Zabil dvě ženy a dalších dvanáct brutálně napadl. Většinu svých nejhorších zločinů přitom Miroslav Stehlík spáchal během nařízené ústavní léčby. Jak se mohlo stát, že narušený sadista mohl z bohnické psychiatrie v Praze nerušeně odcházet lovit své oběti?
Narušený sadista popisoval vraždy jako rutinu
O život připravil dvě ženy, napadl minimálně dvanáct dalších. Miroslav Stehlík šokoval kriminalisty naprostou absencí jakékoliv sebekritiky nebo lítosti. O svých zločinech mluvil zcela bez okolků, jako by se nejednalo o nic zvláštního. Ten, kdo ho opravdu dobře znal, tím ale nejspíš nebyl příliš překvapený. Pro kriminál totiž rostl už od dětství.
Narušený sadista popisoval vraždy jako rutinu
O život připravil dvě ženy, napadl minimálně dvanáct dalších. Miroslav Stehlík šokoval kriminalisty naprostou absencí jakékoliv sebekritiky nebo lítosti. O svých zločinech mluvil zcela bez okolků, jako by se nejednalo o nic zvláštního. Ten, kdo ho opravdu dobře znal, tím ale nejspíš nebyl příliš překvapený. Pro kriminál totiž rostl už od dětství.
Nic dobrého z něj vyrůst nemohlo
S celou rodinou Stehlíkových bylo zkrátka něco v nepořádku. Otec budoucího vraha, Miroslav starší, byl alkoholik a později byl dokonce odsouzen k trestu odnětí svobody za pohlavní zneužívání. Rodina po jeho uvěznění trpěla nedostatkem financí, byly tu ale i další potíže.
Mladý Miroslav měl čtyři bratry. Všichni z nich trpěli nízkým intelektem, a tak navštěvovali zvláštní školu. Jeden z nich byl později trestán za majetkovou trestnou činnost, další z nich, Pavel Stehlík, v dospělosti zavraždil svou postarší sousedku.
Sám Miroslav sice zvládal běžnou školní docházku, zato byl už jako chlapec nezvladatelný a nosil domů dvojky z chování. Než se dostane do křížku se zákonem, bylo tak jen otázkou času.
Na prahu plnoletosti putoval za mříže
V 15 letech měl na krku první skutečný průšvih. V prádelně bytového domu se totiž pokusil znásilnit mladou ženu, která mu unikla jen šťastnou náhodou. Za tento skutek ho Městský soud v Praze potrestal dvouletou podmínkou. Ani to mu ale nezabránilo v tom, aby páchal další trestné činy.
Ještě v podmínce provedl neuvěřitelných 34 případů vloupání do bytů a automobilů. V několika domech se dokonce pokusil založit požár, když ho rozzlobilo, že nenašel nic, co by se dalo ukrást.
Své řádění pak definitivně završil tím, že s nožem v ruce napadl další mladou ženu, kterou se též pokusil znásilnit. V pouhých 18 letech tak putoval na sedm let za mříže. Následně se měl podrobit také nařízené sexuologické léčbě. Ta ovšem neprobíhala tak, jak by se dalo čekat.
V léčebně měl Stehlík až příliš svobody
Přestože soudní znalci zjistili u Miroslava Stehlíka množství závažných diagnóz, jako například exhibicionismus, sadismus a sexuální agresivitu, lékaři z pražské bohnické nemocnice usoudili, že bude vhodné, pokud bude během léčby dostávat pravidelně vycházky.
Kromě toho, že v doprovodu svých rodičů mohl na víkendy jezdit domů, čas od času ho někteří ošetřovatelé po večerce pouštěli ven také neoficiálně. A právě to v budoucnu mělo způsobit velké problémy - o těchto vycházkách „na černo“ totiž neexistovaly žádné záznamy.
Mladou zahradnici vyděsil nález mrtvoly
Své první vraždy se Miroslav Stehlík dopustil ještě v době, kdy se stále léčil v Bohnicích, a to právě během doby, kdy byl venku na zapřenou.
Nález mrtvého ženského těla v pražských Vysočanech ohlásila mladá zahradnice, která si při údržbě tamějšího parku chtěla odskočit do křoví. Přivolaným kriminalistům bylo přitom na první pohled jasné, že se dívka, která se jmenovala Zdena H., stala obětí nebezpečného devianta.
Stehlík se sice dostal na seznam vytipovaných pachatelů ihned po nálezu zavražděné dívky, avšak kvůli poměrům v léčebně z něj byl opět vyřazen. V době, kdy ke zločinu mohlo dojít, totiž neměl oficiálně udělenou vycházku.
Jen 13 hodin bez násilí
Jen několik dní po první vraždě byl Miroslav Stehlík na svou žádost propuštěn z léčebny a nadále tam měl docházet pouze ambulantně. Trvalo mu ale pouhých 13 hodin, než v něm znovu převládly pudy a on se znovu rozhodl vraždit.
K hrůznému činu došlo v pražských Vršovicích, kde se Stehlík dostal do chodby a napadl tam osmadvacetiletou Blanku N., rozvedenou matku dvou dětí. Mrtvou a zneužitou ji ráno v kaluži krve našli sousedé.
Ani po druhé vraždě si nedal pokoj
Známé úsloví, že s jídlem roste chuť, v případě Miroslava Stehlíka rozhodně platí. Deset dní po druhé vraždě se totiž rozhodl napadnout další ženu. Miroslava H. ale měla štěstí, protože se sice stala obětí znásilnění a skončila v nemocnici, ale přežila.
Po dvou dnech napadl mladou pošťačku, té se však podařilo uniknout, když Stehlíka při činu vyrušili kolemjdoucí. Podobné štěstí už neměla Eva Č,. která se znásilnění později rozhodla nahlásit na policii. A právě její svědectví přispělo k dopadení nebezpečného pachatele.
Stará školní fotografie prozradila pravdu
Během výslechů si Eva Č. uvědomila, že jí mladý muž, který ji napadl, někoho připomíná. Když se podívala na školní fotografii své sestry a uviděla tvář jednoho z jejích spolužáků, byla si už naprosto jistá. Kriminalisté se proto vydali rovnou pro Miroslava Stehlíka.
Po zadržení se Stehlík ke zděšení mužů zákona přiznal nejen ke znásilnění ženy, která ho poznala, ale také k oběma vraždám, dalším napadením a několika vloupáním. Své skutky popisoval zhruba tak, jak by jiní lidé popsali nákup v samoobsluze - zcela bez emocí a jakéhokoliv náznaku lítosti.
Resocializaci odborníci jednoznačně vyloučili
Během soudu Miroslava Stehlíka znovu důkladně zkoumali soudní znalci z oboru psychiatrie. Jejich závěr byl zcela jednoznačný. Možnost, že by se mohl někdy napravit, vůbec nepřipadala v úvahu. Naopak ho označili za výrazně narušenou osobnost, která je pro společnost nebezpečná.
Za trestné činy vraždy, jednoho pokusu vraždy, dvanácti případů znásilnění včetně pokusů, vydírání, omezování osobní svobody a krádeže si proto Miroslav Stehlík vyslechl rozsudek smrti.
Neslitoval se nad ním ani Husák
Umírat se Miroslavu Stehlíkovi nechtělo, proto se proti rozsudku pokusil odvolat a dokonce u tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka žádal o milost. Po prostudování všech materiálů, které se k jeho případu vztahovaly, to ale prezident jednoznačně zamítl.
Poprava se tak uskutečnila, a to v Praze dne 25. února roku 1986. Miroslavu Stehlíkovi v tu dobu bylo jen třicet let.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Trump: Od Íránu žádám bezpodmínečnou kapitulaci, žádná jiná dohoda nebude
S Íránem nebude uzavřena žádná dohoda kromě bezpodmínečné kapitulace, uvedl v pátek americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Po výběru nového vůdce Íránu se podle něj Spojené státy a jejich spojenci zapojí do obnovy země. Trump dříve uvedl, že se musí osobně účastnit výběru íránského lídra a že Spojené státy mají na tuto pozici několik kandidátů.
ŽIVĚ Zelenskyj: Rusko nechce ukončit válku, chystá jarní ofenzivu na východě
Rusko se nechystá ukončit válku, naopak připravuje na jaro ofenzivu na východě Ukrajiny, uvedl v pátek na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předtím navštívil vojáky v Doněcké oblasti, ohrožené chystanou ruskou ofenzivou. „Je důležité, aby naše pozice byly pevné,“ uvedl Zelenskyj ve videu, které podle agentury Reuters sám natočil ve městě Družkivka.
Mocný finiš a Hradec je ve čtvrtfinále. Sparta bude muset do předkola
Hokejisté Hradce Králové porazili v 52. kole extraligy Ml. Boleslav 3:1. Mountfield vyhrál pátý z posledních šesti zápasů a zajistil si účast ve čtvrtfinále. Plzeň zdolala Vítkovice 5:2 a z druhého půjde do Ligy mistrů. Sparta padla 1:2 v prodloužení v Pardubicích a čeká ji předkolo. V něm se utká s Kladnem, další dvojice tvoří Třinec s Olomoucí, K. Vary s Vítkovicemi a Kometa s Č. Budějovicemi.
Krvavý nálet na dívčí školu. Proti USA mluví důkazy, postupují jako Rusové
Američané s Izraelci v sobotu udeřili na centra íránského režimu. Jenže při útoku na základnu v jihoíránském Minabu zasáhli základní školu, kde zemřelo nejméně 175 lidí. Mnohé z obětí byly děti. Bílý dům odpovědnost odmítá, ale americký deník The New York Times či televize BBC teď přinesly důkazy o tom, že na školu opravdu útočily americké síly. Podobnou taktiku přitom využívá ve válce i Rusko.
Kam až se může rozšířit válka v Íránu? Odpověď vás překvapí
Írán od začátku americko-izraelského bombardování zaútočil v odvetě na Izrael, Jordánsko, Bahrajn, Katar, Saudskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Irák, Omán a nejnověji také na Ázerbájdžán. Raketu, která mířila na Turecko, sestřelila protivzdušná obrana NATO. Kam se konflikt ještě může rozšířit?