenáním. Vynikal lingvistickým talentem - podle všeho ovládal více než 25 jazyků. Po studiích se jeho život ubíral nečekaným směrem. Odmítl akademickou kariéru a pracoval v administrativě. Zemřel 17. července 1944 ve věku 46 let.
Carl Friedrich Gauss (IQ 250-300)
Johann Carl Friedrich Gauss se narodil 30. dubna 1777 v německém Brunšviku do chudé rodiny. Již od útlého věku projevoval mimořádné matematické nadání. Jeho talent byl natolik výjimečný, že si získal pozornost vévody brunšvického, který ho ve studiu finančně podporoval.
Kromě teoretické matematiky se Gauss věnoval i praktickým aplikacím. Vynalezl heliotrop pro geodetická měření a magnetometr pro měření magnetického pole Země. Společně s Wilhelmem Weberem sestrojili první elektromagnetický telegraf.
Johann Wolfgang von Goethe (IQ 210-225)
Johann Wolfgang von Goethe je dobrým důkazem skutečnosti, že lidé s vysokým IQ nemusejí být zdaleka jen osvícení matematici nebo geniální fyzici. Přestože vystudoval práva, jeho skutečnou vášní byla literatura, věda a umění. Když mu bylo 24 let, napsal román "Utrpení mladého Werthera". Ten mu přinesl okamžitý mezinárodní úspěch - dokonce i Napoleon Bonaparte jej označil za jedno z největších děl evropské literatury. Jeho nejslavnějším dílem je pak bezpochyby "Faust", epické drama o učenci, který se upíše ďáblu.
Kim Ung-Yong (IQ 210)
Nejvýraznější kapitolou života Kim Ung-Yonga bylo působení v NASA, kam nastoupil v pouhých osmi letech. Věnoval se zejména komplexním matematickým rovnicím souvisejícím s vesmírným programem. Přesto nebyl v roli zázračného génia šťastný. Podle svých slov žil tehdy jako stroj - pouze řešil rovnice, jedl a spal. I proto se rozhodl odejít do ústraní a žít normální život. Přestože ho média označovala za "padlého génia", on sám svého rozhodnutí nikdy nelitoval. Tvrdí, že úspěch není měřitelný pouze akademickými úspěchy, ale především osobním štěstím a spokojeností.
Nikola Tesla (IQ 160-310)
Přesné IQ chorvatského rodáka není možné s jistotou stanovit. I tak jej mnozí odborníci srovnávají třeba i s Albertem Einsteinem, přičemž vyzdvihují zejména jeho obsáhlý přínos elektrotechnice, fyzice a dalším vědeckým oborům. Tesla se v pokročilém věku stal vegetariánem, žijícím pouze na mléku, chlebu, medu a zeleninových šťávách. Přestože byl úspěšný vynálezce, neměl podnikatelské schopnosti či ambice, takže se mu nikdy nepodařilo výrazně zbohatnout. Občas se dokonce kvůli svým projektům musel i zadlužit.
Leonardo da Vinci (IQ 180-220)
Génius da Vinci předběhl svou dobu o staletí. Navrhl létající stroje, včetně předchůdce helikoptéry, obrněné vozidlo podobné tanku, a dokonce i potápěčský oblek. Významně přispěl k poznání lidské anatomie - jako první správně popsal dvojité zakřivení páteře a provedl detailní studie lidské lebky. Ačkoliv hodnotu jeho IQ nelze s jistotou určit, přístup, který měl tento renesanční muž ke zkoumání světa, byl bezesporu revoluční. Jeho schopnost zkombinovat vědu a umění tak fascinuje lidstvo dodnes.
Gottfried Leibniz (IQ 182-205)
Gottfried Wilhelm Leibniz, narozený v první půlce 17. století v Lipsku, byl skutečně pozoruhodnou osobností. Muž, často označovaný za "posledního univerzálního génia", projevoval mimořádné nadání už v dětství - ve dvanácti letech plynně ovládal latinu a studoval díla řeckých učenců.
Jeho nejvýznamnějším počinem bylo nezávislé vyvinutí diferenciálního a integrálního počtu, paralelně s Isaacem Newtonem. Leibnizova notace se používá dodnes a matematici ji považují za přesnější a praktičtější než tu Newtonovu.
John Stuart Mill (IQ 180-200)
Mill se proslavil především jako zastánce utilitarismu - filozofického směru, který hodnotí správnost jednání podle toho, nakolik přispívá ke štěstí co největšího počtu lidí. Věřil, že činnosti vedoucí ke štěstí jsou správné, zatímco ty, které vedou k utrpení, jsou špatné.
Jeho progresivní názory daleko předběhly svou dobu. Byl průkopníkem v boji za práva žen a stal se spoluzakladatelem první společnosti za volební právo žen. Během americké občanské války se postavil na stranu Unie a aktivně vystupoval proti otroctví.
Galileo Galilei (IQ 160-185)
Svůj výjimečný intelekt prokázal především zdokonalením teleskopu, pomocí kterého učinil převratné astronomické objevy. V roce 1610 objevil čtyři největší měsíce Jupiteru, které vědci později na jeho počest nazvali Galileovými měsíci. Pozoroval také fáze Venuše, což významně podpořilo heliocentrickou teorii vesmíru.
Jeho vysoká inteligence se projevila i v odvaze postavit se tehdejším dogmatům. Když na základě svých pozorování podpořil Koperníkovu teorii, že Země obíhá kolem Slunce, dostal se do konfliktu s katolickou církví. V roce 1633 jej katolíci postavili před inkvizici a donutili jej názory odvolat. Přesto údajně po odvolání pronesl slavnou větu "A přece se točí!"
Albert Einstein (IQ 160-190)
Co se týče IQ Alberta Einsteina, neexistuje žádný oficiální záznam o tom, že by někdy podstoupil IQ test. Odhady jeho IQ se pohybují kolem hodnoty 160, což by ho řadilo mezi génie. Je však důležité poznamenat, že v době Einsteinova života byly IQ testy teprve v počátcích.
Einstein získal Nobelovu cenu za fyziku v roce 1921 především za vysvětlení fotoelektrického jevu. Jeho práce položila základy pro mnoho moderních technologií, včetně solárních panelů. Kromě toho významně přispěl ke kvantové mechanice, přestože s některými jejími aspekty nesouhlasil, což vyjádřil slavným výrokem "Bůh nehraje v kostky".
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Přes 170 tisíc studentů žádá britské školy o odškodnění za výuku při covidu-19
Více než 170 tisíc bývalých a současných studentů požaduje odškodnění od 36 britských univerzit za to, jak probíhala výuka při pandemii nemoci covid-19. Studenti uvádí, že kvalita jejich vzdělávání neodpovídala výši zaplaceného školného.
ŽIVĚUkrajinci dobyli náhle 200 km čtverečních. Může za to problém Rusů se Starlinkem?
Ukrajinské armádě se minulý týden podařilo získat zpět na 200 kilometrů čtverečních území. Uvedla to dnes agentura AFP s odkazem na svůj výpočet. Podle ní jde o nejrychlejší postup ukrajinské armády od léta roku 2023.
Na frontě mu zemřel bratr, on neváhal. Politik se stal vojákem, hlídá klíčové území
„Teď jsme na Donbase, pracujeme tam, ve směru Slovjansk plníme bojové úkoly,“ popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně ukrajinský bojovník a bývalý politik Stepan Barna. Mluví také o životě v chronickém stresu i o tom, proč by Češi měli být Ukrajině vděční.
Další kanadská aféra v curlingu. Šílené, reagovala hráčka po hádce s rozhodčím
Den poté, co byl mužský kanadský curlingový tým obviněn z podvodu v olympijském zápase proti Švédům, nastala shodou okolností podobná bizarní situace i v utkání Kanaďanek proti Švýcarkám. Ty se ale na rozdíl od svých krajanů trestu nevyhnuly.
Zemřel Robert Duvall, proslavily ho role ve filmech Kmotr a Apokalypsa
Světově proslulý herec Robert Duvall, známý především z filmů Kmotr a Apokalypsa, zemřel ve věku 95 let. Podle prohlášení jeho PR agentury jménem manželky Luciany zemřel v neděli pokojně ve svém domě ve městě Middleborough v americkém státě Virginia. O úmrtí informovala v pondělí stanice CNN.